Praha – Pojišťovny budou zřejmě pacientům po závažné operaci, úrazu nebo s těžkou chronickou nemocí hradit nejméně čtyři týdny místo nynějších tří. V novele o veřejném zdravotnictví na to kývla sněmovna. Poslanci přidali do vládní normy i ustanovení, podle kterého budou muset zdravotní pojišťovny zveřejňovat individuální smlouvy se zdravotnickými zařízeními.
Sněmovna schválila delší lázně i zveřejňování smluv pojišťoven
Zveřejňování smluv prosadil zákonodárce za KDU-ČSL Ludvík Hovorka s upozorněním, že některá zdravotnická zařízení dostávají v současnosti výrazně vyšší úhrady za stejné výkony než většina ostatních. Systém by se měl jeho pozměňovacím návrhem zprůhlednit; nezveřejněná smlouva by navíc nebyla účinná.
Během sporu ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka a financí Andreje Babiše o audit nemocnic kritizoval hlídač státní kasy skrytost úhrad pojišťoven nemocnicím. Vytýkal poslancům ČSSD, že v září nepodpořili Hovorkův návrh, který si klade za cíl zpřehlednit smluvní vztahy pojišťoven a zdravotnických zařízení. Němeček s ním zásadně nesouhlasil, ministerstvo by podle něho nebylo schopno desítky tisíc dodatků prověřit. Premiér Bohuslav Sobotka se vůči kritice ANO ohradil. „Nikdo ničemu nebrání. Naopak, pod vedením ministra Němečka začaly být zveřejňovány smlouvy Všeobecné zdravotní pojišťovny a realizovaná racionalizační opatření, jako je třeba vznik přístrojové komise,“ reagoval tehdy premiér.
Dospělých pacientů ubylo v lázních za tři roky o polovinu
Vládní předloha uvádí, že děti by měly jezdit do lázní vždy alespoň na čtyři týdny. Pobyt, i opakovaný, by se pacientům prodloužil jen na základě posouzení zdravotního stavu. Lázeňství dostávalo v předchozích letech ze zdravotního pojištění ročně téměř tři miliardy korun, výdaje postupně klesly až ke dvěma miliardám s tím, jak pobytů ubývalo.
Postupně také klesal počet dospělých, kteří do lázní přijížděli. Od roku 2010, kdy přijelo na pojišťovnou hrazený pobyt 112 tisíc dospělých pacientů, o tři roky později už to bylo pouhých 64 tisíc. Změna má do lázeňství vrátit půlmiliardu korun ročně, o kterou přišlo omezující vyhláškou z roku 2012. Ústavní soud předpis zrušil, nechal ho platný jen do konce letošního roku.
Sněmovna se k platům nedostala
Dnes se měli poslanci dostat i k hlasování o návrhu zákona, který by změnil navýšení platů ústavních činitelů a kterému včera zabránila vysoká absence zákonodárců. Bez tohoto zákona by se jejich finanční ohodnocení v příštím roce zvedlo o 26 %. Už v červenci vláda schválila návrh, který platy zvyšuje pouze o procento. Poslanecké schvalování ale bylo odloženo, zabránily mu procedurální zmatky i přestávky. Má být svolána mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, aby byla věc projednána nejpozději v druhé polovině listopadu. Musí totiž ještě stihnout projít přes Senát a podpis prezidenta. Extrémní možností by bylo schválení v legislativní nouzi, čímž by bylo projednávání ve sněmovně zrychleno.
4 týdny se vztahují na vybrané nemoci
Pobyt na 28 dní a více by měly pojišťovny podle dřívějších informací hradit dospělým s vybranými nemocemi oběhového, dýchacího a pohybového ústrojí, duševními poruchami a kožními či gynekologickými nemocemi. Některá onemocnění, kde si dosud musejí pacienti hradit pobyt a stravu, budou přeřazena do komplexní péče a pojišťovny uhradí vše.
Při těžkých a závažných nemocech by léčba na návrh lékaře lázní a po schválení revizním lékařem zdravotní pojišťovny trvala po dobu nutnou k vyléčení, nebylo by už časové omezení. Týká se to dospělých i dětí. Změnit se mají i některá kritéria pro poskytování péče, pacienti ohrožení nemocí z povolání se dostanou do lázní dříve, což by mělo přispět k tomu, že si déle udrží dobré zdraví.
Němeček: Na lázeňskou léčbu půjde o 400 milionů více (zdroj: ČT24)