Mezilidské vztahy a související otázka sociálního vyloučení patří spolu s péčí o seniory k výraznějším problémům v Plzeňském kraji. O situaci v kraji diskutovali lídři osmi politických uskupení s největším volebním potenciálem. Zatímco někteří by se ohledně sociálního vyloučení zaměřili už na prevenci u dětí, jiní by na krajské úrovni zavedli poradenství, aby se lidé nedostávali například do dluhových pastí.
Boj se sociálním vyloučením v Plzeňském kraji? Prevence, podpora bydlení i práce s dětmi
Předvolební debata pro Plzeňský kraj na ČT24 (zdroj: ČT24)
V Plzeňském kraji je mírně nadprůměrně vnímáno téma špatných mezilidských vztahů, což za zásadní problém regionu považuje nějaká třetina lidí, zmínil sociolog společnosti Median Daniel Prokop. „Někde to souvisí s ekonomikou, jinde to může souviset s málo rozvinutými sociálními službami. Problém kraje je, že přišel o řadu státního financování sociálních služeb, organizací, které se starají o zdravotně postižené, o matky samoživitelky,“ přiblížil. Nějakých 38 procent proto považuje za zásadní problém nedostupnost sociálních služeb.
- ANO: Miloslav Zeman
- ČSSD: Josef Bernard
- KSČM: Karel Šídlo
- KoalpPk: Ivana Bartošová
- TOP 09: Richard Pikner
- ODS: Martin Baxa
- S+PSS: Pavel Čížek
- Piráti: Lukáš Bartoň
Problémy nezaměstnaných a sociálně vyloučených je třeba řešit odstraněním příčin, stojí v celostátním programu KSČM. Její lídr kandidátky v Plzeňském kraji Karel Šídlo je přesvědčen, že v kraji nejsou taková místa, která by vyvolávala potřebu okamžitého řešení z pozice vedení kraje. „Vznikaly nám určité lokality, většinou byly otázkou dlouhodobých migrantů, kteří se dostávali do našeho regionu. To se řešilo nejen nabídkou zaměstnání přes agentury i přímo od zaměstnavatelů, ale řešilo se to i tím, že se jim připravovali podmínky pro začlenění do života i v podobě bydlení,“ uvedl.
Koalice pro Plzeňský kraj chce přispět k odstranění sociálně vyloučených lokalit a zamezit vzniku dalších. „Vnímáme určitá bydliště, která se podobají ghettům, kde jsou soustředěni lidé, kteří jsou sociálně znevýhodněni. Chceme situaci řešit hlavně na úrovni dětí, protože podle mě je nejlépe působit na děti, a to preventivními programy, podporami sociálně znevýhodněných dětí, které nám chodí do škol, mohou mít asistenta pedagoga, mohou mít volnočasové aktivity,“ zmínila Ivana Bartošová, které vede kandidátku koalice.
Podle programu TOP 09 stát napomáhá byznysu majitelů ubytoven na úkor sociálně slabých. Podle lídra krajské kandidátky Richarda Piknera podpora bydlení patří mezi velmi důležitou věc. „Podpora bydlení ale nesmí jít za vlastníky bytů a domů. Cíl je, aby sociální bydlení poskytoval stát a nejlépe obce. Kraj by měl především koordinovat tuto činnost, měl by pomáhat obcím a může to být samozřejmě i kraj, pokud se stát rozhodne dislokovat peníze tímto způsobem,“ přiblížil.
Krajský program ČSSD se počítá se vznikem centra Stop žalobám, které má pomoci lidem v tíživé ekonomické situaci, jako jsou dluhové pasti. Lidé podle lídra krajské kandidátky Josefa Bernarda říkají, že neziskovky pomohou v prvopočátku, ale kvalitní právní pomoc ekonomické poradenství už chybí. „Od konzultací s kolegy z firmy, kteří jsou právníci, mám jednoznačně stanovisko: pokud zajistíme kvalitní právní a ekonomické poradenství, až 70 procent těchto lidí dokážeme vyvázat z průšvihů, do kterých se dostali,“ uvedl.
