Zkušenost z virtuální reality zmenšuje strach ze smrti, prokázali výzkumníci z Barcelony

Pokud si lidé v prostředí virtuální reality vyzkoušejí umírání, výrazně to pak snižuje jejich obavu ze smrti a umírání.

 „Zážitky blízké smrti“ jsou kontroverzním vědeckým tématem. Staly se oblíbeným argumentem pro existenci posmrtného života i důkazem toho, že smrt je opravdu definitivním koncem. Opravdových poctivých studií na toto téma ale existuje jen minimum – veškeré „důkazy“ jsou tedy vlastně spíše historky. Jednou z těch nejčastěji opakovaných je, že lidé, kteří si prošli „zkušeností blízkosti smrti“ se později méně obávají příchodu smrti i procesu umírání.

Co je smrt:

2 minuty
Události: Přechod mezi životem a smrtí
Zdroj: ČT24

Tým z barcelonské univerzity teď provedl experiment, který by mohl naznačit, jestli se tyto úvahy o něco opírají. Vědci pro 32 dobrovolníků (všechno to byly ženy) připravili simulaci ve virtuální realitě, která jim měla nabídnout zkušenost „opuštění vlastního těla“, o níž řada umírajících hovoří. Autoři zveřejnili informace o celé studii v odborném časopise PLOS ONE. Popsali v něm, jak navodili u testovaných osob stav blížící se smrti, jak na to lidé reagovali i důsledky, které to mělo.

Podívejte se, jak pokus probíhal:

Pokus mezi životem a smrtí

Pokusné osoby seděly ve speciálním křesle, na hlavě měly helmu na virtuální realitu a vědci jim do ní pouštěli předem připravený program. Na začátku experimentu se pokusili vědci ještě více zdůraznit pocit pohybu a pádu – nechali na ně padat shora balonky. Ve virtuálním světě viděli, že jim na ruce padají kuličky, na reálném těle cítili na stejném místě díky elektromotorkům jemné vibrace. Mělo to vytvořit ještě hlubší ponoření do virtuálního světa a zajistit, že zážitky z něj budou působit co nejvíce realisticky.

Ve virtuální realitě se také mučí:

6 minut
Mučení ve virtuální realitě
Zdroj: ČT24

Po nějaké době toho, co si testované osoby užívaly virtuální tělo, jim náhle vědci změnili perspektivu. Ve virtuálních brýlích již neviděli „v první osobě“ tedy z vlastního pohledu, ale perspektiva se změnila na pohled třetí osoby. Najednou tedy lidé viděli své tělo shora, připadalo jim to, jako by ho vlastně opouštěli. Mohli sledovat, jak se vzdalují od těla, které zůstává na křesle pod nimi, stoupali (díky odlomování kamery) stále výše ke stropu. Jiná skupina testovaných osob „tělo neopustila“, jejich experiment zahrnoval pouze část zážitků pozorovanou z vlastního pohledu.

Odpovědi na základní otázky zatím nejsou

Několik desítek minut poté, co tento pokus proběhl, dostaly dobrovolnice desítky otázek nejrůznější povahy – byly mezi nimi ukryté i dotazy na to, jaký mají strach ze smrti a umírání. Podle výsledků studie bylo jednoznačně patrné, že osoby, které podstoupily zkušenost opuštění vlastního těla, projevovaly výrazně menší míru úzkosti než ti, kdo to nezažili. Vysvětlením je podle autorů studie, že jde o mechanismus, jenž ukazuje smrt jako něco bez negativních důsledků – jde jen o pohyb a navíc příjemný.

Nutno dodat, že šlo o jediný experiment založený na relativně malém vzorku, navíc se ho doposud nikdo nepokusil opakovat, což je pro jeho význam nejdůležitější. Bude ještě potřeba mnoha dalších pokusů a jejich ověřování, než se bude dát tato práce využít pro něco praktického, například jako pomoc tomu, aby umírající opouštěli život důstojným způsobem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 8 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 9 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 12 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 14 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 17 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...