Vědci vypěstovali maso. Nová metoda umožní vybrat si, kolik tuku bude umělý steak obsahovat

Vědci z kanadské McMaster University vymysleli nový způsob, jak uměle vypěstovat maso, které podle nich chutí i strukturou věrně připomíná to tradiční. O svém produktu informovali v odborném časopise Cells Tissues Organs.

Dva vědci Ravi Selvaganapathy a Alireza Shahin-Shamsabadi vymysleli způsob, jak získat maso skládáním tenkých vrstev svalových a tukových buněk, které vypěstovali v laboratoři. Jedná se o podobnou techniku, která se používá k pěstování tkáně pro lidské transplantace. 

Během procesu se listy živých buněk o tloušťce papíru nejprve vypěstují. Poté, ještě než se odloupnou, je vědci koncentrují na takzvaných růstových deskách. Listy se následně přirozeně navzájem spojí. 

Vrstvy mohou být naskládány do pevného kusu jakékoli tloušťky a poté upraveny tak, aby obsahovaly různé množství tuku i barvu jakéhokoli typu masa. To je podle jeho tvůrců výhoda oproti jiným způsobům, které se pro výrobu umělého masa zkoušejí.

„Spotřebitelé si budou moct koupit maso s jakýmkoli procentem tuku, které mají rádi – stejně jako u mléka,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! Selvaganapathy.

Původně myší buňky

Dvojice výzkumníků si nejprve postup vyzkoušela na dostupných myších buňkách. Protože však toto hlodavčí maso jíst nechtěli, proces zopakovali s buňkami od králíka. Vzniklý produkt pak uvařili a ochutnali. „Bylo to prostě jako maso,“ uvedl Selvaganapathy.

Podle něj neexistuje důvod pochybovat, že by stejná technologie nemohla fungovat i u kuřecích, hovězích či vepřových buněk.  

„Produkce masa není v současnosti udržitelná,“ domnívá se Selvaganapathy. Podle něj je proto potřeba uplatňovat alternativní způsoby výroby tohoto typu produktu. Produkce masa bez chovu živých zvířat by byla nejenom šetrnější k přírodě, ale také například hygieničtější, tvrdí expert. Například by pak nehrozilo přenášení nemocí ve stádech a hejnech. Vědci už založili start-up, aby mohli svůj výrobek prodávat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 1 hhodinou

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 4 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...