Nezájem o eurovolby? Přispívají k němu i média

Brusel – Jednat, ovlivňovat, rozhodovat. Tak zní ústřední heslo kampaně k letošním volbám do Evropského parlamentu. Už o tomto víkendu se ukáže, jestli Evropany nalákalo k volebním urnám. Kde se ale bere nezájem o unijní problematiku? Může být způsoben i nedostatečným a nekvalitním pokrytím evropských témat v národních médiích, jak zaznělo ve speciální debatě Václava Moravce Uvnitř Evropy, kterou vysílala ČT24 přímo z Bruselu.

Od roku 1979 se účast ve volbách do Evropského parlamentu neustále snižuje. Jestli letos tvůrci eurokampaně zabodují, bude to historický úspěch. Mobilizační kampaň stála Unii více než 400 milionů korun. Je sice levnější než ta minulá, klade si ovšem mnohem ambicióznější cíl – přesvědčit obyvatele osmadvaceti členských států, že tentokrát je to jiné.

„Evropské volby se z tohoto pohledu stávají normálními. Lidé mají možnost volit nejen členy Evropského parlamentu, ale taky pomůžou zvolit předsedu Evropské komise, který je něco jako premiér vlády EU,“ vysvětluje mluvčí Evropského parlamentu Jaume Duch.

Konzervativci a euroskeptici se boje o křeslo šéfa Evropské komise odmítli účastnit. Největší politické skupiny jako lidovci, socialisté, liberálové, zelení nebo krajní levice své lídry naopak postavily. O hlasy voličů dokonce bojovaly v televizních a rozhlasových debatách. Recenze na jejich výkony přitom nešetřily kritikou. Ta jim vyčítala především neschopnost vysvětlit věci jednoduše a vymanit se z eurobyrokratické bubliny.

International New York Times
Zdroj: ČTK/AP/Remy de la Mauviniere

Myšlenku eurodebat hájí třeba bruselský list New Europe. Jeho novinář Andy Carling si uvědomuje, že nezájem voličů – a tím i médií – je dlouhodobý a platí pro celou EU. „Pro Evropu je to problém. Přichází proto s novým pokusem, jak to dělat. Je to experiment. Myšlenka mít vedoucího kandidáta za každou politickou skupinu, co cestuje přes celou Evropu, je podle mě velmi dobrým krokem,“ říká Carling.

Debaty přesto netáhnou. Všechny velké televize od Francie přes Británii, Itálii, Španělsko nebo Německo jim odmítly dát prostor v hlavním vysílacím čase na nejsledovanějších kanálech. Objevily se tak jen v programech zpravodajských a parlamentních televizí.

Novinařina uvězněná v národních hranicích?

Z čeho pramení tento nezájem Evropanů o evropské otázky? Podle expertů k němu přispívají samotná média, a to tím, že evropská témata vytěsňují na okraj. „Všechna evropská média – nezávisle na tom, z kterého jsou státu – píšou o Evropské unii do jisté míry jednostranně. Negativní zpráva je vždy příjemnější než zpráva pozitivní,“ domnívá se Alena Sobotová, doktorandka Institutu evropských studií při Svobodné univerzitě v Bruselu.

„Je to do jisté míry dáno komplikovaností evropských otázek. Je to dáno také tím, že Evropská unie postrádá tzv. zpravodajskou hodnotu mnohem víc než jiná témata. Novinařina do jisté míry stále zůstává národně ukotvena,“ dodává Sobotová.

Bývalý bruselský zpravodaj ČTK Karel Barták připomněl, že hlad po informacích týkajících se evropských témat byl v Česku mnohem vyšší před vstupem do Unie v roce 2004. „Lidé byli zvědaví na to, kam vstupujeme, byli zvědaví na to, co nám to přinese,“ vzpomíná Barták, který nyní působí na Generálním ředitelství Evropské komise jako koordinátor programu Kreativní Evropa. Po roce 2004 se podle něj naopak zvyšovala poptávka po zpravodajství co nejstručnějším a nejpovrchnějším. „Tento trend v podstatě pokračuje do dneška,“ říká.

22 minut
Nezájem o eurovolby? Přispívají k němu i média
Zdroj: ČT24

Výsledkem je, že česká média nejsou v Bruselu téměř zastoupena – stálé zpravodaje tam má pouze Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář. Například německá média mají podle Sobotové v Bruselu 130 zpravodajů. „Pro některé státy je post bruselského zpravodaje stále důležitý. Pro nás už to zdaleka neplatí,“ poznamenala akademička.

Bývalý novinář a kariérní diplomat Karel Kovanda míní, že nízký počet tuzemských novinářů působících v Bruselu souvisí s přístupem naší politické reprezentace k unijní problematice. „Kdo o tom ve vedení našeho státu chtěl kdy slyšet? Nezájem ze strany nejvyšších představitelů byl obrovský,“ postěžoval si nynější vedoucí kanceláře ČEZ v Bruselu.

Všichni tři účastníci diskuse se shodli na tom, že bez dostatečného zastoupení zpravodajů českých médií přímo na místě se publikum jen obtížně dostane ke kvalitním a úplným informacím o činnosti evropských institucí. „Čtenář se dozvídá, že nějaký Brusel nám něco diktuje, a už se nedozví, že náš ministr u toho seděl, když se o tom rozhodovalo,“ popsal důsledky Barták. „Pokud někdo chce podávat pravdivé a detailní informace o Evropské unii, musí mít zpravodaje v Bruselu,“ uzavřela Sobotová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ředitel Nemocnice Na Františku Erhart po obviněních rezignoval

Ředitel pražské Nemocnice Na Františku (NNF) David Erhart oznámil rezignaci na funkci kvůli obviněním, které tento týden zveřejnil server Seznam Zprávy. Učinil tak na pátečním jednání radních Prahy 1, informovala mluvčí městské části, jež nemocnici zřizuje. Obvinění, mimo jiné z bossingu, Erhart odmítl. Rada schválila, že v nemocnici nechá udělat externí forenzní audit a plánuje i trestní oznámení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 11 hhodinami

Rakušan nebyl zvolen místopředsedou sněmovny

Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan neuspěl v prvním kole tajné volby čtvrtého místopředsedy sněmovny. Bývalý ministr vnitra je teď jediným kandidátem. Poslanci v pátek naopak podpořili návrh na zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Opozice opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině. Sněmovna hlasy koalice vyzvala prezidenta, aby jmenoval ministry bezodkladně.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Přes dvacet státních institucí uzavřelo smlouvy s Agrofertem. Navzdory zákonu o střetu zájmů

Více než dvě desítky státních institucí uzavřely v rozporu se zákonem o střetu zájmů smlouvy s firmami z holdingu Agrofert, zjistil server iRozhlas.cz z dat Hlídače státu. Hodnota smluv podle serveru činí zhruba 15 milionů korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že stále čeká na veřejnoprávní souhlasy ze zahraničí, aby mohl vložit akcie skupiny Agrofert do svěřenského fondu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský řekl, že změna akcionáře nemá na běžný chod společností holdingu vliv.
před 14 hhodinami
Načítání...