Praha – Milan Štěch (ČSSD) povede Senát už potřetí, nezměnili se ani tři ze čtyř místopředsedů. Tím novým v týmu je sociální demokrat Ivo Bárek. V horní komoře dnes také poprvé zasedli senátoři, které voliči vybrali v říjnu. Zatímco dvacet šest z nich dnes složilo slib, Miroslav Antl (nestraník za ČSSD) si bude muset ještě počkat na usnesení Nejvyššího správního soudu ohledně platnosti voleb v Rychnově nad Kněžnou.
Staronový předseda Senátu Štěch: Chceme prodloužit lhůty projednávání
GALERIE
videogallery_486750
Jediným kandidátem na předsedu Senátu byl dosavadní šéf Milan Štěch (ČSSD), který svou senátorskou funkci v říjnu obhajoval nejprve u voličů a před senátory pak dnes obhájil i své předsednictví. Získal 70 ze 78 hlasů, dva hlasy byly neplatné. „Budeme vést jednání, aby se podařilo změnit ústavu, která se týká postavení pravomocí a lhůt (usnesení) pro Senát. Bylo by ku prospěchu kvality české legislativy, aby se lhůta prodloužila ze třiceti na čtyřicet dnů, ideální by bylo padesát či i šedesát dnů,“ uvedl k cílům nového složení Senátu Štěch.
Senátoři si zvolili své vedení
Předseda: Milan Štěch (ČSSD)
Místopředsedové: Zdeněk Škromach (ČSSD), Přemysl Sobotka (ODS), Miluše Horská (KDU-ČSL a nezávislí) a Ivo Bárek (ČSSD).
Vedle předsedy si senátoři určili i své místopředsedy - opět se jimi stali Zdeněk Škromach (ČSSD), Přemysl Sobotka (ODS) a Miluše Horská (KDU-ČSL a nezávislí). Místo Aleny Gajdůškové (ČSSD), která se do Senátu letos nedostala, nastoupí jako místopředseda Ivo Bárek (ČSSD). Rychlou a jednoznačnou volbu vedení odůvodňuje Štěch korektními vztahy v Senátu, které byly nastaveny už na jeho počátku v roce 1996. Na páteční poradě vedení navrhne Štěch, aby se 1. místopředsedou opět stal Přemysl Sobotka jako představitel druhého nejsilnějšího klubu v Senátu.
-
"Myslím si, že Senát, přes všechny problémy, které provází českou politickou scénu, je právě tím tělesem, které ukazuje, že se dá politika dělat kultivovaně, slušně, tak, že si nasloucháme," uvedl znovuzvolený předseda Senátu Milan Štěch.
-
"Mám radost, že volba vedení Senátu a mé osoby je v den, kdy si připomínáme dvacet pět let ode dne, kdy byla znovu ustavena a začala svoji činnost vyvíjet sociální demokracie v naší zemi," prohlásil Štěch.
Miroslav Antl (bezpartijní za ČSSD) dnes nebyl uveden do funkce senátora kvůli stížnosti České pirátské strany. Ti měli výhradu k obsazování volebních komisí v Rychnově, protože v některých okrscích nemohli delegovat své kandidáty a kontrolovat tak sčítání hlasů. „Nevím, proč si mě Piráti vybrali, když jsem vyhrál největším rozdílem počtu hlasů,“ uvedl Antl. Schůze horní komory se kvůli Antlovi nejspíš přeruší do pátku, kdy už bude verdikt soudu znám. „Nemohu složit slib, dokud mandátový a imunitní výbor můj mandát neověří,“ řekl Antl.
Senátorskou funkci si někteří udrželi, např. člen vlády Jiří Dienstbier (ČSSD) nebo právě Miroslav Antl. Zcela poprvé složilo slib dvacet senátorů, mezi nimi třeba bývalý rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl (bezpartijní za KDU-ČSL), odpůrce korupce Václav Láska (bezpartijní za SZ a KDU-ČSL) nebo někdejší šéf slušovického JZD František Čuba (SPO).
Nové složení senátu podle klubů
Kdo jsou (staro)noví senátoři?
Za ČSSD (deset senátorů):
• Miroslav Antl (Rychnov nad Kněžnou) – Senátorem od roku 2008, před rokem 1989 dělal prokurátora, od roku 1985 až 2001 byl státním zástupcem v Hradci Králové, posléze vedl úřad vyšetřování na Ministerstvu vnitra, dělal náměstka policejního prezidenta nebo byl bezpečnostním ředitelem v Telefónica O2. Na převzetí senátorského úřadu na rozdíl od 26 svých letos zvolených kolegů bude muset počkat nejdříve do pátku, protože platnost voleb v Rychnově ještě přezkoumává soud.
