Velryby byly ještě nedávno malé. Vědci popsali, kdy a proč se staly giganty

Plejtvák obrovský je největším zvířetem, které kdy na Zemi existovalo. Nová studie však ukazuje, že takových velikostí dosáhli teprve před nedávnem.

Drtivou většinu své evoluční historie byli kytovci, mezi něž plejtváci patří, poměrně malí. Gigantických rozměrů, jaké známe dnes, dosáhli až v posledních třech milionech letech, když se změnila podoba světových oceánů.

Právě v té době totiž proběhla jedna z mnoha změn klimatu, jimiž naše planeta prošla, a v přírodě výrazně přibylo koncentrace krilu – tedy malých bezobratlých, kterými se velryby živí.
Velikostí sice někteří dinosauři velryby přesahovali, ale hmotností na velryby a plejtváky neměl žádný pravěký tvor. Žijeme tedy v době, jejíž biologické podmínky umožňují existenci těch největších tvorů v dějinách naší planety. Vývoj velikosti velryb nyní nově zkoumal americký tým, který výsledky své práce zveřejnil v časopise Royal Society called Proceedings B.

Vědci vycházeli z kostí 63 druhů vyhynulých velryb, nejvíce analyzovali jejich lebky, z nichž se dá velikost celého zvířete odhadnout nejlépe. Měli k dispozici i kostry těch vůbec nejstarších velryb, jaké se dochovaly – ty pocházejí z doby před přibližně 30 miliony lety.

Něžní obři

Tento výzkum přesvědčivě prokazuje, že gigantismus je u velryb evoluční novinkou. Menší druhy, které dříve prosperovaly, začaly vymírat v době asi před třemi miliony lety – tedy ve stejné době, kdy se objevili první obří kytovci. Proč? Tehdejší proměna oceánů spojená s klimatickou změnou začala míchat různými vrstvami oceánů – a k hladině se dostalo obrovské množství živin z hlubin. To způsobilo bujný růst řas, které se zase staly potravou drobných korýšů. A ti umožnili, aby se dostalo velrybám dostatku postavy.

Jen množství krilu ale nestačilo – v té době se však začal koncentrovat v obrovských „kobercích“. Kytovci mohli mezi těmito plochami živin snadno migrovat a získávat zásoby energie pro svůj život.

Od devatenáctého století, kdy se komerční lov velryb stal pohonem pro růst průmyslu, se populace kytovců výrazně snížila. A ubylo nejen počtu zvířat, ale také z oceánů zmizeli ti největší zástupci velkých velryb. Jen minimum plejtváků obrovských dnes dorůstá velikosti 30 metrů, z minulých staletí přitom víme o existenci ještě o několik metrů větších zvířat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
před 1 hhodinou

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
před 4 hhodinami

V Brazílii padlo loni nejméně stromů od roku 2019

Odlesňování v Brazílii, kde se nachází největší část Amazonie, loni kleslo na nejnižší úroveň od roku 2019, vyplývá ze zprávy tamní monitorovací sítě MapBiomas zveřejněné tento týden. Podle agentury AFP je to zásluha politiky prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy.
před 6 hhodinami

Japonci chtějí kulturní artefakty chránit přesunem na Měsíc

Japonská letecká společnost Japan Airlines (JAL) chce od roku 2028 nabízet přepravu nákladu na Měsíc. V novém projektu plánuje přepravovat předměty kulturní hodnoty, kterým na Zemi hrozí zánik v důsledku klimatických změn, ozbrojených konfliktů či přírodních katastrof. Pokud se záměr uskuteční, JAL se stane první leteckou společností na světě, která bude zajišťovat dopravu nákladu na Měsíc, uvedly agentury Kjódó a The Japan News.
před 8 hhodinami

Vědci vytvořili AI model obezity. Může odhalit řadu problémů

Obezita zkracuje život, ničí orgány a zhoršuje dopady mnoha dalších nemocí. Jenže vědci stále neznají přesný systémový dopad na konkrétní místa v těle. Nyní by tomu mohly pomoci nové technologie.
před 9 hhodinami

Archeologové popsali starověké město, kde bohatství nevedlo k nerovnosti

Indické starověké město Mohendžodaro darovalo lidstvu nejen chov slepic, ale podle nové studie také rovnost. Archeologové popsali, že se už před tisícovkami let vyvíjelo směrem k větší sociální spravedlnosti a nevznikaly v něm žádné skupinky samozvaných elit, které by přebíraly moc.
včera v 17:14

Třetina filmových geologů se nedožije závěrečných titulků, odhalila studie

Není to výzkum, který změní svět, ani za něj autoři nedostanou Nobelovu cenu. Ale nová studie popisuje, jak stereotypně se ve filmech popisují vědci v geologických oborech, i to, jak dramaticky v nich tento jinak klidný obor vypadá.
včera v 15:29

VideoMalá, modrá, doposud neznámá. Vědci popsali nový druh chobotnice

Mořští biologové pozorovali při ponorech do oceánu v okolí Galapág roku 2015 tvora, kterého do té doby nikdy neviděli. „Je malá, je modrá,“ vykřikli podle záznamů experti, když ho poprvé spatřili na kamerách ponorky EV Nautilus. Teď se zvíře podařilo odchytit a popsat v odborném časopise Zootaxa. Jde o chobotnici, která dostala jméno Microeledone galapagensis. Je velká necelých osm centimetrů a žije v hloubkách kolem sedmnácti set metrů pod hladinou.
včera v 12:04
Načítání...