Většině primátů hrozí bezprostřední vyhynutí, varuje studie

Krize hrozí 60 procentům z 504 druhů primátů, popsali ve studii zveřejněné v časopise Science.

„Situace je horší, než si většina z nás myslela,“ uvedl spoluautor studie Dr. Paul Garber, profesor antrolopologie na University of Illinois. „Primáti po celém světě čelí masovému vymírání.“ I druhého autora práce rychlost zaskočila, je větší, než naznačovaly dosavadní prognózy. „Je to problém, protože se blížíme k okamžiku, kdy už bude pozdě – anebo jsme se k němu možná už přiblížili,“ popsal problém Dr. Alejandro Estrada.

Vědci ve studii popisují, že všechny hrozby, které primáty ohrožují, jsou lidského původu: ničení jejich přirozeného prostředí, lov na maso i ilegální obchod. Jednoznačně nejhorší dopad má likvidace míst, kde primáti žijí. Zvířata tak přicházejí o úkryty, potravu i pitnou vodu. Zmenšující se oblasti vhodné k životu nutí primáty, aby zmenšovali své tlupy, a také je to vystavuje extrémnímu riziku ohrožení patogeny i predátory.

Nahrávám video

Konkrétními činnostmi, jež přírodní oblasti poškozují nejvíc, jsou dolování, chov dobytka, těžba ropy a těžba dřeva – všechno v oblastech, kde se takto poškozují pralesy. „V těchto oblastech pracuje mnoho nadnárodních korporací a jejich cílem je vytěžit co nejrychleji a co nejlevněji co nejvíce zdrojů,“ popisuje Garber. „Nezáleží na tom, o jaký průmysl jde, jen výjimečně se snaží, aby to byla udržitelná činnost.“

Co s tím? Vědci se shodují na tom, že problém je normálními způsoby neřešitelný. Nejde ho vyřešit, aniž by se zapojily nadnárodní organizace. Vlády se musí podle vědců spojit, zvířata také hranice nerespektují.

Nejohroženější z ohrožených

Na seznamu těch nejohroženějších zvířat světa se již ocitla celá řada primátů, někteří již dokonce zřejmě vyhynuli.

  • Gueréza Waldronové, která by měla žít v Pobřeží slonoviny, již nebyla pozorována přes 25 let.
  • Outloň jávský je nejvíc ohrožen pašováním. Kvůli jeho roztomilosti se stal extrémně často pašovaným. Podle červeného seznamu IUCN je prohlášen za ohrožený druh.
  • Orangutan sumaterský, jeden ze dvou druhů orangutanů, se ocitl na hranici vyhubení. V posledních 10 letech jejich počet extrémně poklesl kvůli kácení deštných pralesů, na jejichž místě se dnes pěstuje palmový olej. Ve volné přírodě zbývá posledních 14 500 kusů.

Proč jedno jediné video přispělo k ohrožení outloňů?

Úbytek primátů je alarmující ještě z jednoho důvodu: právě oni jsou pro biology klíčovým indikátorem zdraví celých ekosystémů, v nichž žijí. „Pokud ničíme a znečišťujeme velké oblasti světa tak, že v nich nemohou žít naši nejbližší biologičtí příbuzní, zřejmě v nich nebudou schopní žít ani lidé,“ řekl Garber pro CNN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 13 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 15 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 16 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 18 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled