Zkušenost z virtuální reality zmenšuje strach ze smrti, prokázali výzkumníci z Barcelony

Pokud si lidé v prostředí virtuální reality vyzkoušejí umírání, výrazně to pak snižuje jejich obavu ze smrti a umírání.

 „Zážitky blízké smrti“ jsou kontroverzním vědeckým tématem. Staly se oblíbeným argumentem pro existenci posmrtného života i důkazem toho, že smrt je opravdu definitivním koncem. Opravdových poctivých studií na toto téma ale existuje jen minimum – veškeré „důkazy“ jsou tedy vlastně spíše historky. Jednou z těch nejčastěji opakovaných je, že lidé, kteří si prošli „zkušeností blízkosti smrti“ se později méně obávají příchodu smrti i procesu umírání.

Co je smrt:

Nahrávám video

Tým z barcelonské univerzity teď provedl experiment, který by mohl naznačit, jestli se tyto úvahy o něco opírají. Vědci pro 32 dobrovolníků (všechno to byly ženy) připravili simulaci ve virtuální realitě, která jim měla nabídnout zkušenost „opuštění vlastního těla“, o níž řada umírajících hovoří. Autoři zveřejnili informace o celé studii v odborném časopise PLOS ONE. Popsali v něm, jak navodili u testovaných osob stav blížící se smrti, jak na to lidé reagovali i důsledky, které to mělo.

Podívejte se, jak pokus probíhal:

Pokus mezi životem a smrtí

Pokusné osoby seděly ve speciálním křesle, na hlavě měly helmu na virtuální realitu a vědci jim do ní pouštěli předem připravený program. Na začátku experimentu se pokusili vědci ještě více zdůraznit pocit pohybu a pádu – nechali na ně padat shora balonky. Ve virtuálním světě viděli, že jim na ruce padají kuličky, na reálném těle cítili na stejném místě díky elektromotorkům jemné vibrace. Mělo to vytvořit ještě hlubší ponoření do virtuálního světa a zajistit, že zážitky z něj budou působit co nejvíce realisticky.

Ve virtuální realitě se také mučí:

Nahrávám video

Po nějaké době toho, co si testované osoby užívaly virtuální tělo, jim náhle vědci změnili perspektivu. Ve virtuálních brýlích již neviděli „v první osobě“ tedy z vlastního pohledu, ale perspektiva se změnila na pohled třetí osoby. Najednou tedy lidé viděli své tělo shora, připadalo jim to, jako by ho vlastně opouštěli. Mohli sledovat, jak se vzdalují od těla, které zůstává na křesle pod nimi, stoupali (díky odlomování kamery) stále výše ke stropu. Jiná skupina testovaných osob „tělo neopustila“, jejich experiment zahrnoval pouze část zážitků pozorovanou z vlastního pohledu.

Odpovědi na základní otázky zatím nejsou

Několik desítek minut poté, co tento pokus proběhl, dostaly dobrovolnice desítky otázek nejrůznější povahy – byly mezi nimi ukryté i dotazy na to, jaký mají strach ze smrti a umírání. Podle výsledků studie bylo jednoznačně patrné, že osoby, které podstoupily zkušenost opuštění vlastního těla, projevovaly výrazně menší míru úzkosti než ti, kdo to nezažili. Vysvětlením je podle autorů studie, že jde o mechanismus, jenž ukazuje smrt jako něco bez negativních důsledků – jde jen o pohyb a navíc příjemný.

Nutno dodat, že šlo o jediný experiment založený na relativně malém vzorku, navíc se ho doposud nikdo nepokusil opakovat, což je pro jeho význam nejdůležitější. Bude ještě potřeba mnoha dalších pokusů a jejich ověřování, než se bude dát tato práce využít pro něco praktického, například jako pomoc tomu, aby umírající opouštěli život důstojným způsobem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
před 1 hhodinou

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
před 1 hhodinou

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 22 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
včera v 13:30

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
včera v 11:06

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...