Osobnosti listopadu: Chyby, které jsme napáchali, jsou jen naše

Praha – Před čtvrtstoletím padl komunistický režim. Někteří na něj vzpomínají s nostalgií, jiní cítí úlevu. Čtyři z těch, kteří tehdy stáli v první linii – Jan Ruml, Pavel Rychetský, Václav Bartuška a Petr Havlík – bezpochyby patří k těm druhým jmenovaným. Ačkoli se shodují, že se leccos nepodařilo podle původních představ, je podle Václava Bartušky podstatné i to, že „všechny chyby, které jsme napáchali v posledních 25 letech, jsou naše“.

„V prvních dnech dominovalo slovo svoboda. My jsme ho nově objevovali a hledali jeho náplň – také není divu po těch 50 letech, kdy to tady bylo jinak. Dominantním rysem bylo, že jsme začali odhazovat staré strachy, protože na strachu byl starý režim postaven,“ přiblížil v Událostech, komentářích pozdní podzim 1989 Petr Havlík, který byl mluvčím Občanského fóra a poté se podílel na založení ODS.

Kuponová privatizace: Nechtěné splnění slibu

Listopadová revoluce však postavila československou společnost do jedinečné situace – měla parlament tvořený poslanci Národní fronty čerstvě doplněný o kooptované poslance. Zároveň se chystaly volby, do kterých šli lidé, kteří měli jen minimum politických zkušeností. Společnost také žila ve státem ovládané ekonomice, která se však měla zcela přeměnit. Právě z ekonomické transformace vychází současná kritika porevolučních poměrů, shodují se tehdejší aktéři. „Havlovská blbá nálada začala někdy v roce 1994, kdy lidé úporně cítili nefér hru při transformaci ekonomiky, kdy měli pocit, že nemají stejné šance jako ti vybraní, kteří měli být kapitalistickou elitou,“ uvedl exministr vnitra a signatář Charty 77 Jan Ruml v Hyde Parku ČT24.

Euforie na Václavském náměstí. V době stávky se tady opět shromáždilo téměř 300 000 lidí.
Zdroj: Petr Mazanec‎/ČTK

Klíčovým prvkem přechodu k tržnímu hospodářství byla kuponová privatizace, která však podle dalšího chartisty a současného předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského proběhla jinak, než očekával nejen on, ale podle všeho i Václav Klaus či Tomáš Ježek. Nemělo totiž jít o hlavní privatizační proud. "Kuponovou privatizaci vnímali jako doplňkovou. Vzpomeňte si, jak si všichni – Havel, Klaus, Pithart – před televizní kamerou registrovali knížky, aby národ přemluvili. Vůbec se jim to nepovedlo.

Objevil se Kožený, každému slíbil do roka desetinásobek, národ se zbláznil, my jsme museli odložit první vlnu, protože se musely tisknout další kuponové knížky, a dostali se do situace, kdy splnit slib znamenalo dát tam všechno – i to, co tam nepatřilo. Ale museli jsme splnit slib,„ shrnul Pavel Rychetský. Jan Ruml přitom upozornil, že pocit účastníků kuponové privatizace, že byli oklamáni, často není opodstatněný. “Oni vlastně podvedeni asi nebyli – protože co každý za svou tisícovku mohl dostat? Někdo dostal víc, někdo míň," podotkl Jan Ruml.

Petruška Šustrová: Problém jsou stále nové a nové politické strany

Mnohem kritičtější než Jan Ruml či Václav Bartuška je vůči polistopadovému vývoji Petruška Šustrová, bývalá členka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a novinářka, která však po roce 1990 působila i v politice. Má výhrady vůči ekonomické transformaci, ale především vůči situaci, do které se dostala politická scéna. „Byli jsme svědky toho, že systém politických stran, jak se ustanovil během desítek let po listopadu, přestal fungovat. Disjunkce je v tom, že se léta objevují nové a nové strany, které vstoupí do volebního boje, uspějí a já si myslím, že lidé volí nové strany ze zklamání těmi starými. Zavedené strany místo, aby hledaly cestu, jak se přiblížit voličům, dávají prostor novým a novým.“

Výsledek dlouholetého soupeření ODS a ČSSD se ale nezamlouvá ani Janu Rumlovi. „Výsledkem práce těchto politických stran je, že tady vyhrávají strany vůdcovského typu. Tak jsme to dopracovali, co se týká úrovně, který dělají jednotlivé sekretariáty. Pak se nedivme, že tady je Okamura, Babiš a tak dále, když hlavní politické síly mnohokrát selhaly,“ poznamenal.

