Velryby byly ještě nedávno malé. Vědci popsali, kdy a proč se staly giganty

Plejtvák obrovský je největším zvířetem, které kdy na Zemi existovalo. Nová studie však ukazuje, že takových velikostí dosáhli teprve před nedávnem.

Drtivou většinu své evoluční historie byli kytovci, mezi něž plejtváci patří, poměrně malí. Gigantických rozměrů, jaké známe dnes, dosáhli až v posledních třech milionech letech, když se změnila podoba světových oceánů.

Právě v té době totiž proběhla jedna z mnoha změn klimatu, jimiž naše planeta prošla, a v přírodě výrazně přibylo koncentrace krilu – tedy malých bezobratlých, kterými se velryby živí.
Velikostí sice někteří dinosauři velryby přesahovali, ale hmotností na velryby a plejtváky neměl žádný pravěký tvor. Žijeme tedy v době, jejíž biologické podmínky umožňují existenci těch největších tvorů v dějinách naší planety. Vývoj velikosti velryb nyní nově zkoumal americký tým, který výsledky své práce zveřejnil v časopise Royal Society called Proceedings B.

Vědci vycházeli z kostí 63 druhů vyhynulých velryb, nejvíce analyzovali jejich lebky, z nichž se dá velikost celého zvířete odhadnout nejlépe. Měli k dispozici i kostry těch vůbec nejstarších velryb, jaké se dochovaly – ty pocházejí z doby před přibližně 30 miliony lety.

Něžní obři

Tento výzkum přesvědčivě prokazuje, že gigantismus je u velryb evoluční novinkou. Menší druhy, které dříve prosperovaly, začaly vymírat v době asi před třemi miliony lety – tedy ve stejné době, kdy se objevili první obří kytovci. Proč? Tehdejší proměna oceánů spojená s klimatickou změnou začala míchat různými vrstvami oceánů – a k hladině se dostalo obrovské množství živin z hlubin. To způsobilo bujný růst řas, které se zase staly potravou drobných korýšů. A ti umožnili, aby se dostalo velrybám dostatku postavy.

Jen množství krilu ale nestačilo – v té době se však začal koncentrovat v obrovských „kobercích“. Kytovci mohli mezi těmito plochami živin snadno migrovat a získávat zásoby energie pro svůj život.

Od devatenáctého století, kdy se komerční lov velryb stal pohonem pro růst průmyslu, se populace kytovců výrazně snížila. A ubylo nejen počtu zvířat, ale také z oceánů zmizeli ti největší zástupci velkých velryb. Jen minimum plejtváků obrovských dnes dorůstá velikosti 30 metrů, z minulých staletí přitom víme o existenci ještě o několik metrů větších zvířat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 14 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 21 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...