Ze zločince otcem kriminalistiky. Slavný Vidocq zemřel před 160 lety

Nejlepší myslivci se stávají z bývalých pytláků, říká známé rčení. Případ jednoho ze zakladatelů moderní kriminalistiky to potvrzuje.

Zakladatel moderní kriminalistiky Eugene Francois Vidocq, který zemřel 11. května 1857 ve věku 81 let, byl ve světě zločinu jako doma. Nejprve se pohyboval na jedné – té špatné – straně zákona, aby nedlouho před 35. narozeninami přestoupil do policejních služeb. Jako první pořídil sádrové odlitky otisků bot, do vyšetřování zavedl metody vedení záznamu, kriminologie nebo balistiky. Jím zavedené měření výšky a váhy se využívá dodnes.

Ve filmu si naposledy zahrál Vidocqa Gérard Depardieu: 

Narodil se v červenci 1775 a zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že skončí jako slavný policista. Kradl, loupil a zabil učitele šermu, byl jarmarečníkem a později trestancem. Odsoudili jej k nuceným pracím na galejích, podařilo se mu ale uprchnout. Vidocqovi komplici jej však nutili k další trestné činnosti pod pohrůžkou, že jej vyzradí policii – nakonec se tak raději v létě 1809 sám vydal spravedlnosti a pařížské prefektuře nabídl své služby a znalosti podsvětí.

Krátce poté se ocitl u zrodu francouzské Sureté, tedy Bezpečnosti, v níž od roku 1812 působil dvě dekády. Na přelomu 18. a 19. století sužovala Francii vysoká zločinnost, se kterou si tehdejší metody nedokázaly poradit; přepadení, vydírání a vraždy byly na denním pořádku. Vidocq a jeho spolupracovníci – často také bývalí zločinci – na základě vlastních zkušeností využívali k dopadení zločinců masky, převleky, fingované útěky a vybudovali si spolehlivou síť vlastních špiclů.

Ze státních služeb do soukromého podnikání

Po odchodu ze Sureté v roce 1833 založil Vidocq soukromou detektivní kancelář a později také sepsal Paměti, které ale nejsou přesnou autobiografií, podle historiků se v nich s fakty nakládalo velmi volně. Jeho život také inspiroval řadu spisovatelů – Victora Huga, Honoré Balzaca, Edgara Alana Poea, Charlese Dickense či Alexandra Dumase. Vidocqova postava inspirovala také filmaře, mimo jiné byl hrdinou prvního dílu česko-německého seriálu Dobrodružství kriminalistiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Prastaré íránské písmo rozluštil jediný vědec

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
včera v 08:00

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026
Načítání...