Praha - Prezident České republiky by měl v budoucnu jmenovat předsedu vlády a členy kabinetu bez zbytečného odkladu, navrhuje změna ústavy, kterou vláda předložila do připomínkového řízení. V současnosti ústava lhůtu, ve které má prezident vládu jmenovat, nespecifikuje. O upřesnění či omezení prezidentských pravomocí se mluví zejména poté, co prezident Miloš Zeman otálel se jmenováním nynější koaliční vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), která se svého uvedení do funkce dočkala až 95 dnů od voleb.
Novinka v Ústavě: Prezident by měl jmenovat vládu bez zbytečného odkladu
Předložená novela upravuje prezidentské pravomoci i u jmenování členů bankovní rady České národní banky, nově by hlava státu potřebovala souhlas Senátu. Ústavní novela by mohla nabýt účinnosti 1. července 2015.
Přímá volba prezidenta, v níž byla současná hlava státu zvolena, podle důvodové zprávy přirozeně posílila postavení prezidenta v české politickém systému. Návrh připomíná, že v ČR funguje parlamentní politický systém, ve kterém je hlava státu zavázána ke spolupráci s vládou a Parlamentem. „Aby nedocházelo k pochybnostem o charakteru státního zřízení České republiky, navrhuje se předloženým návrhem zpřesnit kompetence prezidenta,“ uvádí se v důvodové zprávě.
Součástí ústavy by proto nově měla být formulace: „Prezident republiky předsedu vlády a ostatní členy vlády jmenuje bez zbytečného odkladu.“
O upřesnění či omezení prezidentských pravomocí se mluví delší dobu. Více o tom opoziční i koaliční strany diskutovaly zejména poté, co prezident Miloš Zeman loni navzdory vůli parlamentních stran jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka. Podle některých odborníků tím porušil dosavadní ústavní zvyklosti a jednal proti duchu základního zákona. Podle některých kritiků také Zeman otálel se jmenováním nynější koaliční vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), která se svého uvedení do funkce dočkala až 95 dnů od voleb, tedy nejdéle v dosavadní historii České republiky.
Zeman v minulosti médiím řekl, že návrhy na omezení prezidentských pravomocí považuje za nelogické. Podle něj zvažované úpravy odporují roli hlavy státu jako „krizové pojistky“.