Žvýkání je pro člověka nečekaně energeticky náročné. Vědci poprvé změřili, co to stojí

Žvýkačky neobsahují téměř žádné kalorie, ale dávají člověku pocit, že něco jí. Teď nový výzkum prokázal, že žvýkání dokonce pomáhá energii spalovat. A to nečekaně hodně.

Lidé žvýkali „odjakživa“. Už naši prapředkové převalovali v ústech kusy hmoty, které jim nedávaly žádnou výživu, jen jim to poskytovalo radost – a případně nějaké ty látky, které se z pražvýkaček uvolňovaly. 

Vůbec nejstarší doklad o nich pochází z doby před asi devíti tisíci lety, když na severu Evropy přežvykovali březovou kůru. Jako velcí milovníci žvýkaček se proslavili Mayové, kteří využívali k tomuto účelu kusy stromu zapoty obecné. Moderní žvýkačky vznikly až v polovině devatenáctého století, první továrnu na ně postavil jistý John Curtis v Portlandu roku 1850.

Žvýkání startuje metabolismus

Podle nové studie, která dokázala přímo změřit změny metabolismu tohoto chování, lidé při žvýkání vydávají značné množství energie. Výzkum Adama van Casterena a jeho kolegů prokázal, že žvýkání žvýkačky zvýšilo rychlost metabolismu o 10 až 15 procent. Nejsilnější účinek měly přitom ty tužší.

Tyto výsledky jsou důležité nejen pro poznání účinku samotných žvýkaček, ale dokonce i pro pochopení toho, jak se v průběhu evoluce vyvíjel a měnil pohybový aparát v lidské lebce. Vědci předpokládali, že řada z těchto změn mohla souviset s rozdíly ve výdeji energie mezi jednotlivými druhy hominidů. Tento výklad byl sice zajímavý, ale chyběly pro něj důkazy, protože o metabolických nákladech žvýkání moderního člověka je toho známo jen velmi málo.

„Obecně se předpokládalo, že člověk nevydává na žvýkací systém příliš energie – a tak se to celé trochu přehlíželo,“ uvedl van Casteren v podcastu. „Navíc k tomu přispěl fakt, že jako podivní moderní lidé jíme vařenou potravu, kterou předtím zpracováváme pomocí nástrojů. Takže už nežvýkáme tolik jako naši dávní předkové.“

Aby lépe porozuměli tomu, jak je tato činnost energeticky náročná, nechali lidi žvýkat žvýkačku bez zápachu a chuti (aby kontrolovali metabolické náklady na trávení a smyslové podněty) a zároveň měřili kalorický výdej a svalovou aktivitu žvýkacího svalu – tedy hlavního žvýkacího svalu. Lidé, kteří žvýkali měkčí žvýkačku, zvýšili svůj energetický výdej v průměru o 10,2 procenta, zatímco u těch, kteří žvýkali tužší žvýkačku, došlo k průměrnému zvýšení o 15,1 procenta.

Toto číslo je nečekaně vysoké – autoři výzkumu tvrdí, že to naznačuje, že žvýkání mohlo mít u našich předků značně vysoké metabolické náklady. A to prakticky jistě muselo pomáhat anatomii hominidů před příchodem vaření a podobných způsobů zpracování potravy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 4 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 7 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 9 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
včera v 18:07

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026
Načítání...