Velryby byly ještě nedávno malé. Vědci popsali, kdy a proč se staly giganty

Plejtvák obrovský je největším zvířetem, které kdy na Zemi existovalo. Nová studie však ukazuje, že takových velikostí dosáhli teprve před nedávnem.

Drtivou většinu své evoluční historie byli kytovci, mezi něž plejtváci patří, poměrně malí. Gigantických rozměrů, jaké známe dnes, dosáhli až v posledních třech milionech letech, když se změnila podoba světových oceánů.

Právě v té době totiž proběhla jedna z mnoha změn klimatu, jimiž naše planeta prošla, a v přírodě výrazně přibylo koncentrace krilu – tedy malých bezobratlých, kterými se velryby živí.
Velikostí sice někteří dinosauři velryby přesahovali, ale hmotností na velryby a plejtváky neměl žádný pravěký tvor. Žijeme tedy v době, jejíž biologické podmínky umožňují existenci těch největších tvorů v dějinách naší planety. Vývoj velikosti velryb nyní nově zkoumal americký tým, který výsledky své práce zveřejnil v časopise Royal Society called Proceedings B.

Vědci vycházeli z kostí 63 druhů vyhynulých velryb, nejvíce analyzovali jejich lebky, z nichž se dá velikost celého zvířete odhadnout nejlépe. Měli k dispozici i kostry těch vůbec nejstarších velryb, jaké se dochovaly – ty pocházejí z doby před přibližně 30 miliony lety.

Něžní obři

Tento výzkum přesvědčivě prokazuje, že gigantismus je u velryb evoluční novinkou. Menší druhy, které dříve prosperovaly, začaly vymírat v době asi před třemi miliony lety – tedy ve stejné době, kdy se objevili první obří kytovci. Proč? Tehdejší proměna oceánů spojená s klimatickou změnou začala míchat různými vrstvami oceánů – a k hladině se dostalo obrovské množství živin z hlubin. To způsobilo bujný růst řas, které se zase staly potravou drobných korýšů. A ti umožnili, aby se dostalo velrybám dostatku postavy.

Jen množství krilu ale nestačilo – v té době se však začal koncentrovat v obrovských „kobercích“. Kytovci mohli mezi těmito plochami živin snadno migrovat a získávat zásoby energie pro svůj život.

Od devatenáctého století, kdy se komerční lov velryb stal pohonem pro růst průmyslu, se populace kytovců výrazně snížila. A ubylo nejen počtu zvířat, ale také z oceánů zmizeli ti největší zástupci velkých velryb. Jen minimum plejtváků obrovských dnes dorůstá velikosti 30 metrů, z minulých staletí přitom víme o existenci ještě o několik metrů větších zvířat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
před 59 mminutami

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
před 3 hhodinami

Hannibal opravdu táhl přes Alpy se slony, ukazuje poprvé nový nález

O přítomnosti slonů v armádě vojevůdce Hannibala, který chtěl dobýt Řím, chyběl až doposud vědcům fyzický důkaz. Teď ho získali, analýza prokázala nález sloní kosti. Experti ale zažili i menší zklamání.
včera v 09:02

Hadi vydrží bez jídla celé roky. Vědci teď popsali, jak to dělají

Evoluční trik připravil hady o gen, který řídí hlad. Tito plazi tak nemusí cítit nutkavou potřebu, která řídí chování mnoha různých druhů, ukázal nový výzkum.
včera v 07:00

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
7. 2. 2026

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
7. 2. 2026

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
7. 2. 2026

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026
Načítání...