Celostátní program Pirátů zmiňuje, že kraj by měl prosazovat rovné zacházení a aktivně předcházet sociálnímu vyloučení. Za hlavní část dlouhodobých nástrojů označuje lídr krajské kandidátky Lukáš Bartoň prevenci. „V momentě, kdy máte prevenci, tak vám nevznikají problémy,“ řekl. Plno sociálně vyloučených lidí je podle něj finančně negramotných a nejsou schopní se o sebe postarat. „Můžete dát sociální dávky padesát tisíc, oni do několika dnů vůbec nic nemají. Je potřeba mít komunitní centra, neziskovky, sociální pracovníky,“ doplnil.
ANO chce zase zvyšovat povědomí, informovanost a vzdělávání v oblasti prevence dog a kriminality. „Když neodstraníme příčiny, tak pořád budeme bojovat s důsledky,“ tvrdí lídr krajské kandidátky Miloslav Zeman. „Když máme v Plzni dopravní podniky, které účtují za jednu černou jízdu 15 tisíc korun, snadno to některé lidi zažene do exekuce, pak je hloupost dělat centrum, abychom jim pomáhali,“ dodal. Zároveň si myslí si, že v Plzni je drogová problematika, která se prolíná s kriminalitou. Město má podle něj ale jenom jednoho koordinátora na půl úvazku, který se setkává s komisí pro kriminalitu jednou ročně, což je podle něj velmi málo.
Lídr kandidátky ODS Martin Baxa ale namítá, že za černou jízdu se tolik neplatí a policejní statistiky nedokazují, že by Plzeň bylo nějaké drogové město. „Jako bývalý primátor města Plzně jsem vždycky podporoval preventivní programy v oblasti protidrogové, v oblasti prevence konzumace drog,“ uvedl. Mají podle něj řadu neziskových organizací, které umějí svou práci dělat dobře, dostávají finanční prostředky a prevenci vykonávají.
Podle lídra kandidátky Starostové a Patrioti s podporou Svobodných a Soukromníků Pavla Čížka je nezbytné vnímat, že věci spolu souvisí. „Lidé, kteří neseženou ubytování jinde, tak se nastěhují na ubytovnu. Žije tam ta rodina, zároveň zahraniční dělníci a pak tam jsou lidé závislí. Tohle prostředí je pro děti, které tam vyrůstají třeba v menšině, naprosto katastrofální,“ zmínil. Je potřeba podle něj zachytit v prvopočátku ghetto, které vznikne, a nasměrovat tam terénní programy. „Ne že bude na kraji nějaký úředník radit právně, jak by to mohli lidé udělat,“ dodal.
Postoj k finanční podpoře ohrožených skupin
V rámci sociologického šetření bylo zjišťováno, jak obyvatelé Plzeňského kraje vnímají případnou větší podporu ohrožené skupiny obyvatelstva. „Konsenzus obyvatel, že by se měla zvýšit podpora matek samoživitelek a zdravotně postižených. Většina také souhlasí s tím, že by se měla zvýšit podpora rodin s více dětmi. Nejasný je názor u nezaměstnaných, možná převládá názor, že by se měla zachovat současná výše podpory. Problém je nutné vnímat v kontextu celé republiky, protože patříme mezi země, kde rodiny s dětmi a matky samoživitelky jsou výrazně postiženy chudobou, výrazně více než zbytek populace,“ uvedl sociolog Daniel Prokop.
Starost o seniory - podpora rodinného prostředí, nebo domovů?
