Kňažko v říjnu '89 zaskočil komunisty, vrátil zasloužilého umělce

Praha – V říjnu 1989 slovenský herec Milan Kňažko poté, co podepsal petici Několik vět, se v dopise vládě vzdal titulu zasloužilý umělec. Byl prvním z řad umělců, kdo se k něčemu takovému odhodlal, a politickou garnituru tím naprosto zaskočil. Kdyby nepřišel listopad 1989, nepochybně by se mohl rozloučit s hereckou dráhou a mohl očekávat další perzekuce.

„Když jsem později po vytvoření federální vlády hovořil s funkcionáři, řekl mi jeden bývalý vysoký funkcionář, že se s něčím takovým do té chvíle ještě nesetkali. Chartu že měli zmapovanou, protože na to měli nasazené své estébáky, ale toto jim ještě nikdo neudělal, takže z toho byli dost nervózní, co teda s tím,“ zavzpomínal ve Studiu 6 Milan Kňažko.

Byl si tehdy podle svých slov vědom, že přijde o členství v Národním divadle, že se může rozloučit s herectvím i jakoukoli jinou prací. S politickou i společenskou změnou o měsíc později se ale vše změnilo a do té doby režim už nestihl nějak zareagovat.

Postavili se za mě Lasica se Satinským

Slovenský herec se už na podzim 1989 musel potýkat s částečným zákazem činnosti kvůli podpisu Několika vět a petice za osvobození politických vězňů. „Měl jsem zákaz účinkovat v rozhlase, ale tehdy Milan Lasica a Július Satinský spolu s několika dalšími kolegy odmítli chodit do rozhlasu za předpokladu, že můj zákaz bude pokračovat. Takže mi to znovu povolili,“ řekl slovenský herec.

  • Petici nazvanou Několik vět vypracovalo hnutí Charta 77 na jaře roku 1989 a koncem června téhož roku ji uveřejnila. Přestože ani nevybízela ke změně vlády, vedly proti petici státní orgány kampaň. Na podzim roku 1989 už pod ní bylo podepsáno kolem 40 tisíc lidí. Jména signatářů petice byla pravidelně vysílána zahraničními rozhlasovými stanicemi Svobodná Evropa a Hlas Ameriky.

(Zdroj: Wikipedie)

Po vrácení titulu zasloužilý umělec vnímal u řady lidí podporu. Jmenoval třeba režiséra Karla Kachyňu, s nímž v té době natáčel film Poslední motýl. „Když jsem přišel na nejbližší natáčecí den, Kachyňa mě objal a řekl: 'Synu, co jste mi to udělal?' Řekl jsem mu: 'Jsem rád, že svůj poslední film můžu točit právě s vámi,'“ popsal jednu ze situací Milan Kňažko. Stejně tak ale upozornil, že také řada lidí se k němu v tu chvíli neznala.

  • Zasloužilý umělec byl čestný titul, kterým byli státem oceňováni zvlášť vynikající a zasloužilí umělci; vyšší ocenění byl potom čestný titul národní umělec. Tento model ocenění umělců se prosadil v Sovětském svazu a následně se rozšířil do celého tzv. východního bloku. Titul měl čestný charakter a na rozdíl od vyššího ocenění národní umělec držitele hmotně nezajišťoval.
Nahrávám video

V listopadu 1989 pak byl Milan Kňažko spoluorganizátorem a moderátorem listopadových mítinků v Bratislavě. Vstoupil do politického dění jako představitel hnutí Verejnosť proti násiliu. Po zvolení Václava Havla prezidentem ČSFR se nakrátko stal jeho poradcem. Poté byl poslancem, ministrem zahraničních věcí a spolu s Vladimírem Mečiarem se podílel na vzniku HZDS. V roce 1993 se s Mečiarem rozešel a v roce 1998 se na čtyři roky stal ministrem kultury. V období 2003 až 2007 řídil televizi Joj. Nadále se věnuje herectví, letos kandidoval na slovenského prezidenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSkopeček a Nacher se přeli o poplatcích u penzijního spoření

Penzijní spoření čekají od příštího roku rozsáhlé změny. Vláda Andreje Babiše (ANO) chce upravit současná pravidla a přilákat ke spoření na stáří hlavně mladé lidi. Návrh reformy už podpořila sněmovna, výhrady ale mají penzijní společnosti a opozice chystá vlastní úpravy. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) bylo „potřeba něco dělat s poplatky“, zmínil ale stanovení hranice stropu na 0,5 procenta u všech investičních strategií. Nezdá se mu prý „normální“, aby poplatek byl stejný u všech portfolií. Místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO) navázal, že se poplatek snížil na 0,5 procenta s tím, že jde o jeden poplatek a ostatní se ruší. Prostor pro „dynamizaci“ vidí ve vtažení více lidí do systému spoření. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.
před 48 mminutami

ŽivěNedělní debata o důchodech či sociálních dávkách

Hlavním tématem Nedělní debaty je důchodová reforma a valorizace důchodů, mluvit se v ní bude ale i o sociálních dávkách či hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Pozvání přijali ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO), jeho předchůdce ve funkci Marian Jurečka (KDU-ČSL) a expremiér Jiří Rusnok. Diskuzi moderuje Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebírají experti.
před 2 hhodinami

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
před 2 hhodinami

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
před 5 hhodinami

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
před 6 hhodinami

Na umělém oplodnění žen bez partnera se koalice neshodne

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce v říjnu předložit vládě návrh, že umělé oplodnění mohou podstoupit i ženy bez partnera. Podporu v koalici pro něj nicméně nemá. Třeba šéf resortu práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) by asistovanou reprodukci umožnil jen manželům.
před 7 hhodinami

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky pro cestující, řekl ČT Lašák

Poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy pro cestující ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Video„Druhý domov,“ říká o dočasné základně v Pardubicích velitel letky gripenů

České gripeny v posledních týdnech startovaly na ochranu aliančního nebe nad Polskem ze své dočasné základny v Pardubicích. V mateřské Čáslavi totiž začala první část modernizace v rámci přípravy na letouny F-35. „Je to komplexní rekonstrukce letiště Čáslav z důvodu pořízení moderních letounů páté generace F-35, takže od jara zde strávíme minimálně dva roky,“ vysvětlil velitel 211. letky gripenů Petr Zápařka, podle kterého Pardubice nejsou ani tak azylem, jako spíše „druhým domovem“. Největší výzvou je podle Zápařky fakt, že Pardubice jsou výrazně větším městem než Čáslav. „Hodně řešíme téma hluku. Zaznamenali jsme nějaké stížnosti. Chtěl bych ujistit všechny spoluobčany a lidi, kteří bydlí v blízkosti pardubického letiště, že se opravdu snažíme maximálně zefektivnit výcvik, aby byly hlukové dopady co nejmenší,“ sdělil.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.