Vědci vytvořili umělou krev – v prášku

Umělé červené krvinky tvoří suchý prášek, který se smíchá s vodou a může sloužit pro naléhavé potřeby za války. První testy umělé krve v prášku na myších byly pozitivní, ale u člověka ji bude možno používat nejdříve za deset let, napsal italský deník Corriere della Sera.

Tým vědců z Lékařské fakulty Washingtonovy univerzity v Saint Louis vytvořil novou umělou krev v prášku, která, když se rozpustí ve vodě, může pomoci zachránit tisíce životů ve válečných zónách nebo při živelných katastrofách, kde jsou transfúze velmi obtížné. Studii nazvanou ErythroMer vědci představili na zasedání Americké společnosti pro hematologii.

Nové červené krvinky jsou vytvořeny tak, aby co možná nejpřesněji napodobovaly životní funkce krve. Nyní vědci zkoumají, jak dosáhnout toho, aby je lidské tělo přijalo. Umělá krev je sušena mrazem, konzervována za okolní teploty a lze ji snadno použít.

Instantní krev přichází

„ErythroMer bude náhražkou krve, kterou lékař může nosit při sobě, v případě potřeby přidat vodu a infuzí zavést do těla. Je to suchý prášek, který se podobá paprice, může být konzervován v plastovém sáčku, který lékař může mít u sebe v brašně více než jeden rok. Když ho bude potřebovat použít, naplní sáček sterilní vodou, zamíchá a krev je připravena k infuzi,“ vysvětluje hlavní autor studie Allan Doctor.

Nahrávám video

Umělá červená krvinka je tvořena lidským proteinem hemoglobinu a syntetickým polymerem. Hemoglobin je složka červených krvinek, která přenáší kyslík do těla. Vědci usilují o vytvoření náhražky krve již více než 80 let, ale všechny dosavadní pokusy ztroskotaly. Když vědci potáhli umělou červenou krvinku syntetickým polymerem, vyřešili tak problémy, s nimiž se dříve badatelé setkávali. Tento postup vymyslel Dipanjan Pan z Illinoiské univerzity v Urbana-Champaign.

Od myší k lidem

Testy se zatím dělaly pouze na myších, vědci se ale chystají umělou krev v prášku vyzkoušet i na větších zvířatech. Laboratorní testy na myších a krysách prokázaly, že umělé červené krvinky jsou schopny efektivně dodávat kyslík do tkání. „Nahradili jsme umělou krví 70 procent objemu krve u myši a zvířata ve stavu šoku jsme oživili,“ uvedli vědci.

Umělé červené krvinky nebudou nikdy moci zcela nahradit ty přirozené. Je to proto, že jsou schopny jen uvolňovat kyslík a nemají další funkce krve. Bude potřeba více času, než bude tento výzkumný produkt k dispozici pro lidi. Podle Allana Doctora je nutné udělat nejprve testy na králících a opicích a pak teprve na člověku. Je tedy potřeba vyčkat ještě deset až 12 let, než budou mít vědci definitivní odpověď na otázku, zda umělé červené krvinky fungují také u člověka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 11 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 12 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 13 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 17 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
včera v 18:01‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
včera v 15:12‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
včera v 11:26‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
včera v 10:51‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.