Vědci vypěstovali maso. Nová metoda umožní vybrat si, kolik tuku bude umělý steak obsahovat

Vědci z kanadské McMaster University vymysleli nový způsob, jak uměle vypěstovat maso, které podle nich chutí i strukturou věrně připomíná to tradiční. O svém produktu informovali v odborném časopise Cells Tissues Organs.

Dva vědci Ravi Selvaganapathy a Alireza Shahin-Shamsabadi vymysleli způsob, jak získat maso skládáním tenkých vrstev svalových a tukových buněk, které vypěstovali v laboratoři. Jedná se o podobnou techniku, která se používá k pěstování tkáně pro lidské transplantace. 

Během procesu se listy živých buněk o tloušťce papíru nejprve vypěstují. Poté, ještě než se odloupnou, je vědci koncentrují na takzvaných růstových deskách. Listy se následně přirozeně navzájem spojí. 

Vrstvy mohou být naskládány do pevného kusu jakékoli tloušťky a poté upraveny tak, aby obsahovaly různé množství tuku i barvu jakéhokoli typu masa. To je podle jeho tvůrců výhoda oproti jiným způsobům, které se pro výrobu umělého masa zkoušejí.

„Spotřebitelé si budou moct koupit maso s jakýmkoli procentem tuku, které mají rádi – stejně jako u mléka,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! Selvaganapathy.

Původně myší buňky

Dvojice výzkumníků si nejprve postup vyzkoušela na dostupných myších buňkách. Protože však toto hlodavčí maso jíst nechtěli, proces zopakovali s buňkami od králíka. Vzniklý produkt pak uvařili a ochutnali. „Bylo to prostě jako maso,“ uvedl Selvaganapathy.

Podle něj neexistuje důvod pochybovat, že by stejná technologie nemohla fungovat i u kuřecích, hovězích či vepřových buněk.  

„Produkce masa není v současnosti udržitelná,“ domnívá se Selvaganapathy. Podle něj je proto potřeba uplatňovat alternativní způsoby výroby tohoto typu produktu. Produkce masa bez chovu živých zvířat by byla nejenom šetrnější k přírodě, ale také například hygieničtější, tvrdí expert. Například by pak nehrozilo přenášení nemocí ve stádech a hejnech. Vědci už založili start-up, aby mohli svůj výrobek prodávat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výhody života ve skupině oslabují při klimatických extrémech, ukázal výzkum u opic

Když se zvýší teploty, rostliny ustupují do vyšších poloh, kde je chladněji. Ptáci odletí tam, kde jim teploty vyhovují víc. Ale jak na změny klimatu reagují inteligentní zvířata, která mají dlouhé životy a jsou specializovaná na nějaký zaběhlý způsob života? Prozkoumala to skupina přírodovědců.
před 10 hhodinami

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
včera v 13:39

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
včera v 10:56

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
včera v 00:09
Načítání...