6 minut
Antl (nestraník za ČSSD): Nemohu hlasovat a sedím tady na trestné lavici
• Ivo Bárek (Vyškov) – Senátorem od roku 2002, členem ČSSD až od roku 2010, před rokem 1989 pracoval v UP Rousínov, odkud přešel na Odborné učiliště a ZvŠl Račice. Před nástupem do Senátu působil na Okresním úřadě Vyškov.
• Jiří Dienstbier (Kladno) – Senátorem od roku 2011, člen zastupitelstva na Praze 2 a člen vlády jako ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu v Sobotkově vládě, rovněž předsedá legislativní radě vlády. Vloni se ucházel o prezidentský úřad.
• Karel Kratochvíle (Strakonice) – Senátorem poprvé, v letech 2002-2010 poslancem, od roku 2010 v zastupitelstvu města Písek. Po škole začínal v Krajském plemenářském podniku, poté v Zemském hřebčinci v Písku, Asociaci svazů chovatelů koní ČR a Zemědělské agentuře.
• Jaroslav Malý (Hradec Králové) – Senátorem poprvé, předtím profesně lékařem, nejprve v Novém Bydžově, od roku 1973 v Hradci králové, kde je nyní lékařským náměstkem ředitele i proděkanem pro výuku.
• Miroslav Nenutil (Cheb) – Senátorem od roku 2008, předtím v letech 1982 až 2002 učitel, v letech 2006–2010 byl starostou Stříbra, letos se do úřadu vrátil.
• Radek Sušil (Karviná) – Senátorem od roku 2008, od roku 2002 je v zastupitelstvu Karviné. Vystudovaný lékař, od roku 1991 byl na chirurgickém oddělení NsP Karviná Ráj, kde se vypracoval na vedoucího lékaře oddělení a posléze vedoucího lékaře intenzivní péče.
• Milan Štěch (Pelhřimov) – Senátorem od roku 1996, pravidelně se mu daří obhajovat svou funkci, od roku 2010 působil jako předseda Senátu. Vyučený strojní zámečník pracoval před rokem 1990 v závodě Škoda České Budějovice. Následně začal budovat kariéru v odborovém prostředí, nejprve svazu KOVO, od roku 1994 v Českomoravské konfederaci odborových svazů, které předsedal v letech 2002 až 2010.
• Pavel Štohl (Znojmo) – Senátorem poprvé, vystudoval učitelství ekonomických předmětů, začínal jako učitel na obchodní akademii, od roku 1993 podniká jako účetní a daňový poradce a lektor v této oblasti. Od roku 2005 je prorektor pro studium a rozvoj na soukromé ekonomické VŠ ve Znojmě.
• Emilie Třísková (Kolín) – Senátorkou poprvé, zkušenosti z komunální politiky nasbírala ze zastupitelstva města Poděbrady a od roku 2012 Středočeského kraje. Pracuje jako ředitelka Centra sociálních a zdravotních služeb Poděbrady.
Za KDU-ČSL (pět senátorů):
• František Bradáč (Žďár nad Sázavou) – Senátorem poprvé, politické zkušenosti získal ve Velkém Meziříčí, kde byl místostarostou v letech 1994 až 1997 a následně až do roku 2010 starostou. V roce 2004 uspěl s kandidaturou do zastupitelstva Kraje Vysočina. Pracuje jako investiční manažer ve firmě nkt cables s.r.o. Kladno.
• Jiří Carbol (Frýdek-Místek) – Senátorem poprvé, politickou kariéru začal v roce 1994 v obci Dobrá, kde se do roku 2000 dostal na pozici starosty. Následně byl šest let v zastupitelstvu Moravskoslezského kraje a do roku 2006 byl jedno volební období poslancem. Starostou obce Dobrá je znovu od roku 2010.
• Václav Hampl (Praha 1) – Senátorem poprvé, předtím pracoval na Univerzitě Karlově, začínal na Fakultě dětského lékařství, pokračoval na 2. lékařské fakultě, pět let strávil na americké univerzitě, ale od roku 1996 je trvale součástí Univerzity Karlovy, od roku 2006 do letošního ledna rektor této univerzity.
• Zdeněk Papoušek (Brno-město) – Senátorem poprvé, je vystudovaný sociolog, zaměřoval se na sociální práci, dvacet let působil ve Fondu ohrožených dětí a sedm let pomáhal propuštěným vězňům. Mimo to ještě skoro dvacet let učil, a to na Biskupském gymnáziu a Církevní střední zdravotnické škole v Brně.
