VIDEO: Vrak Titanicu se rozpadá rychleji, než se čekalo. Během deseti let zmizí ze dna oceánu úplně

Vrak Titanicu je v mnohem horším stavu, než vědci předpokládali. Potvrdily to záběry expedice, která se k lodi vydala v miniponorkách letos v srpnu. Vrak je téměř kompletně zničený bakteriemi požírajícími kovy, korozí způsobenou mořskou solí a silnými oceánskými proudy. Luxusní parník se potopil v dubnu 1912. Jeho zkázu nepřežilo kolem 1500 lidí.

Titanic leží zhruba 3800 metrů pod hladinou a je velmi špatně dostupný. První ponor po patnácti letech ukázal, že se slavná loď rozpadá mnohem rychleji, než experti očekávali. Předpokládá se, že do roku 2030 z ní nezbude nic. „Vrak se bude rozkládat, je to zcela přirozený proces,“ říká členka expedice Lori Johnsonová.

Zásadně poškozena jsou už i ta nejikoničtější místa lodi, například kapitánova kajuta. Její interiér moře v podstatě rozpustilo. „Kapitánova vana je už úplně zničená,“ potvrzuje Parks Stephenson, expert na historii Titanicu, který se výpravy k vraku účastnil. „Vlastně celá paluba na té straně kolabuje,“ dodal.

První záběry, které filmaři zveřejnili, ukazují příď Titanicu, na níž se odehrávala slavná romantická scéna ve stejnojmenném filmu Jamese Camerona. Nyní už je téměř k nepoznání. Zábradlí pokrývají „kovové rampouchy“ vznikající rozkladem kovu požíraného bakteriemi.

Loď leží příliš hluboko na to, aby ji dokázal využívat nějaký složitější život, zato bakterie jsou zde všudypřítomné. Mění 50 tisíc tun vážící plavidlo na rez, která se pomalu proměňuje v prach a ten pak mořské proudy roznášejí dál. „Titanic se vrací do přírody,“ komentuje proces profesor Stephenson.

Vznikne virtuální model vraku

Výpravu k vraku Titanicu financovala společnost Caladan Oceanic. Její šéf Victor Vescovo se letos v květnu ponořil na nejhlubší místo planety a má zkušenosti s těmi nejnáročnějšími ponory. I pro jeho tým ale byla cesta k Titanicu mimořádně složitá. Miniponorky měly potíže se silnými proudy ztěžujícími plavbu kolem vraku i při proniknutí do něj. Expedici navíc nepřálo ani počasí na hladině.

„Je to velký vrak, nebyl jsem připravený na to, jak velký bude,“ popisuje zážitek z ponoru Vescovo. „Nejzajímavější pro mě bylo, když jsem plul podél boku Titanicu a silná světla z ponorky se odrazila od okénka rovnou na mě. Bylo to, jako by na mě ta loď mrkla.“

Kromě zachycení změn vraku tým také natáčel dokument v produkci společnosti Atlantic Productions. Díky speciálním kamerám na ponorkách navíc bude možné vytvořit model vraku ve virtuální realitě.

100 let od potopení Titaniku
Zdroj: ČT24/Gettyimages

Nepotopitelná legenda

Když v roce 1912 luxusní Titanic navždy pohltily ledové vody severního Atlantiku, vznikla legenda. Stejně jako katastrofa samotná, přitahoval pozornost po dlouhá desetiletí i vrak lodi, který až 1. září 1985 objevil americký oceánograf Robert Ballard. Peníze na expedici získal jako odměnu od amerického námořnictva, pro které dřív našel dvě ztracené jaderné ponorky.

Během několika následných průzkumných výprav byly z lodi vyzdviženy tisíce předmětů. Dnes ale převládá názor, že vrak měl být respektován jako mezinárodní památník. 

Nahrávám video

Ballard se o vraky ztroskotaných lodí začal zajímat na počátku 70. let, kdy se při práci v oceánografickém institutu podílel na vývoji speciálních podmořských robotů. S jedním z nich se pokusil vrak Titanicu vypátrat už v roce 1977.

Úspěch se ale dostavil až o osm let později, když 1. září 1985 kamery ponorky Argo narazily na lodní kotel. Následující den průzkumníci nalezli přední část trupu Titanicu a o několik dní později i jeho záď ležící asi 650 metrů od přídě.

Ballard objevením vraku zrušil do té doby přežívající mýtus, že se Titanic potopil „neporušený“. Podrobnější zkoumání vraku také potvrdilo, že zkázu kolosu po střetu s ledovcem zřejmě způsobilo šest malých otvorů o velikosti necelého jednoho metru čtverečního, nikoli stometrová trhlina na pravoboku lodi, jak ji prezentoval i oscarový velkofilm Jamese Camerona.

K potopení Titanicu dle šetření přispěla použitá křehká ocel s vysokým obsahem síry, která nevydržela obrovský tlak vody. Loď kvůli nabrané vodě těžkla, nakláněla se a klesala pod hladinu, kde pak náhlé vyrovnání tlaku způsobilo výbuch, jenž následně Titanic rozdělil na několik částí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 3 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 4 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 6 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled