Většině primátů hrozí bezprostřední vyhynutí, varuje studie

Krize hrozí 60 procentům z 504 druhů primátů, popsali ve studii zveřejněné v časopise Science.

„Situace je horší, než si většina z nás myslela,“ uvedl spoluautor studie Dr. Paul Garber, profesor antrolopologie na University of Illinois. „Primáti po celém světě čelí masovému vymírání.“ I druhého autora práce rychlost zaskočila, je větší, než naznačovaly dosavadní prognózy. „Je to problém, protože se blížíme k okamžiku, kdy už bude pozdě – anebo jsme se k němu možná už přiblížili,“ popsal problém Dr. Alejandro Estrada.

Vědci ve studii popisují, že všechny hrozby, které primáty ohrožují, jsou lidského původu: ničení jejich přirozeného prostředí, lov na maso i ilegální obchod. Jednoznačně nejhorší dopad má likvidace míst, kde primáti žijí. Zvířata tak přicházejí o úkryty, potravu i pitnou vodu. Zmenšující se oblasti vhodné k životu nutí primáty, aby zmenšovali své tlupy, a také je to vystavuje extrémnímu riziku ohrožení patogeny i predátory.

Nahrávám video

Konkrétními činnostmi, jež přírodní oblasti poškozují nejvíc, jsou dolování, chov dobytka, těžba ropy a těžba dřeva – všechno v oblastech, kde se takto poškozují pralesy. „V těchto oblastech pracuje mnoho nadnárodních korporací a jejich cílem je vytěžit co nejrychleji a co nejlevněji co nejvíce zdrojů,“ popisuje Garber. „Nezáleží na tom, o jaký průmysl jde, jen výjimečně se snaží, aby to byla udržitelná činnost.“

Co s tím? Vědci se shodují na tom, že problém je normálními způsoby neřešitelný. Nejde ho vyřešit, aniž by se zapojily nadnárodní organizace. Vlády se musí podle vědců spojit, zvířata také hranice nerespektují.

Nejohroženější z ohrožených

Na seznamu těch nejohroženějších zvířat světa se již ocitla celá řada primátů, někteří již dokonce zřejmě vyhynuli.

  • Gueréza Waldronové, která by měla žít v Pobřeží slonoviny, již nebyla pozorována přes 25 let.
  • Outloň jávský je nejvíc ohrožen pašováním. Kvůli jeho roztomilosti se stal extrémně často pašovaným. Podle červeného seznamu IUCN je prohlášen za ohrožený druh.
  • Orangutan sumaterský, jeden ze dvou druhů orangutanů, se ocitl na hranici vyhubení. V posledních 10 letech jejich počet extrémně poklesl kvůli kácení deštných pralesů, na jejichž místě se dnes pěstuje palmový olej. Ve volné přírodě zbývá posledních 14 500 kusů.

Proč jedno jediné video přispělo k ohrožení outloňů?

Úbytek primátů je alarmující ještě z jednoho důvodu: právě oni jsou pro biology klíčovým indikátorem zdraví celých ekosystémů, v nichž žijí. „Pokud ničíme a znečišťujeme velké oblasti světa tak, že v nich nemohou žít naši nejbližší biologičtí příbuzní, zřejmě v nich nebudou schopní žít ani lidé,“ řekl Garber pro CNN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 3 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 5 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 18 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 18 hhodinami
Načítání...