Vědci vysvětlili, proč mají kočky tak bizarní jazyky

Kočičí jazyk má velmi specializovanou fukci, popsali vědci v nové studii. Jeho povrchová struktura je vytvořena tak, aby co nejlépe čistil a česal kočičí srst.

Každý, koho někdy olízala kočka, ví, jak podivný je to pocit – je to, jako by vám po kůži přejížděl navlhčený smirkový papír. Může za to zvláštní povrch kočičího jazyka: je tvořen spoustou drobných háčků, které připomínají žraločí zuby. Dobromady tvoří obdobu suchého zipu.

Kočičí jazyk
Zdroj: Wikimedia Commons

Nová studie amerických biologů popsala, k čemu kočkám tyto mikrostruktury jsou. Sice tyto háčky pomáhají kočkách s olizováním drobných částeček potravy, ale jejich primární funkcí je péče o srst.

„Když kočičí jazyk narazí na zašmodrchanou srst, háček se do ní zasekne a lehce rotuje, tím se do uzlíku dostane ještě hlouběji,“ popsal Alexis Noel, spoluautor studie. Tento mladý vědec ani není biolog, ale inženýr mechaniky – právě tento obor je pro vysvětlení složité struktury kočičího jazyka nejvhodnější. „Mobilita těchto háčků umožňuje kočkám ideálně rozčesávat zašmodrchanou srst.“

Háčky se od zubů na hřebenu zásadně liší, jsou totiž mobilní. Když je kočka nevyužívá, jsou položené na sobě, podobně jako tašky na střeše. Při použití se háčky napřímí, ale jsou všechny soustředěné jedním směrem – díky tomu se zbytky vyčesaných chlupů mohou dostat pryč a ideálně správným směrem. To znamená k jícnu, kočky pak chlupy polykají a později vyvrhují.

Kočičí jazyk
Zdroj: UPI

Noel a biologové vytvořili velký model kočičího jazyka, který je o 400 procent větší než ten normální. Na něm testovali své hypotézy a analyzovali funkcionalitu háčků. V testech se ukázalo, že tato struktura dokáže dokonale rozmotat zauzlované a zašmodrchané chloupky a také se posléze velice snadno čistí.

Vědci věří, že pokud by se daly tyto struktury napodobit, mohly by se využívat například v kosmetickém průmyslu nebo v medicíně. Tým už si dokonce podal patent na technologii napodobující strukturu kočičího jazyka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
před 11 hhodinami

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
před 14 hhodinami

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
před 16 hhodinami

Léky jako ibuprofen by mohly pomoci proti demenci, tvrdí britská studie

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
před 19 hhodinami

Osamělost ničí zdraví. Vědci teď popsali proteiny, které se na tom podílejí

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
21. 1. 2025

Tání permafrostu přímo ohrožuje tři miliony lidí, varuje studie

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.
21. 1. 2025

Méně kyslíku může srdci prospět. Je odolnější vůči infarktu, ukázal český výzkum

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).
21. 1. 2025
Načítání...