Veškeré výhrady, které má Šustrová vůči ekonomické transformaci či neschopnosti tradičních politických stran, se však netýkají revoluce samotné. „17. listopad si vždycky připomenu s nadšením, protože pro mě je to symbol – i když se to ve skutečnosti nestalo ten den – toho, že skončil komunismus, ve kterém jsem prožila velký kus života a byl to režim, ve kterém jsem byla krajně nespokojena,“ uvedla Petruška Šustrová v Událostech, komentářích.

Nepolitická politika: Nikoli boj proti stranám, ale hledání jejich smyslu

Problémy, které přinesla kuponová privatizace, však způsobily nejenom rozčarování z nového ekonomického systému, ale také z politiků. Ti se tehdy již začali profilovat v rámci stran, které se postupně oddělovaly od Občanského fóra, či do nich z OF přicházeli klíčoví lidé. Jan Ruml se s Pavlem Rychetským shodl, že je pouhou fámou, že by Václav Havel bránil vzniku politických stran, jak tvrdí Václav Klaus - více čtěte zde. „Nepolitická politika Václava Havla – která vychází z T. G. Masaryka – mluví o aktivitě občanů v otázkách věcí veřejných. To je kontrola a dávání obsahu parlamentní demokracii,“ řekl Jan Ruml. „Usilování Václava Havla o občanskou společnost můžeme zasadit hluboko před listopad. Jsem toho názoru, že byl přesvědčen, že skutečná demokracie není možná jenom na principu politických stran bez občanské společnosti. Hlavní heslo Václava Havla a celého Občanského fóra bylo: My chceme volby. Žádné volby nejsou možné bez politických stran,“ dodal Pavel Rychetský. Oba přitom považují rychlé obnovení politické plurality za nesporný úspěch polistopadového období.

Kolem čvrt na devět začal postupující kordon policistů od Národního divadla prostor zúžovat. Přibližně 10 000 demonstrantů bylo uzavřeno mezi dvěma kordony.
Zdroj: ČTK/Pavel Hroch

Někdejší studentský vůdce a člen komise pro dohled na vyšetřování událostí 17. listopadu Václav Bartuška však vidí i řadu jiných úspěchů. Mezi ně patří i to, že všechny porevoluční prohry jsou pouze naše a ne ruské, německé, francouzské či rakouské. „Všechny chyby, které jsme napáchali v posledních 25 letech, jsou naše. Už v tom je to unikátní doba v českých dějinách, je to poprvé, kdy nejsme okupováni, ani na našich hranicích nestojí vojska nepřátel,“ zdůraznil. Že mnoho lidí není s poměry spokojeno, je podle něj zcela přirozené, protože to je podle něj možné pouze v Severní Koreji.

Česká republika si v těchto dnech připomíná 25 let od událostí listopadu 1989. Období, které znamenalo přechod od komunistické diktatury k demokracii, mapuje i Speciál ČT24. Kromě článků, které připomínají přelomové události, zde najdete i program ČT k výročí sametové revoluce, ale zejména zpravodajská videa z té doby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policisté zadrželi v Dnipru muže v kauze výhrůžek českým a slovenským školám

Společný policejní tým Česka, Slovenska a Ukrajiny zadržel v ukrajinském Dnipru jednoho Ukrajince v rámci vyšetřování bombových výhrůžek školám z loňského září. Informovala o tom slovenská policie, podle které razie začala ve středu ráno.
před 10 mminutami

