Praha - Více amerických vojáků v Evropě? Symbolická záležitost, myslí si český prezident Miloš Zeman v reakci na prohlášení Baracka Obamy, že Spojené státy posílí svou vojenskou přítomnost v Evropě. Podle Zemana jde o přirozený důsledek anexe Krymu Ruskem. Premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že Česká republika po posílení vojenské přítomnosti NATO nevolá a že země nic takového nepotřebuje, lidovci ale považují Sobotkovo vyjádření za zcela nepřijatelné a nezodpovědné. Americký prezident Obama představil novou vojenskou strategii USA ve Varšavě.
Obama už požádal Kongres o schválení jedné miliardy dolarů na obranu Evropy. „Myslím si, že účast amerických sil je v podstatě symbolická. Jedná se o několik stovek výsadkářů. Nemyslím si, že by to zvyšovalo napětí. Je to přirozený důsledek anexe Krymu čili teritoriální expanze Ruské federace. Kdysi jsem to nazval odstrašováním,“ reagoval na Obamovo prohlášení Miloš Zeman. Podle něj jde o gesto. Kdyby Rusko například okupovalo východní Ukrajinu, nezůstalo by to bez odpovědi.
Premiér Bohuslav Sobotka připustil, že některé evropské státy, včetně Polska nebo pobaltských zemí, se obracejí na NATO, aby byla zvýšena vojenská přítomnost na kontinentu, Česko ale podle něj nic takového nepotřebuje. „Já myslím, že taková přítomnost má logiku jen v návaznosti na bezpečnostní situaci,“ podotkl s tím, že ta česká to nevyžaduje. „Česká republika tedy nebude patřit a nepatří mezi země, které by volaly po posílení vojenské přítomnosti jednotek NATO v Evropě,“ prohlásil Sobotka. Sám je přesvědčen, že zvyšování počtu aliančních jednotek v Evropě ještě řadu let nemusí být na pořadu dne. Závisí to podle něj na vývoji bezpečnostní situace.
Lidovci považují Sobotkovo vyjádření o nepotřebě posílit vojenskou přítomnost USA v Evropě za zcela nepřijatelné a nezodpovědné. V prohlášení to uvedl jejich předseda a vicepremiér Pavel Bělobrádek, který transatlantickou vazbu považuje za základní článek bezpečnostní politiky. „Tento výrok, který zásadně mění dlouhodobé pozice ČR, vnímám jako jeho osobní názor, který nebyl koaličně ani vládně projednán či konzultován a může vážně ohrozit vztahy v rámci visegrádské čtyřky - hlavně s Polskem, ale i dalšími spojenci v rámci NATO - mimo jiné v Pobaltí,“ uvedl v prohlášení Bělobrádek. „Tyto státy se cítí ohroženy a po posílení alianční vojenské přítomnosti na svém území volají! ČR sama nemusí na svém území alianční vojáky mít, ale nemůže odmítat umístění aliančních sil na území spojenců,“ doplnil. Podobně reagoval také šéf opoziční ODS Petr Fiala, podle něhož Česko zbytečně hazarduje se svou reputací a ohrožuje vlastní bezpečnost. „Na rozdíl od premiéra Sobotky se domnívám, že posílení vojenské přítomnosti jednotek NATO v Evropě je žádoucí. Jsem dalek strašení novou studenou válkou, na druhou stranu jsem realista a vidím, že mezinárodní situace se zhoršuje. NATO je zárukou naší bezpečnosti, a kdo říká něco jiného, riskuje bezpečnou budoucnost naší země,“ napsal v prohlášení.
Místopředseda ODS Jan Zahradil v Událostech, komentářích:
„Vůbec nevím, proč to pan premiér řekl. Nikdo to po něm nechtěl, nikdo to po něm nežádal. Skoro bych řekl, že platí okřídlené úsloví, že propásl dobrou příležitost mlčet. Možná propásl ještě jednu příležitost: Posílit, alespoň verbálně a symbolicky, tu transatlantickou linku, to spojení mezi Evropou – nebo konkrétně mezi Českou republikou – a Spojenými státy. Jsem z toho smutný. Myslím, že to byla opravdu chyba a že ten výrok zaznít vůbec neměl.“
Podle ministra obrany Martina Stropnického je Sobotkovo prohlášení nesmírně citlivé a je třeba ho vnímat v kontextu, v jakém bylo řečeno. Šéf silového resortu si nemyslí, že by premiérova slova mohla být některými spojenci vnímána negativně. Malé pobaltské státy, které těsně sousedí s Ruskem, vnímají své ohrožení jinak než státy ležící dál od Moskvy, uvedl Stropnický. „Když si představíme dvoumilionový, malý stát u Baltského moře, tak asi pochopíme, že můj estonský, litevský nebo lotyšský kolega dělají všechno pro to, aby tam ty jednotky v omezené míře měli,“ řekl Stropnický.
Uvedl také, že Česko je schopno poskytnout baltským státům prostředky protivzdušné obrany, pokud o ně požádají. Připomněl, že Praha již v reakci na ruskou hrozbu prodloužila podzimní misi českých stíhačů s letouny Gripen na Islandu ze tří na devět týdnů.