• Alena Šromová (Olomouc) – Senátorkou poprvé, vystudovala medicínu, pracovala jako praktický lékař pro dospělé v Litovli. Od roku 2002 působí v zastupitelstvu tohoto města.
Za hnutí ANO (čtyři senátoři):
• Zuzana Baudyšová (Praha 9) – Senátorkou poprvé, v roce 1993 založila Nadaci Naše dítě, o rok později realizovala provoz Linky bezpečí. Je členkou vládního Výboru pro práva dítěte.
• Zdeňka Hamousová (Louny) – Senátorkou poprvé, profesně se zabývá speciální pedagogikou, v letech 1997 až 2010 byla ředitelkou Základní školy praktické v Žatci, od roku 2006 působí v zastupitelstvu Žatce, v letech 2010 až 2014 byla starostkou.
• Jiří Hlavatý (Trutnov) – Senátorem poprvé, vlastní a řídí akciovou textilní společnost JUTA, kde pracuje do roku 1972, kdy začínal jako strojní inženýr. Za svou práci obdržel loni ocenění podnikatel roku.
• Peter Koliba (Ostrava-město) – Senátorem poprvé, vystudoval medicínu, pracoval na porodnickém a gynekologickém oddělení v Nitře a Bratislavě, od roku 1994 dělal třináct let přednostu Porodnicko-gynekologické kliniky FN v Ostravě. Od roku 2000 až dosud pracuje jako vedoucí lékař na gynekologické klinice.
Za ODS (dva senátoři):
• Lumír Aschenbrenner (Plzeň-město) – Senátorem poprvé, od roku 1994 se stabilně drží jako starosta Městského obvodu Plzeň 2 – Slovany, v zastupitelstvu Plzně byl nejprve v letech 2002 až 2006 a letos opět obhájil funkci.
• Jiří Burian (Příbram) – Senátorem poprvé, dlouhodobě je starostou města Sedlčany, a to již od roku 1990, rovněž od roku 2000 zasedá v zastupitelstvu Středočeského kraje.
Za Stranu zelených (dva senátoři):
• Václav Láska (Praha 5) – Senátorem poprvé, po studiu gymnázia se stal řadovým policistou, od policie odešel v roce 2003, o rok později dokončil studium práv a po letech koncipování složil v roce 2010 advokátní zkoušky a založil si vlastní kancelář. V roce 2012 stál u analýzy smluvních vztahů Dopravního podniku Praha, které mu zajistily věhlas, a v roce 2013 podal trestní oznámení na tři exposlance a tehdejšího premiéra Petra Nečase v kauze trafik.
• Jitka Seitlová (Přerov) – Senátorkou byla od vzniku této instituce v roce 1996 až do roku 2007, kdy její druhý mandát předčasně ukončilo zvolení zástupkyní veřejného ochránce práv. V této pozici zůstala do dubna 2013.
Za Starostové a nezávislí (jeden senátor):
• Zbyněk Linhart (Děčín) – Senátorem poprvé, po studiu na Technické univerzitě Liberec a ČVUT v Praze byl od roku 1994 do roku 2002 místostarostou v Krásné Lípě, dalších dvanáct let zde pracoval jako starosta. Je spoluzakladatelem a předsedou obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko.
Za Starostové pro Liberecký kraj (jeden senátor):
• Jiří Vosecký (Česká Lípa) – Senátorem poprvé, vyučen strojním zámečníkem a strojníkem sklářských automatů, pracoval ve společnosti Vagónka Česká Lípa a v letech 1973 až 2010 i Crystalex Nový Bor. Po revoluci se dostal do zastupitelstva obce Okrouhlá, v letech 1990 až 1996 byl místostarosta, posléze už starosta.
Za Stranu práv občanů (jeden senátor):
• František Čuba (Zlín) – Senátorem poprvé, od roku 2012 působí jako zastupitel Zlínského kraje a od loňského roku je poradcem prezidenta Miloše Zemana pro oblast zemědělství. Zásadní je jeho úloha v JZD Slušovice, kde se stal předsedou v roce 1963 a zůstal jím do roku 1990.
Za Stranu soukromníků České republiky (jeden senátor):
• Ivo Valenta (Uherské Hradiště) – Senátorem poprvé, po revoluci si založil prodejnu potravin, v roce 1991 vytvořil Synot, původně rodinnou firmu, která dnes působí mezinárodně, objektem podnikání je loterijní průmysl. Vytvořil také nadační fond. Za účast v korupčním případu prvoligového fotbalového klubu Synot (dnes Slovácko) byl potrestán mnohasettisícovou pokutou a zákazem činnosti ve fotbale na dva roky.
