Změníme DNA astronautů, kteří poletí k Marsu, uvažuje NASA kvůli radiaci

NASA chce letět na Mars. Znovu to potvrdil americký viceprezident Mike Pence na konci minulého týdne. Zástupci největší kosmické agentury světa jsou však přesvědčeni, že mužům a ženám, kteří se k rudé planetě vydají, bude hrozit množství rizik. Tím zřejmě největším, a zatím bohužel nevyřešeným problémem, je vesmírná radiace.

Ochránit se před ní není vůbec jednoduché. Buď bude kosmická loď maximálně stíněná, ale pak bude příliš těžká na to, aby odstartovala. Anebo bude stíněná slaběji, pak ovšem bude astronautům hrozit, že v důsledku bombardování těžkými částicemi dostanou rakovinu nebo jiné smrtelné choroby.

Experti z NASA hledali řešení desítky let a zdá se, že jednomu jsou teď na stopě. Vědci vycházeli z jednoduché úvahy: „Nemůžeme změnit ani vesmír, ani kosmickou loď, nezbývá nám tedy nic jiného, než upravit samotné astronauty.“ Řešením by se mohla stát úprava genů budoucích astronautů. Tímto způsobem by se dalo nejhorším dopadům předcházet.

Nahrávám video

O této možnosti mluvil hlavní technolog NASA Douglas Terrier na konferenci Codex Innovation, která se konala na začátku října v Londýně. Jednou z technik, jež se nyní testují, je látka NMN. Brzy by měly začít její klinické testy – zatím se ukázalo, že v laboratorních testech umí omlazovat stárnoucí myši.

Vědci by pomocí této techniky rádi prováděli i další, ještě významnější úpravy DNA, ale vědí o etických otázkách, které to vyvolává – a chtěli by je nejprve vyřešit, nebo alespoň probrat.

Cesta jménem epigenetika

Jednou z cest, které by rádi otestovali, jsou například epigenetické modifikace: ty mění způsob, jak tělo „čte“ geny, aniž by to přitom měnilo kód samotné DNA. Mohl by se tak potlačit signál některých genů, nebo naopak zesílit signál jiných. Takto by se dalo předcházet rakovině, demenci a dalším stavům, které způsobuje zvýšená radiace.

rozhovoru pro The Times uvedl Dr. Terrier, že spektrum problémů, které se pokouší vyřešit, je velmi pestré. „Od léčebných terapií, kde jsou výsledky velice slibné, přes více extrémní záležitosti, jako je epigenetická modifikace, až po úplnou genetickou manipulaci. Myslím, že mají značné množství etických důsledků, takže jsou doposud v experimentálním stádiu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 10 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 11 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 18:41

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
včera v 13:58

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
včera v 13:00

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...