Vědci stvořili magnetický robotický sliz. Mohl by pomáhat léčit zalknutí

Vědci vyvinuli pohyblivý magnetický sliz, který dokáže obepnout malé předměty a protáhnout se nejrůznějšími skulinami. V budoucnu by mohl pomoci například při spolknutí nebezpečných předmětů.

Na sociálních sítích si vynález vysloužil přirovnání k hmotě z komediálního filmu Flubber z devadesátých let, ale i označení jako „magnetické lejno“. Spoluvynálezce slizu Li Čang z univerzity v Hongkongu ujistil, že se jedná o opravdový vědecký objev; ve studii zveřejněné v odborném časopise Advanced Functional Materials je popsán jako „magnetický robotický sliz“.

„Konečným cílem je ho nasadit jako robota,“ ujišťuje vědec. Hmota, která se někdy chová jako pevná, jindy jako kapalná látka, však zatím není schopná fungovat nezávisle. Sliz ovládaný magnety je také vodivý a může najít uplatnění při propojení elektrod, tvrdí jeho vynálezci.

Jako magnetický škrob

Hmota se skládá ze syntetického polymeru, boraxu –⁠ používaného mimo jiné v čisticích prostředcích –⁠ a částeček neodymového magnetu.

„Je to podobné, jako když doma smícháte škrob s vodou,“ říká Li Čang s odkazem na v posledních letech populární domácí výrobu slizu. Konkrétní plány na použití v lékařství zatím výzkumný tým nemá, jejich sliz by ale mohl být vhodný pro využití v trávicím ústrojí, například při spolknutí nebezpečných předmětů.

Nebezpečný pro tělo je nyní ale i sliz samotný, dodávají výzkumníci. Řešením by bylo například hmotu obalit ochrannou vrstvou oxidu křemičitého.

„Bezpečnost (slizu) by také zaležela na tom, jak dlouho by v těle zůstal,“ podotkl Li Čang. Současná nevábná, tmavě hnědá barva by se do budoucna mohla vyřešit využitím barviv, dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 7 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 10 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
včera v 16:48

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...