Praha – „V době ekonomické krize se hledají snadná řešení. A tím je třeba to, že příčinou vašeho strádání je někdo jiný. Například cizinec nebo nadnárodní instituce. Laciná populistická témata se velmi rychle uchytí,“ komentoval politolog Tomáš Lebeda výsledky posledních průzkumů, podle kterých se velkými vítězi voleb do Evropského parlamentu, které začínají právě dnes, stanou pravicově populistické strany, které spojuje odpor vůči Evropské unii.
Dnes volí do Evropského parlamentu Nizozemci a Britové. Zítra k urnám půjdou v Irsku a začíná se v Česku, kde se bude volit i během soboty. Největší skupina unijních zemí pak hlasuje v neděli 25. května. Poté, co se v neděli uzavřou místnosti v Itálii, tedy ve 23 hodin, začnou být oznamovány výsledky.
Podle Lebedy jsou volby v Česku podceňované. Češi nerozumí evropským institucím a nevidí v nich důležitost. „Ve chvíli, kdy část politické elity říká, že evropská integrace není správná, je tím společnost nakažená. Zvláště ve chvíli, kdy nemá dostatečné znalosti. Nebál bych se jmenovat exprezidenta Klause, který mínění o EU velmi poškodil,“ uvedl.
Podle Lebedy nemají Češi znalosti o možnostech a fungování EU. „Unie je primárně organizací, která je schopna v Evropě zajistit bezválečný stav, a to je velmi podceňované,“ připomněl politolog. Více o podílu médií na mínění o eurovolbách: Nezájem o eurovolby? Přispívají k němu i média.
V Česku se jako v jediné zemi EU volí dva dny. Je to riziko, říká Lebeda
Volit do Evropského parlamentu dnes začínají Nizozemci a Britové. Zítra se volí v Irsku. Největší skupina unijních zemí pak půjde hlasovat v neděli 25. května. V Česku se jako v jediné zemi EU volí dva dny, tedy v pátek i v sobotu. Volební pravidla totiž vycházejí z národních zvyklostí. „Nutí to k zamyšlení nad tématem, o kterém se u nás vůbec nediskutuje. V noci nehlídaná urna je rizikovým faktorem pro volební podvody. U eurovoleb bych se toho nebál, spíše u lokálních voleb,“ uvedl politolog Ledeba.
V Rakousku mohou k urnám vyrazit už šestnáctiletí
V evropských volbách se mísí volební pravidla jednotlivých zemí. Ve většině zemí mohou k urnám vyrazit lidé starší 18 let. Jinak je tomu v Rakousku, kde mohou volit již šestnáctiletí. „Ostatní země by mohly rakouský příklad následovat, mladí lidé v tomto věku jsou totiž schopní bez problému volební právo zodpovědně využít. Ale obávám se, že nemají chuť. Zatímco v 60. letech si snížení věkové hranice z 21 let na 18 mladí vynutili, dnes tomu tak není,“ řekl Lebeda.
Omezen je i věk samotných kandidátů. Některé země mohou do europarlamentu vysílat již osmnáctileté poslance, v Česku musí politik dosáhnout 21 let, jinde dokonce 25 let.
V některých zemích je volební účast povinná. K urnám tak musí vyrazit povinně v Řecku, na Kypru, Belgii i v Lucembursku. „Je to relikt z minulosti. V národních volbách bylo rozšíření volebního práva spojeno i s povinnou volební účastí. Postupně se jednotlivé země povinné účasti zbavovaly,“ uvedl Lebeda.
Politolog: Česká kampaň se evropským tématům nevěnovala
U nás je účast dobrovolná. „Předvolební kampaně u nás bývají nevýrazné, strany na nich šetří,“ myslí si politolog. Podle Lebedy se příliš nevěnovaly evropským tématům. „Strany přišly s tématem eura, což ve skutečnosti není téma pro Evropský parlament, ale pro parlament národní,“ připomněl. Více o názorech lidí na přijetí eura čtěte zde.
