Praha - Protiruské sankce sehrály roli při tlaku na Moskvu, aby přistoupila k urovnání situace na východě Ukrajiny, myslí si ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), který věří, že je stále naděje na diplomatické řešení konfliktu. Ministr reagoval na tvrzení prezidenta Miloše Zemana, který sankce uvalené Evropskou unií a Spojenými státy na Rusko kvůli jeho angažmá v ukrajinské krizi opakovaně odmítl jako zbytečné a kontraproduktivní. Zaorálek také nesouhlasí s názorem prezidenta, že české velvyslanectví v Kyjevě pracuje špatně. Odvolání velvyslance Ivana Počucha po něm prý Zeman nežádal.
Zaorálek hájí své podřízené v Kyjevě a staví se za protiruské sankce
Zaorálek souhlasil, že sankce samy o sobě nepřinesou nic dobrého. „Sankce jsou nástroj a mají smysl, pouze pokud jsou nástrojem určité politické strategie,“ uvedl šéf diplomacie. V případě těch protiruských jde podle něj o to, aby se Rusko vrátilo k jednacímu stolu a podílelo se na nenásilném řešení situace na Ukrajině. „Můj dojem je, že sankce svoji roli sehrály,“ poznamenal k jejich účinnosti Zaorálek. „Z toho, co čtu, mi připadá, že sankce roli toho tlaku plnily. A dokonce někteří tvrdí, že příměří, které tam je, je do určité míry dílem toho, že se zvolily tyto kroky,“ dodal.
Odmítl přitom názor, že protiruská opatření jsou samoúčelná a jejich smyslem bylo potrestat Moskvu. „Jejich smysl je pouze vrátit se k diplomatickému řešení. Pořád si myslím, že je naděje, že se nám to podaří,“ poznamenal. Na příměří se ukrajinská vláda a proruští separatisté dohodli na začátku září v Minsku, klid zbraní je ale neustále porušován a na obou stranách dál přibývají mrtví. „Ve chvíli, kdy se zjistí, že se 12 bodů mírového plánu plní a že strany činí to, k čemu se zavázaly, tak v Evropě jsme připraveni mluvit o tom, jak sankce odbourávat,“ doplnil ministr.
Zaorálek nesouhlasí s Hradem, že ambasáda v Kyjevě pracuje špatně
Zeman dnes ke své kritice ambasády uvedl, že od ní dostal informaci, že o repatriaci žádají jen tři rodiny. Následně ale obdržel žádost od 232 krajanů, což považuje za rozpor a on prý rozpory v datech nemá rád. „Řekl jsem panu ministru zahraničí, že jsem hluboce nespokojen s prací českého velvyslanectví v Kyjevě, které nemá dobrý vztah k volyňským Čechům,“ uvedl Zeman v pátek ke schůzce se Zaorálkem, na níž se o nové žádosti krajanů bavili. Seznam žadatelů hodlá prezident 18. října v Lánech předat ministrovi vnitra Milanu Chovancovi (ČSSD) s prosbou, aby řešení situace napomohl.
GALERIE
Čeští krajané na Ukrajině zdroj: ČT24
Diplomacie se už na konci minulého týdne za kyjevskou ambasádu postavila. Nedisponuje prý žádnými hodnověrnými informacemi, které by jakkoli práci zastupitelského úřadu zpochybňovaly. Podobně dnes reagoval také Zaorálek. Řekl, že vychází ze svých četných cest na Ukrajinu a z permanentního kontaktu s velvyslanectvím. „Pan prezident má jinou informaci, která je ale pro mě trochu nejasná. Na základě jedné informace podobného typu těžko budu měnit názor, který si utvářím o někom, s kým pracuju dlouhou dobu,“ uvedl ministr.
Obavy tam jsou, ale nejde volyňské Čechy jen tak přestěhovat
Zaorálek vyjádřil pochopení pro obavy příslušníků české komunity na Ukrajině z tamní situace i pro to, že se jich prezident zastává. „Tam jsou lidé ve velmi těžké situaci a on může mít pocit, že jim někdo nevěnuje dostatečnou pozornost. Já si dovedu představit, že tam takové obavy zní,“ uvedl ministr.
Informace, které Zeman má, jsou podle něj ale jen dílčí. „Já ty obavy nechci shazovat, oni je asi opravdu mají a my s tím musíme něco dělat, ale na to není jednoduchý 'mustr', protože jsou to všechno ukrajinští občané, kteří tam mají například brannou povinnost. To není tak jednoduché říci, my vám tady odvedeme lidi, protože bychom se o tom s ukrajinskou vládou museli bavit a nějakým způsobem jim to vysvětlit,“ vylíčil Zaorálek.
Připustil, že v krajní situaci, jaká panuje například na válčícím východě Ukrajiny, Česko může krajany ze země přesunout, což by pak byla záležitost pro vládu, a ne jen pro jeho úřad. Ve Volyňské oblasti na západě Ukrajiny ale podle něj nebezpečné podmínky nepanují. „Rozumím té obavě, ale my to musíme nějak střízlivě a realisticky hodnotit a říkat si, co jsme schopni udělat,“ zdůraznil šéf diplomacie. Ta spolu s ministerstvem vnitra vytvoří pracovní skupinu, která bude žádosti Ukrajinců s českými kořeny o repatriaci posuzovat.
VOLYŇ je historická oblast na území dnešní Ukrajiny, která dříve patřila k Polsku i ruské říši. Češi se tam stěhovali od druhé poloviny 19. století. Část krajanů se vrátila do vlasti po 2. světové válce, usazovali se především na území vysídlených Sudet. Ostatní, jimž se tehdy návrat z různých administrativních důvodů nezdařil, dostali novou šanci až po roce 1989. Do České republiky se ve dvou vlnách vrátilo několik tisíc volyňských Čechů. Podrobnosti o osudu volyňských Čechů naleznete zde.