Česko se dle Fialy nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Kyjev

Česká republika se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi. Serveru Publico to v úterý řekl premiér Petr Fiala (ODS). Praha se podle něj soustředí na jiné cesty, jak Kyjevu pomoci, včetně vlastní muniční iniciativy. Tu by zase nejraději v Česku úplně zrušil šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. V rozhovoru pro agenturu Reuters navrhl, aby její financování převzalo NATO.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

Délka soudních řízení se zkracuje, digitalizace má tempo ještě navýšit

České soudy rozhodují nejrychleji v historii. Průměrná délka civilních řízení byla loni o jedenáct dní kratší než v roce 2023, verdikt padá v průměru za necelých šest měsíců. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) očekává další zrychlení díky digitalizaci, zejména elektronickému soudnímu spisu. Evropská komise hodnotí i zlepšení v odměňování a nezávislém vyšetřování. Problémem zůstává roztříštěnost systémů a nízké platy administrativních pracovníků.
před 1 hhodinou

Trosky vyhlížejí nápor fandů české videohry, policie posílí hlídky

Na víkendovou akci hradu Trosky inspirovanou tuzemskou videohrou Kingdom Come: Deliverance II z prostředí středověku se dostane nanejvýš tisíc návštěvníků za den. Na dopravu, parkování i dodržování zákazu vstupu do přírodní rezervace Apolena bude dohlížet zvýšený počet policistů i strážců CHKO Český ráj. Obec také zřídí dočasná parkoviště, doporučuje ale využít hromadnou dopravu.
před 2 hhodinami

V Dachau věznili nacisté i české duchovní

V koncentračním táboře Dachau nedaleko Mnichova věznili nacisté i české duchovní, mimo jiné třeba pozdějšího kardinála Josefa Berana. Na 2800 mužů sužoval hlad a vyčerpání, epidemie tyfu, ale i následky lékařských experimentů. Tragickou historii tam dnes připomínají evangelická, katolická i pravoslavná kaple, stejně jako památník židovským obětem. Symbolický kilogram hlíny na místě v úterý převzala delegace v čele s jedním z Beranových nástupců Dominikem Dukou. Hlínu převeze do vlasti a v září ji slavnostně uloží ve Staré Boleslavi.
před 4 hhodinami

Platebních terminálů v Česku přibývá

V Česku přibývá platebních terminálů, za poslední tři roky se jejich počet zvýšil zhruba o desetinu. Na tisíc obyvatel jich připadá třicet. Evropský průměr je přitom dvaatřicet, nejlépe jsou vybavené země na jihu kontinentu, především kvůli turistickému ruchu. Češi mají o bezhotovostní platby zájem, oblíbené jsou především mezi mladou generací. Obchodníci nevyužívají jen klasické terminály, roste i počet těch v mobilu a přibývá i plateb přes QR kód. Bezhotovostní platby tvoří v tuzemsku skoro tři pětiny všech transakcí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Část Česka zasáhly silné bouřky, hasiči hlásí desítky výjezdů

Severní polovinu Česka v úterý odpoledne zasáhly silné bouřky. Meteorologové varovali před větrem s nárazy až 75 kilometrů v hodině či přívalovým deštěm. K večeru se bouře dostaly také na Moravu a do Slezska. Výstrahu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Lékaři provedli poslední vyšetření v léčbě malé Madlen

Lékaři Fakultní nemocnice Motol v úterý provedli poslední vyšetření v léčbě dvouleté Madlen, které ukázalo, jestli se plně obnovila její krvetvorba, nebo bude potřeba transplantace kostní dřeně. Vzorky ošetřující lékařka odebrala přímo z pánevní kosti. Bioptickou jehlu potřebovala zavrtat poměrně hluboko, aby se jí podařilo vytáhnout alespoň dvoucentimetrový váleček. Krevní obraz Madlen zatím vypadá dobře, ale stoprocentní verdikt padne za dva týdny, až budou hotové laboratorní rozbory. Příběh dvouleté dívky na jaře oslovil širokou veřejnost, a registry dárců tak během několika týdnů překonaly obvyklý roční nábor.
před 13 hhodinami
Načítání...