VIDEO: Vrak Titanicu se rozpadá rychleji, než se čekalo. Během deseti let zmizí ze dna oceánu úplně

Vrak Titanicu je v mnohem horším stavu, než vědci předpokládali. Potvrdily to záběry expedice, která se k lodi vydala v miniponorkách letos v srpnu. Vrak je téměř kompletně zničený bakteriemi požírajícími kovy, korozí způsobenou mořskou solí a silnými oceánskými proudy. Luxusní parník se potopil v dubnu 1912. Jeho zkázu nepřežilo kolem 1500 lidí.

Titanic leží zhruba 3800 metrů pod hladinou a je velmi špatně dostupný. První ponor po patnácti letech ukázal, že se slavná loď rozpadá mnohem rychleji, než experti očekávali. Předpokládá se, že do roku 2030 z ní nezbude nic. „Vrak se bude rozkládat, je to zcela přirozený proces,“ říká členka expedice Lori Johnsonová.

Zásadně poškozena jsou už i ta nejikoničtější místa lodi, například kapitánova kajuta. Její interiér moře v podstatě rozpustilo. „Kapitánova vana je už úplně zničená,“ potvrzuje Parks Stephenson, expert na historii Titanicu, který se výpravy k vraku účastnil. „Vlastně celá paluba na té straně kolabuje,“ dodal.

První záběry, které filmaři zveřejnili, ukazují příď Titanicu, na níž se odehrávala slavná romantická scéna ve stejnojmenném filmu Jamese Camerona. Nyní už je téměř k nepoznání. Zábradlí pokrývají „kovové rampouchy“ vznikající rozkladem kovu požíraného bakteriemi.

Loď leží příliš hluboko na to, aby ji dokázal využívat nějaký složitější život, zato bakterie jsou zde všudypřítomné. Mění 50 tisíc tun vážící plavidlo na rez, která se pomalu proměňuje v prach a ten pak mořské proudy roznášejí dál. „Titanic se vrací do přírody,“ komentuje proces profesor Stephenson.

Vznikne virtuální model vraku

Výpravu k vraku Titanicu financovala společnost Caladan Oceanic. Její šéf Victor Vescovo se letos v květnu ponořil na nejhlubší místo planety a má zkušenosti s těmi nejnáročnějšími ponory. I pro jeho tým ale byla cesta k Titanicu mimořádně složitá. Miniponorky měly potíže se silnými proudy ztěžujícími plavbu kolem vraku i při proniknutí do něj. Expedici navíc nepřálo ani počasí na hladině.

„Je to velký vrak, nebyl jsem připravený na to, jak velký bude,“ popisuje zážitek z ponoru Vescovo. „Nejzajímavější pro mě bylo, když jsem plul podél boku Titanicu a silná světla z ponorky se odrazila od okénka rovnou na mě. Bylo to, jako by na mě ta loď mrkla.“

Kromě zachycení změn vraku tým také natáčel dokument v produkci společnosti Atlantic Productions. Díky speciálním kamerám na ponorkách navíc bude možné vytvořit model vraku ve virtuální realitě.

100 let od potopení Titaniku
Zdroj: ČT24/Gettyimages

Nepotopitelná legenda

Když v roce 1912 luxusní Titanic navždy pohltily ledové vody severního Atlantiku, vznikla legenda. Stejně jako katastrofa samotná, přitahoval pozornost po dlouhá desetiletí i vrak lodi, který až 1. září 1985 objevil americký oceánograf Robert Ballard. Peníze na expedici získal jako odměnu od amerického námořnictva, pro které dřív našel dvě ztracené jaderné ponorky.

Během několika následných průzkumných výprav byly z lodi vyzdviženy tisíce předmětů. Dnes ale převládá názor, že vrak měl být respektován jako mezinárodní památník. 

Nahrávám video
Roku 1912 pohltily Titanic vody severního Atlantiku
Zdroj: ČT24

Ballard se o vraky ztroskotaných lodí začal zajímat na počátku 70. let, kdy se při práci v oceánografickém institutu podílel na vývoji speciálních podmořských robotů. S jedním z nich se pokusil vrak Titanicu vypátrat už v roce 1977.

Úspěch se ale dostavil až o osm let později, když 1. září 1985 kamery ponorky Argo narazily na lodní kotel. Následující den průzkumníci nalezli přední část trupu Titanicu a o několik dní později i jeho záď ležící asi 650 metrů od přídě.

Ballard objevením vraku zrušil do té doby přežívající mýtus, že se Titanic potopil „neporušený“. Podrobnější zkoumání vraku také potvrdilo, že zkázu kolosu po střetu s ledovcem zřejmě způsobilo šest malých otvorů o velikosti necelého jednoho metru čtverečního, nikoli stometrová trhlina na pravoboku lodi, jak ji prezentoval i oscarový velkofilm Jamese Camerona.

K potopení Titanicu dle šetření přispěla použitá křehká ocel s vysokým obsahem síry, která nevydržela obrovský tlak vody. Loď kvůli nabrané vodě těžkla, nakláněla se a klesala pod hladinu, kde pak náhlé vyrovnání tlaku způsobilo výbuch, jenž následně Titanic rozdělil na několik částí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...