Desítky, někde i stovky jmen v pořadníku, několik let marného čekání. Taková je situace v domovech pro seniory napříč republikou, včetně Plzeňského kraje. Právě tam se objevila péče o seniory, podle sociologických průzkumů, jako jeden z nejvýraznějších problémů. Ve zkratce od kandidátů zaznělo:
Richard Pikner, TOP 09 - Není podle něj řešením výstavba dalších domů pro seniory, přestože k tomu nevyhnutelně dojde, ale nikdy se nenaplní kapacita s ohledem na to, jaké jsou v tuto chvíli požadavky. Podle něj je třeba pomoci seniorům, aby žili pokud možno kvalitní život doma.
Ivana Bartošová, KoalpPk - Je nutné podle ní hledat finanční prostředky, ať už pro neziskové organizace, nebo charitu, organizace, které se starají o staré lidi přímo v jejich domově. Tvrdí, že většina starých lidí chce dožít doma, nechtějí se nikam stěhovat, nikam být odkládáni. Uvedla, že preferují terénní službu. Je ale také důležité ptát se po motivacích, proč lidé odcházejí do domovů pro seniory.
Josef Bernard, ČSSD - Současnou síť neziskových organizací chtějí doplnit i organizací krajskou. Myslí si, že nastává doba seniorů. Podle něj se neobejdeme bez domovů seniorů, bez zvýšené domácí péče a v programu mají konkrétně i výstavbu domu pro seniory.
Martin Baxa, ODS - Problém je podle něj v tuto chvíli v tom, že v Plzeňském kraji jsou desítky a desítky kvalitních poskytovatelů sociálních služeb, kteří ale nemají dostatek peněz. Kraj podle něj nechal bez povšimnutí, že končí dotační program EU, a při rozdělování peněz z ministerstva práce postupoval liknavě. Neziskovým organizacím by zvýšil prostředky z rozpočtu kraje.
Plzeňský kraj
Pavel Čížek, S+PSS - Krajská zařízení podle něj mají význam. Není ale nutné, aby zájemce o zařízení šel okamžitě do krajského zařízení. To by mělo být až pro ty lidi, kteří mají tak velký zdravotní handicap, že potřebují dvacet čtyři hodin denně péči. Mezistupněm jsou podle něj byty pro seniory, takzvané domy s pečovatelskou službou, měly by je zřizovat obce a měly by být všude.
Karel Šídlo, KSČM - Je podle něj logické, že kraj více podporuje svá zřizovaná zařízení. Tím, že investovali do zařízení v Kdyni a Bystřici nad Úhlavou a rozšířili kapacity, tak podle něj napomohli tomu, aby více občanů dostalo šanci a zkrátili se pořadníky.
Miloslav Zeman, ANO - Jeden důchodce se může ucházet o místo i ve více domovech a podle něj město ani kraj nemá registr. Kraj v tomto směru nepostupuje podle něj koncepčně a špatně se může plánovat.
Lukáš Bartoň, Piráti - První péče o seniory je rodina, uvedl. Po ní přichází terénní pracovník, osobní přístup, který pomůže rodině. Po něm přichází hlavně domy s pečovatelskou službou. Dům pro seniory je podle něj v podstatě až poslední. Na nápad s registrem reagoval možností, že by mohlo být spíš jedno místo, kde se senior přihlásí a vybere si.
Sedmnáct politických subjektů usiluje o zastupitelstvo
Pozvánku do večerního studia dostali lídři osmi stran a hnutí, které podle průzkumů mají největší šanci dostat se do zastupitelstva.
Hosté jsou zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracovaly dvě nezávislé renomované společnosti pro výzkum veřejného mínění Median a STEM/MARK. Výzkum se konal od 8. srpna do 3. září, vždy na vzorku minimálně 1200 respondentů v každém kraji.
Na Plzeňsku letos do krajských voleb kandiduje celkem sedmnáct stran, sdružení a hnutí. Před čtyřmi lety to bylo šestnáct stran a hnutí.
Aktuální volební potenciál v Plzeňském kraji
Aktuální volební potenciál v Plzeňském kraji