Většině primátů hrozí bezprostřední vyhynutí, varuje studie

Krize hrozí 60 procentům z 504 druhů primátů, popsali ve studii zveřejněné v časopise Science.

„Situace je horší, než si většina z nás myslela,“ uvedl spoluautor studie Dr. Paul Garber, profesor antrolopologie na University of Illinois. „Primáti po celém světě čelí masovému vymírání.“ I druhého autora práce rychlost zaskočila, je větší, než naznačovaly dosavadní prognózy. „Je to problém, protože se blížíme k okamžiku, kdy už bude pozdě – anebo jsme se k němu možná už přiblížili,“ popsal problém Dr. Alejandro Estrada.

Vědci ve studii popisují, že všechny hrozby, které primáty ohrožují, jsou lidského původu: ničení jejich přirozeného prostředí, lov na maso i ilegální obchod. Jednoznačně nejhorší dopad má likvidace míst, kde primáti žijí. Zvířata tak přicházejí o úkryty, potravu i pitnou vodu. Zmenšující se oblasti vhodné k životu nutí primáty, aby zmenšovali své tlupy, a také je to vystavuje extrémnímu riziku ohrožení patogeny i predátory.

Nahrávám video

Konkrétními činnostmi, jež přírodní oblasti poškozují nejvíc, jsou dolování, chov dobytka, těžba ropy a těžba dřeva – všechno v oblastech, kde se takto poškozují pralesy. „V těchto oblastech pracuje mnoho nadnárodních korporací a jejich cílem je vytěžit co nejrychleji a co nejlevněji co nejvíce zdrojů,“ popisuje Garber. „Nezáleží na tom, o jaký průmysl jde, jen výjimečně se snaží, aby to byla udržitelná činnost.“

Co s tím? Vědci se shodují na tom, že problém je normálními způsoby neřešitelný. Nejde ho vyřešit, aniž by se zapojily nadnárodní organizace. Vlády se musí podle vědců spojit, zvířata také hranice nerespektují.

Nejohroženější z ohrožených

Na seznamu těch nejohroženějších zvířat světa se již ocitla celá řada primátů, někteří již dokonce zřejmě vyhynuli.

  • Gueréza Waldronové, která by měla žít v Pobřeží slonoviny, již nebyla pozorována přes 25 let.
  • Outloň jávský je nejvíc ohrožen pašováním. Kvůli jeho roztomilosti se stal extrémně často pašovaným. Podle červeného seznamu IUCN je prohlášen za ohrožený druh.
  • Orangutan sumaterský, jeden ze dvou druhů orangutanů, se ocitl na hranici vyhubení. V posledních 10 letech jejich počet extrémně poklesl kvůli kácení deštných pralesů, na jejichž místě se dnes pěstuje palmový olej. Ve volné přírodě zbývá posledních 14 500 kusů.

Proč jedno jediné video přispělo k ohrožení outloňů?

Úbytek primátů je alarmující ještě z jednoho důvodu: právě oni jsou pro biology klíčovým indikátorem zdraví celých ekosystémů, v nichž žijí. „Pokud ničíme a znečišťujeme velké oblasti světa tak, že v nich nemohou žít naši nejbližší biologičtí příbuzní, zřejmě v nich nebudou schopní žít ani lidé,“ řekl Garber pro CNN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 7 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 7 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 8 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.