Vědci stvořili magnetický robotický sliz. Mohl by pomáhat léčit zalknutí

Vědci vyvinuli pohyblivý magnetický sliz, který dokáže obepnout malé předměty a protáhnout se nejrůznějšími skulinami. V budoucnu by mohl pomoci například při spolknutí nebezpečných předmětů.

Na sociálních sítích si vynález vysloužil přirovnání k hmotě z komediálního filmu Flubber z devadesátých let, ale i označení jako „magnetické lejno“. Spoluvynálezce slizu Li Čang z univerzity v Hongkongu ujistil, že se jedná o opravdový vědecký objev; ve studii zveřejněné v odborném časopise Advanced Functional Materials je popsán jako „magnetický robotický sliz“.

„Konečným cílem je ho nasadit jako robota,“ ujišťuje vědec. Hmota, která se někdy chová jako pevná, jindy jako kapalná látka, však zatím není schopná fungovat nezávisle. Sliz ovládaný magnety je také vodivý a může najít uplatnění při propojení elektrod, tvrdí jeho vynálezci.

Jako magnetický škrob

Hmota se skládá ze syntetického polymeru, boraxu –⁠ používaného mimo jiné v čisticích prostředcích –⁠ a částeček neodymového magnetu.

„Je to podobné, jako když doma smícháte škrob s vodou,“ říká Li Čang s odkazem na v posledních letech populární domácí výrobu slizu. Konkrétní plány na použití v lékařství zatím výzkumný tým nemá, jejich sliz by ale mohl být vhodný pro využití v trávicím ústrojí, například při spolknutí nebezpečných předmětů.

Nebezpečný pro tělo je nyní ale i sliz samotný, dodávají výzkumníci. Řešením by bylo například hmotu obalit ochrannou vrstvou oxidu křemičitého.

„Bezpečnost (slizu) by také zaležela na tom, jak dlouho by v těle zůstal,“ podotkl Li Čang. Současná nevábná, tmavě hnědá barva by se do budoucna mohla vyřešit využitím barviv, dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 6 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 8 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
včera v 16:41

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
včera v 15:30

Evropský pohled