Většině primátů hrozí bezprostřední vyhynutí, varuje studie

Krize hrozí 60 procentům z 504 druhů primátů, popsali ve studii zveřejněné v časopise Science.

„Situace je horší, než si většina z nás myslela,“ uvedl spoluautor studie Dr. Paul Garber, profesor antrolopologie na University of Illinois. „Primáti po celém světě čelí masovému vymírání.“ I druhého autora práce rychlost zaskočila, je větší, než naznačovaly dosavadní prognózy. „Je to problém, protože se blížíme k okamžiku, kdy už bude pozdě – anebo jsme se k němu možná už přiblížili,“ popsal problém Dr. Alejandro Estrada.

Vědci ve studii popisují, že všechny hrozby, které primáty ohrožují, jsou lidského původu: ničení jejich přirozeného prostředí, lov na maso i ilegální obchod. Jednoznačně nejhorší dopad má likvidace míst, kde primáti žijí. Zvířata tak přicházejí o úkryty, potravu i pitnou vodu. Zmenšující se oblasti vhodné k životu nutí primáty, aby zmenšovali své tlupy, a také je to vystavuje extrémnímu riziku ohrožení patogeny i predátory.

Nahrávám video

Konkrétními činnostmi, jež přírodní oblasti poškozují nejvíc, jsou dolování, chov dobytka, těžba ropy a těžba dřeva – všechno v oblastech, kde se takto poškozují pralesy. „V těchto oblastech pracuje mnoho nadnárodních korporací a jejich cílem je vytěžit co nejrychleji a co nejlevněji co nejvíce zdrojů,“ popisuje Garber. „Nezáleží na tom, o jaký průmysl jde, jen výjimečně se snaží, aby to byla udržitelná činnost.“

Co s tím? Vědci se shodují na tom, že problém je normálními způsoby neřešitelný. Nejde ho vyřešit, aniž by se zapojily nadnárodní organizace. Vlády se musí podle vědců spojit, zvířata také hranice nerespektují.

Nejohroženější z ohrožených

Na seznamu těch nejohroženějších zvířat světa se již ocitla celá řada primátů, někteří již dokonce zřejmě vyhynuli.

  • Gueréza Waldronové, která by měla žít v Pobřeží slonoviny, již nebyla pozorována přes 25 let.
  • Outloň jávský je nejvíc ohrožen pašováním. Kvůli jeho roztomilosti se stal extrémně často pašovaným. Podle červeného seznamu IUCN je prohlášen za ohrožený druh.
  • Orangutan sumaterský, jeden ze dvou druhů orangutanů, se ocitl na hranici vyhubení. V posledních 10 letech jejich počet extrémně poklesl kvůli kácení deštných pralesů, na jejichž místě se dnes pěstuje palmový olej. Ve volné přírodě zbývá posledních 14 500 kusů.

Proč jedno jediné video přispělo k ohrožení outloňů?

Úbytek primátů je alarmující ještě z jednoho důvodu: právě oni jsou pro biology klíčovým indikátorem zdraví celých ekosystémů, v nichž žijí. „Pokud ničíme a znečišťujeme velké oblasti světa tak, že v nich nemohou žít naši nejbližší biologičtí příbuzní, zřejmě v nich nebudou schopní žít ani lidé,“ řekl Garber pro CNN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 8 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 14 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 15 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 17 hhodinami
Načítání...