Hlava státu chce v sobotu předat ministru vnitra Milanu Chovancovi žádost 232 volyňských Čechů o pomoc s přesídlením z Ukrajiny do Česka. Jejich nynější situaci na Ukrajině prezident považuje za problematickou. „Ti, kdo se na mě s touto žádosti obrátili, tvrdí, že toto nebezpečí v zásadě hrozí. Já nemám důvod jim nevěřit,“ řekl Zeman v rozhovoru, který poskytl ČTK.
Zástupci vlády jsou přitom přesvědčeni, že českým krajanům na Ukrajině žádné vážné nebezpečí nehrozí, Zeman však míní, že možná nemají dostatek informací od velvyslance Počucha. „Pokud by se potvrdilo, že dezinformoval jak ministra zahraničí, potažmo ministra vnitra, že poskytl nepravdivé informace, a že dokonce vyvíjel nátlak na naše krajany, aby nežádali o repatriaci, pak bych o něco podobného jistě požádal,“ řekl prezident.
Zamini trvá na svém: Volyňští Češi nejsou v ohrožení života
Již Zeman dříve vyjádřil přesvědčení, že české velvyslanectví v Kyjevě nemá k volyňským Čechům dobrý vztah. „Je důležité hledat způsob, jak volyňským Čechům pomoci, než hledat způsob, jak jim nepomoci,“ doplnil státníkova slova mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. „Nyní je především na ministru vnitra Milanu Chovancovi, aby celou věc ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí prověřil.“
Černínský palác stejně jako v minulosti i tentokrát prezidentova slova odmítl. „Nemáme žádné informace, které by jakkoli naznačovaly, že by náš zastupitelský úřad o situaci na Ukrajině nepravdivě informoval,“ prohlásila mluvčí ministerstva Johana Grohová. „I naše ostatní informační zdroje, nejen náš zastupitelský úřad, nenapovídají tomu, že by naši krajané zejména na západní Ukrajině byli v bezprostředním ohrožení života.“
Zeman: Vždyť velvyslanec ani neví, kdo to byl Stolypin
Prezident velvyslance kritizoval také na osobní úrovni. Počuch prý v jeho očích poklesl už při společné cestě kolem kyjevského divadla, kdy Zeman zjistil, že diplomat nevěděl, kdo byl Pjotr Stolypin. Zeman uvedl, že Stolypina – ministerského předsedu za vlády Mikuláše II., autora agrární reformy, ale i protidemokratických opatření po nepokojích roce 1905, jehož jméno vzešlo ve známost také v souvislosti s ruskými vězeňskými železničními vozy –považuje za prakticky nejvýznamnějšího ruského politika 20. století.
Informace o požadavku Hradu na Počuchovo odvolání se objevily již dříve. Ministerstvo zahraničí se ale ambasadora zastalo. Až prezident předá ministru vnitra svoji žádost, vytvoří Chovancův úřad spolu s ministerstvem zahraničí pracovní skupinu, která žádosti o repatriaci posoudí.
Z historie volyňských Čechů
Jen v letech 1868–1874 na Volyň přesídlilo patnáct tisíc Čechů a do konce století se jejich počet zvýšil na sedmadvacet tisíc. V oblasti při hranicích s rakouskou Haličí založili dvě stě vesnic a během dvou generací se stali jednou z nejbohatších vrstev. Z Čech totiž přinesli moderní hospodaření rakousko-uherského střihu i v Rusku neprovozovaná řemesla včetně pivovarnictví.
První reemigrace proběhla po druhé světové válce. Jednání se vlekla až do července 1946, kdy Stalina obměkčil teprve osobní dopis od prezidenta Edvarda Beneše. Po osmi tisících vojácích Ludvíka Svobody se tak do vlasti o rok později vrací 33 tisíc volyňských Čechů. Druhá vlna reemigrace volyňských Čechů následovala až po dalších čtyřiačtyřiceti letech.Více podrobností zde.