Podle českého velvyslance při NATO Jiřího Šedivého přijala Severoatlantická aliance dnešní Obamova slova kladně. „Reakce byla všeobecně pozitivní,“ řekl českým novinářům v bruselské centrále NATO Šedivý. Podle něj však nejde primárně o americkou reakci na vzrůstající ruskou hrozbu, ale USA se prý snaží spíše ujistit svoje evropské spojence, že při nich stojí. Podle Šedivého se rozmístění rotujících amerických jednotek v Evropě nebude týkat České republiky. „Pojďme napřít všechny síly nejprve k tomu, abychom pomohli a podpořili ty, kteří jsou na východě, severovýchodě a jihovýchodě. My jsme pro to už udělali hodně a budeme dělat i dál. Nemyslím si, že bychom v této situaci cokoliv potřebovali,“ řekl český velvyslanec při NATO.
- Poslanecká sněmovna přijala v polovině května usnesení, které ministr obrany Martin Stropnický (ANO) navrhl ohledně role České republiky v Severoatlantické alianci. Česko podle něj pokládá členství v NATO za základní pilíř bezpečnostní politiky a je připraveno plnit své závazky. Stropnický tak reagoval na vlnu kritiky, která se zvedla kvůli interpretaci jeho výroků o tom, že Češi nepodporují trvalé umístění vojsk NATO na svém území (více zde).
- Stropnický dnes v Bruselu oznámil, že Česko je schopno poskytnout baltským
státům prostředky protivzdušné obrany, pokud o ně požádají. Praha již v reakci na ruskou hrozbu prodloužila podzimní misi českých stíhačů s letouny Gripen na Islandu ze tří na devět týdnů (více zde).
Obama ve Varšavě slíbil, že USA pošlou do Evropy více vybavení, posílí společná cvičení s partnerskými zeměmi z NATO a zvýší počet vojáků ve střední i východní Evropě. Mělo by se jednat o rotující jednotky. Pomocnou ruku chce Amerika podat v oblasti obrany Ukrajině, Gruzii či Moldavsku.
Cyril Svoboda (KDU-ČSL), bývalý ministr zahraničí ČR:
„Je to jen gesto, byť sympatické. Aby se ukázalo, že se něco děje. Obama ve svém projevu odkazuje na článek 5 Washingtonské smlouvy. A ten znamená, že by se spustila obranná akce, kdyby byl napaden některý ze států NATO. A já myslím, že Rusko ani Ukrajina nehodlají žádný z těchto států napadnout. Mnohem důležitější je dostat strany k jednacímu stolu – aby spolu Rusko a Ukrajina jednaly, to je důležitější než gesta. Nevěřím tomu, že je Evropa ohrožena. Nemluvil bych o tom, co potřebuje Česko, ale o tom, co potřebuje Evropa jako celek.“
Jan Zahradil, místopředseda ODS:
„S jistým zpožděním, ale přece jenom tady přichází do úvahy jisté silnější angažmá Spojených států ve střední Evropě - já bych to přivítal.“
Vojtěch Filip, předseda KSČM:
„Je to vyslovení nedůvěry všem státům, které jsou v NATO.“
Šedivý: Česko zaostává ve schopnosti bránit své národní zájmy
Podle bývalého náčelníka Generálního štábu AČR Jiřího Šedivého nejde o novou vojenskou doktrínu USA, nýbrž pouze o upřesněnou stávající strategii. „Obama byl dříve příliš optimistický ve vztahu k Rusku, měl zkreslené představy. Dnes se ukazuje, že jakmile USA opustily Evropu, Rusové začali vyplňovat vakuum,“ domnívá se Šedivý. Část amerických jednotek má být nyní rozmístěna v Polsku a hovoří se také o oblasti Černého moře a Baltu. „Půjde o letectvo a zcela určitě se bude pokračovat v protiraketové obraně,“ poznamenal generál v záloze.
Z vojenského hlediska hraje v Evropě významnou roli Polsko. V Česku je situace víc problémová. O radaru, který se nakonec v Brdech nestavěl, se vedla mezi politickými elitami živá diskuse. „Odpor české společnosti proti protiraketové obraně považuji za závažný. Američané jednoduše usoudili, že Češi nejsou ti nejlepší spojenci,“ konstatoval Šedivý. „Moc národa vždy stojí na třech pilířích – ekonomice, politice a schopnosti bránit své zájmy. A my oslabujeme právě v tom třetím pilíři. To se někde dřív nebo později projeví,“ dodal Šedivý s tím, že neschopnost hájit české zájmy povede k oslabení pozice České republiky.
Jak na ukrajinskou krizi? Mělo by se hlavně jednat
Zeman zastává názor, že v krizové situaci rozhodují víc osobnosti než instituce. Na Ukrajině jsou podle něj dvě výrazné osobnosti – nový prezident Petro Porošenko a nejbohatší oligarcha Achmetov. „Kdyby se tito dva lidé sešli a začali spolu jednat, mohla by se situace stabilizovat,“ myslí si prezident. Svoboda si zase myslí, že důležitější než americká vojenská gesta je, aby spolu začaly jednat Rusko a Ukrajina - případně i s přispěním Unie a USA. Sám věří, že jednat chce i Putin.
