Praha - Sezonní práce přitahují i firemní dobrovolníky, v těchto dnech jsou jich v terénu stovky. Pro zaměstnance je to rozptýlení, pro zaměstnavatele zase známka společenské odpovědnosti a neziskové organizace pomoc jen vítají. Za posledních pět let se počet těchto dobrovolníků zdvojnásobil. „Dobrovolníci vkládají svoji energii, svůj čas, nadšení, firmy ty projekty hradí a neziskové organizace z toho mají užitek,“ vysvětlila Táňa Chudáčková z platformy Byznys pro společnost.
Firemní dobrovolnictví se v Česku rozvinulo zhruba před devíti lety a každý rok počet dobrovolníků roste. Zatímco v začátcích se zájem pohyboval ve stovkách, teď je dobrovolníků téměř 8 tisíc. Pravidelně se zapojuje asi padesátka firem. Za posledních sedm let už české firmy neziskovým organizacím věnovaly v rámci nejrůznějších projektů práci v hodnotě 26 milionů korun.
- „Nejčastěji se setkáváme s bankami, se softwarovými firmami. Obecně kancelářské firmy mají jednak největší kvalifikovanost zaměstnanců a jednak ta zastupitelnost zaměstnanců je jednoduchá oproti třeba výrobním firmám,“ uvedla Martina Flídrová z platformy Byznys pro společnost.
Dnes bylo kvůli dovoleným v terénu jen 30 dobrovolníků, příští pátek, kdy je mezinárodní den dobrovolnictví, jich bude 700. Letos se do projektu firemního dobrovolnictví rozhodla zapojit i obchodní poradkyně a analytička Zdeňka Špunarová. Kostýmek a počítač vyměnila za montérky. „Je to velký rozdíl, protože jinak sedím celý den v kanceláři a dělám hodně papírovou práci, takže ta manuální je úplně něco jiného, je to vyvětrání, je to fajn,“ popisuje žena, která se rozhodla pomoci s úpravou zeleně v hodonínském středisku speciálních služeb.
Jak vidí Češi dobrovolnictví?
- 2/3 lidí považují dobrovolnictví za pozitivní
- Jen 1/5 si myslí, že je to něco „divného“
Nejčastěji dobrovolníci a dobrovolnice pracují v sociálních zařízeních jako domovy důchodců a dětské domovy, často dochází i do nemocnic. Mezi mladými lidmi je pak velký zájem o pomoc přírodě a ochranu životního prostředí nebo o pořádání kulturních akcí. Podle ředitele humanitární organizace ADRA Jana Bárty jsou dobrovolnicemi především ženy, ať už studentky, nebo starší ženy, jejichž děti odešly z domu a ony mají čas věnovat se pomoci ostatním.
