Zpěvní ptáci zareagovali na pandemii covidu. Zní teď pro samice víc sexy

Dokladů o tom, jak ztichnutí lidské civilizace během pandemie covidu-19 ovlivnilo přírodu, stále přibývá. Nejnověji ornitologové prostudovali reakci severoamerických zpěvných ptáků na utlumení lidské činnosti při takzvaném „lockdownu“.

Když během prvních měsíců pandemie ulice San Francisca ztichly, změnil se nejen život lidí, ale také chování ptáků. Podle nové studie začali zpívat jemněji a ve větším rozsahu, což udělalo jejich hlas pro samice více „sexy“.

Vědci, kteří se změnami v chování zvířat během pandemie zabývají, tuto výjimečnou dobu nazývají „anthropauza“. „Když bylo město rušné, tak ptáci zpívali opravdu hlasitě,“ uvedla behaviorální ekoložka Elizabeth Derryberryová, která proměny ekosystému San Franciska studovala a popsala ve článku, který vyšel v odborném žurnálu Science.

Jak ale město utichalo, lidé přestali vycházet a auta přestávala jezdit, snížila se hladina hluku přibližně o 50 procent. Množství automobilů, které projížděly po slavném mostě Golden Gate, se snížilo na úroveň roku 1954.

Vědci porovnali data o ptačím zpěvu s těmi, která měli z předchozích let ze stejných míst. Věnovali se jedinému druhu, a to strnadci bělokorunkatému – americkému příbuznému našich evropských strnadů. Ornitologové zjistili, že ztichnutí města umožnilo těmto ptákům zpívat mnohem tišeji a také mohli vydávat hlubší tóny. Díky tomu se jim rozšířil pěvecký rejstřík a jejich produkce se tak stala výrazně pestřejší.

Jak je to možné?

Autoři studie to přirovnávají k hlučnému večírku. Na začátku, než se zábava rozjede, tak člověk může mluvit normálně silným hlasem. Ale jakmile dorazí víc lidí a baví se hlasitěji, musí člověk více také hlas zesílit. „Když křičíte na párty, tak váš hlas taky nezní nic moc,“ uvedla Derryberryová, podle níž lze podobný efekt sledovat i u ptáků. Což znamená, že „jejich zpěv zní lépe a jejich hlas je víc sexy,“ jak vědci uvedli.

Tato změna nebyla úplně překvapivá, přírodovědci s něčím takovým počítali. Ale zajímavější bylo, jak rozsáhlá a silná proměna zpěvu nastala. Ptáci se totiž ztišili o více než třetinu, což bylo neočekávané. Přitom byl ale jejich hlas slyšet na více než dvojnásobnou vzdálenost, než je běžné při normálním chodu velkoměsta.

Autoři studie zdůrazňují, že výsledek jejich práce je dokladem toho, jak rychle se ptáci umí adaptovat na změny prostředí. A současně to naznačuje, jak důležité je snažit se omezovat nadměrný hluk v metropolích i jejich okolí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 7 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 8 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 9 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.