Vědci vysvětlili, proč mají kočky tak bizarní jazyky

Kočičí jazyk má velmi specializovanou fukci, popsali vědci v nové studii. Jeho povrchová struktura je vytvořena tak, aby co nejlépe čistil a česal kočičí srst.

Každý, koho někdy olízala kočka, ví, jak podivný je to pocit – je to, jako by vám po kůži přejížděl navlhčený smirkový papír. Může za to zvláštní povrch kočičího jazyka: je tvořen spoustou drobných háčků, které připomínají žraločí zuby. Dobromady tvoří obdobu suchého zipu.

Kočičí jazyk
Zdroj: Wikimedia Commons

Nová studie amerických biologů popsala, k čemu kočkám tyto mikrostruktury jsou. Sice tyto háčky pomáhají kočkách s olizováním drobných částeček potravy, ale jejich primární funkcí je péče o srst.

„Když kočičí jazyk narazí na zašmodrchanou srst, háček se do ní zasekne a lehce rotuje, tím se do uzlíku dostane ještě hlouběji,“ popsal Alexis Noel, spoluautor studie. Tento mladý vědec ani není biolog, ale inženýr mechaniky – právě tento obor je pro vysvětlení složité struktury kočičího jazyka nejvhodnější. „Mobilita těchto háčků umožňuje kočkám ideálně rozčesávat zašmodrchanou srst.“

Háčky se od zubů na hřebenu zásadně liší, jsou totiž mobilní. Když je kočka nevyužívá, jsou položené na sobě, podobně jako tašky na střeše. Při použití se háčky napřímí, ale jsou všechny soustředěné jedním směrem – díky tomu se zbytky vyčesaných chlupů mohou dostat pryč a ideálně správným směrem. To znamená k jícnu, kočky pak chlupy polykají a později vyvrhují.

Kočičí jazyk
Zdroj: UPI

Noel a biologové vytvořili velký model kočičího jazyka, který je o 400 procent větší než ten normální. Na něm testovali své hypotézy a analyzovali funkcionalitu háčků. V testech se ukázalo, že tato struktura dokáže dokonale rozmotat zauzlované a zašmodrchané chloupky a také se posléze velice snadno čistí.

Vědci věří, že pokud by se daly tyto struktury napodobit, mohly by se využívat například v kosmetickém průmyslu nebo v medicíně. Tým už si dokonce podal patent na technologii napodobující strukturu kočičího jazyka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 2 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 18 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 20 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
včera v 06:00
Načítání...