Praha – Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman varuje před návrhem zákona o státním zastupitelství z dílny ministryně Heleny Válkové, podle něj prosazuje zákon vliv ministra na soustavu státních zástupců a navíc posiluje informační povinnost žalobců vůči ministerstvu. Předlohu už kritizovala i Unie státních zástupců, Válková si ale za tímto zněním stojí. Nad připravovaným zákonem se před připomínkovým řízením šéf žalobců a ministryně potkali na semináři ve sněmovně. Válková připustila, že znění ještě bude měněno a že se státními zástupci při tvorbě počítá. Výhrady k zákonu měli i někteří koaliční partneři, kabinet proto zřídí pracovní skupinu. Válková pak má sama zvážit, jestli její připomínky do zákona zapracuje.
Ministryně po setkání uvedla, že žádná válka mezi ministerstvem spravedlnosti a státním zastupitelstvím se nerozhořela. Jde podle ní pouze o debatu nad připravovanou normou, která ještě projde připomínkami a zřejmě se změní. „Není to nějak podružná norma, ale norma zásadního významu. Proto si myslím, že je třeba, aby byla patřičně vydiskutována,“ souhlasí Pavel Zeman. Podle něj bude stav státního zastupitelství určovat to, „jak dalece tady bude vláda práva.“
Nejvyšší státní zástupce kritizoval v pátečním rozhovoru pro Českou televizi Válkovou předložený návrh zákona. „Přímý vliv ministra by vypadal zhruba dvojím způsobem. Jednak… by za určitých okolností mohl ministr jmenovat vedoucí státní zástupce počítaje v to i vedoucího státního zástupce takzvaného speciálu bez ohledu na zbytek soustavy státního zastupitelství. Dále je to posílení informační povinnosti ze strany státního zastupitelství vůči ministerstvu spravedlnosti,“ řekl pro ČT Pavel Zeman.
Chci od státních zástupců, aby mě více informovali, trvá na svém Válková
Válková po semináři uvedla, že trvá na zvýšení objemu informací, které jí má státní zastupitelství poskytovat. Obhajuje také zřízení speciálního dvoustupňového úřadu pro boj s hospodářskou a majetkovou kriminalitou. Naopak je prý ochotná ustoupit ve věci budoucí podoby Nejvyššího státního zastupitelství.
Pavel Zeman po semináři v Poslanecké sněmovně s ministryní Válkovou: „Státní zastupitelství funguje podle mého názoru dobře. To, co se chystá, směřuje k tomu, že se může dostat do područí politiky. Chcete-li to, řekněte to na rovinu a můžeme o tom diskutovat. Ale nazvěme to férově… Zákony připravujeme stejně jako smlouvy na doby špatné, ne na doby, kdy si rozumíme. Kdyby přišel ministr, který by cítil potřebu ovládnout státní zastupitelství, tak si do vedoucích funkcí najmenuje, koho chce.“
Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová: „Nikdo nám nevysvětlil, proč je potřeba připoutat státní zastupitelství mnohem více k politické moci. Neslyšeli jsme, jaký je důvod pro změnu těchto systémových věcí.“
Sám se podle svých slov podílel na přípravě zákona zhruba do konce května. Poté si práci na něm převzalo ministerstvo spravedlnosti. Obrysy připravovaného znění pak se k němu dostaly koncem září. Už tehdy nejvyšší žalobce kritizoval chystanou normu a podle něj se konečný návrh zákona od těchto tezí neliší. „Já prostě s tímto návrhem nesouhlasím,“ shrnul Zeman.
Spor panuje ve věci jmenování vedoucích žalobců
V současnosti navrhuje nejblíže nadřízený státní zástupce ministru spravedlnosti kandidáta na vedoucí funkci a ministr buď kývne, nebo ne. Pokud odmítne navrženého člověka jmenovat, měl by k tomu mít závažné důvody. Podle Zemana by bylo ideální v této praxi pokračovat s tou změnou, že by státní zastupitelství vyhlašovalo výběrové řízení a ministr by rozhodoval o lidech, kteří z něj vzejdou.
Válková ovšem prosazuje to, že výběrové řízení bude vyhlašovat ministerstvo. Z pětičlenné komise by tři místa obsadili státní zástupci a dvě zástupci ministerstva, ovšem jejich rozhodování by nebylo nijak směrodatné. „Bohužel je tam doložka, že ministr nemusí respektovat za určitých podmínek výsledky této komise…,“ upozorňuje Pavel Zeman.
Stávající verze návrhu ponechává jmenování vedoucích státních zástupců a jejich náměstků i nadále v rukou ministra spravedlnosti. Jmenováni mají být na základě výběrových řízení organizovaných ministerstvem. Nejvyšší státní zástupce bude ve funkci maximálně jedno sedmileté období. Jmenovat jej bude vláda, která jej také bude moci i nadále odvolat, ale jen ze zákonem stanovených důvodů - konkrétně pokud by déle než půl roku nevykonával funkci nebo jestliže by „porušoval povinnosti stanovené zákonem“.
