Hyde Park s Janem Rumlem a Pavlem Rychetským
Hyde Park s Janem Rumlem a Pavlem Rychetským
14.11.14
Petr Havlík a Václav Bartuška v Událostech, komentářích
Petruška Šustrová: Zavedené strany dávají prostor novým a novým
„V prvních dnech dominovalo slovo svoboda. My jsme ho nově objevovali a hledali jeho náplň – také není divu po těch 50 letech, kdy to tady bylo jinak. Dominantním rysem bylo, že jsme začali odhazovat staré strachy, protože na strachu byl starý režim postaven,“ přiblížil v Událostech, komentářích pozdní podzim 1989 Petr Havlík, který byl mluvčím Občanského fóra a poté se podílel na založení ODS.
Kuponová privatizace: Nechtěné splnění slibu
Listopadová revoluce však postavila československou společnost do jedinečné situace – měla parlament tvořený poslanci Národní fronty čerstvě doplněný o kooptované poslance. Zároveň se chystaly volby, do kterých šli lidé, kteří měli jen minimum politických zkušeností. Společnost také žila ve státem ovládané ekonomice, která se však měla zcela přeměnit. Právě z ekonomické transformace vychází současná kritika porevolučních poměrů, shodují se tehdejší aktéři. „Havlovská blbá nálada začala někdy v roce 1994, kdy lidé úporně cítili nefér hru při transformaci ekonomiky, kdy měli pocit, že nemají stejné šance jako ti vybraní, kteří měli být kapitalistickou elitou,“ uvedl exministr vnitra a signatář Charty 77 Jan Ruml v Hyde Parku ČT24.
Klíčovým prvkem přechodu k tržnímu hospodářství byla kuponová privatizace, která však podle dalšího chartisty a současného předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského proběhla jinak, než očekával nejen on, ale podle všeho i Václav Klaus či Tomáš Ježek. Nemělo totiž jít o hlavní privatizační proud. "Kuponovou privatizaci vnímali jako doplňkovou. Vzpomeňte si, jak si všichni – Havel, Klaus, Pithart – před televizní kamerou registrovali knížky, aby národ přemluvili. Vůbec se jim to nepovedlo.
Objevil se Kožený, každému slíbil do roka desetinásobek, národ se zbláznil, my jsme museli odložit první vlnu, protože se musely tisknout další kuponové knížky, a dostali se do situace, kdy splnit slib znamenalo dát tam všechno – i to, co tam nepatřilo. Ale museli jsme splnit slib,„ shrnul Pavel Rychetský. Jan Ruml přitom upozornil, že pocit účastníků kuponové privatizace, že byli oklamáni, často není opodstatněný. “Oni vlastně podvedeni asi nebyli – protože co každý za svou tisícovku mohl dostat? Někdo dostal víc, někdo míň," podotkl Jan Ruml.
Petruška Šustrová: Problém jsou stále nové a nové politické strany
Mnohem kritičtější než Jan Ruml či Václav Bartuška je vůči polistopadovému vývoji Petruška Šustrová, bývalá členka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a novinářka, která však po roce 1990 působila i v politice. Má výhrady vůči ekonomické transformaci, ale především vůči situaci, do které se dostala politická scéna. „Byli jsme svědky toho, že systém politických stran, jak se ustanovil během desítek let po listopadu, přestal fungovat. Disjunkce je v tom, že se léta objevují nové a nové strany, které vstoupí do volebního boje, uspějí a já si myslím, že lidé volí nové strany ze zklamání těmi starými. Zavedené strany místo, aby hledaly cestu, jak se přiblížit voličům, dávají prostor novým a novým.“
Výsledek dlouholetého soupeření ODS a ČSSD se ale nezamlouvá ani Janu Rumlovi. „Výsledkem práce těchto politických stran je, že tady vyhrávají strany vůdcovského typu. Tak jsme to dopracovali, co se týká úrovně, který dělají jednotlivé sekretariáty. Pak se nedivme, že tady je Okamura, Babiš a tak dále, když hlavní politické síly mnohokrát selhaly,“ poznamenal.
Veškeré výhrady, které má Šustrová vůči ekonomické transformaci či neschopnosti tradičních politických stran, se však netýkají revoluce samotné. „17. listopad si vždycky připomenu s nadšením, protože pro mě je to symbol – i když se to ve skutečnosti nestalo ten den – toho, že skončil komunismus, ve kterém jsem prožila velký kus života a byl to režim, ve kterém jsem byla krajně nespokojena,“ uvedla Petruška Šustrová v Událostech, komentářích.
Nepolitická politika: Nikoli boj proti stranám, ale hledání jejich smyslu
Problémy, které přinesla kuponová privatizace, však způsobily nejenom rozčarování z nového ekonomického systému, ale také z politiků. Ti se tehdy již začali profilovat v rámci stran, které se postupně oddělovaly od Občanského fóra, či do nich z OF přicházeli klíčoví lidé. Jan Ruml se s Pavlem Rychetským shodl, že je pouhou fámou, že by Václav Havel bránil vzniku politických stran, jak tvrdí Václav Klaus - více čtěte zde. „Nepolitická politika Václava Havla – která vychází z T. G. Masaryka – mluví o aktivitě občanů v otázkách věcí veřejných. To je kontrola a dávání obsahu parlamentní demokracii,“ řekl Jan Ruml. „Usilování Václava Havla o občanskou společnost můžeme zasadit hluboko před listopad. Jsem toho názoru, že byl přesvědčen, že skutečná demokracie není možná jenom na principu politických stran bez občanské společnosti. Hlavní heslo Václava Havla a celého Občanského fóra bylo: My chceme volby. Žádné volby nejsou možné bez politických stran,“ dodal Pavel Rychetský. Oba přitom považují rychlé obnovení politické plurality za nesporný úspěch polistopadového období.
Někdejší studentský vůdce a člen komise pro dohled na vyšetřování událostí 17. listopadu Václav Bartuška však vidí i řadu jiných úspěchů. Mezi ně patří i to, že všechny porevoluční prohry jsou pouze naše a ne ruské, německé, francouzské či rakouské. „Všechny chyby, které jsme napáchali v posledních 25 letech, jsou naše. Už v tom je to unikátní doba v českých dějinách, je to poprvé, kdy nejsme okupováni, ani na našich hranicích nestojí vojska nepřátel,“ zdůraznil. Že mnoho lidí není s poměry spokojeno, je podle něj zcela přirozené, protože to je podle něj možné pouze v Severní Koreji.
Česká republika si v těchto dnech připomíná 25 let od událostí listopadu 1989. Období, které znamenalo přechod od komunistické diktatury k demokracii, mapuje i Speciál ČT24. Kromě článků, které připomínají přelomové události, zde najdete i program ČT k výročí sametové revoluce, ale zejména zpravodajská videa z té doby.