Praha – Náčelník generálního štábu Petr Pavel se bude v tajné volbě ucházet o křeslo předsedy Vojenského výboru Severoatlantické aliance (NATO). Jde o jednu z nejvyšších vojenských funkcí v Evropě – předseda vojenského výboru patří mimo jiné mezi hlavní poradce generálního tajemníka NATO. Petr Pavel bude mít v dnešní volbě další dva konkurenty - z Řecka a Itálie, podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) má však ve výboru podporu několika klíčových zemí - a tudíž velkou naději na zvolení.
Petr Pavel má šanci získat druhý nejvyšší post v NATO
GALERIE
videogallery_472227
Pavel by se tak mohl stát vůbec prvním zástupcem ze zemí bývalého východního bloku, který by daný post získal. „Ta šance je zhruba sedmdesátiprocentní, což je velmi solidní pro to, abychom do toho šli,“ odhadoval v červenci Stropnický. Do hlavní centrály NATO v Bruselu by se Pavel stěhoval v polovině příštího roku. Jeho případným šéfem tak už nebude generální tajemník Anders Fogh Rassmusen, ale jeho nástupce, norský expremiér Jens Stoltenberg.
„Velmi mne těší důvěra, které se mi dostalo. V případě mého zvolení v Alianci by taková funkce byla pro Českou republiku a její armádu významným oceněním a výrazem důvěry našich spojenců. Pro mne by pochopitelně znamenala vyvrcholení služby v uniformě a velkou čest. Je to skutečně tím nejvyšším, co může voják v naší části světa dosáhnout,“ komentoval svou nominaci Petr Pavel. Podpory se mu dostalo také od prezidenta Miloše Zemana – ten si ale zároveň posteskl, že v případě úspěšné kandidatury Česko přijde o schopného náčelníka generálního štábu.
GALERIE
Petr Pavel s ministrem Martinem Stropnickým autor: Petr Eret, zdroj: ČTK
Za vysokou prestiž a nesporný diplomatický úspěch by ale Česko také zaplatilo – a to doslova. Šéf vojenské sekce NATO kolem sebe totiž musí sestavit mezinárodní tým minimálně 14 lidí a náklady na celý provoz hradí výhradně „země původu“. „My jsme vycházeli ze současného dánského modelu rozpočtu, přesto nejde o úplně malou částku. Vychází nám to za jeden rok do 90 milionů korun,“ uvedl ministr Stropnický.
- Jan Pejšek, mluvčí ministerstva obrany: „Je to tak prestižní funkce, že i když jsou s tím spojené finanční náklady, pro ministerstvo i Českou republiku by to bylo výhodné.“
NATO v současnosti zažívá jeden z nejvážnějších milníků od pádu železné opony. Příčinou jsou hlavně napjaté vztahy s Ruskem a potřeba lepší koordinace a obrany na východní hranici. Právě vojenský šéf z česka by v tom mohl sehrát důležitou roli. „Myslím, že je to jeden z nejlepších kandidátů na tuto pozici.,“ tvrdí litevský ministr obrany Juozas Olekas.
- Generál Pavel v rozhovoru pro ČT o svých cílech: „Chtěl bych opustit rétoriku politické korektnosti, začít se bavit srozumitelným jazykem a trvat na tom, co si dlouhá léta slibujeme. Tzn. vrátit výdaje na obranu do úrovně, která zabezpečí věrohodnou obranu všech členských zemí a celé aliance, že budeme schopni adekvátně reagovat na hrozby, ať už přijdou odkudkoliv, ať to bude z východu, ať to bude z jihovýchodu, že se budeme schopni vypořádat s novými situacemi, jako je hybridní válka ze strany Ruska nebo Islámský stát.“
Petr Pavel je absolventem prestižní Královské akademie obranných studií v Londýně. Upozornil na sebe začátkem 90. let v bývalé Jugoslávii v rámci misí UNPROFOR. Vedl úspěšnou evakuaci odříznutých francouzských vojáků mezinárodních sil ze základny, která se ocitla pod minometnou palbou Chorvatů. Francouzi měli dva mrtvé, bez pomoci tehdy ještě československé jednotky by jich ale bylo mnohem více. Za to si u západní země Pavel získal velký respekt.
Za své účinkování v zahraničních misích získal několik českých a dvě francouzská vyznamenání. Později působil například jako velitel specializovaných sil ČR nebo zástupce vojenského představitele při Evropské unii. Náčelníkem generálního štábu je od konce června 2012. Letos v květnu získal nejvyšší vojenskou hodnost v Česku – armádní generál.
Šéf vojenského výboru funguje i jako vysoký mluvčí Aliance
Vojenský výbor je nejdůležitější podřízenou složkou NATO. Funguje jako klíčový poradenský orgán Aliance a spadají pod něj dvě strategická velitelství spojeneckých sil pro operace a pro transformaci. Ve vojenském výboru zasedají vojenští představitelé členských států NATO nebo náčelníci generálních štábů.
Předseda Vojenského výboru je volen zpravidla na tři roky. Je mluvčím a představitelem výboru, kterému se také zodpovídá. Z titulu své funkce má také významnou úlohu na veřejnosti jako vysoký vojenský mluvčí Aliance ve styku se sdělovacími prostředky. Funguje také jako hlavní vojenský poradce generálního tajemníka. Úřadujícím předsedou výboru je od roku 2012 Dán Knud Bartels.