Už v březnu roku 2020, kdy začali přibývat mrtví na covid-19 i mimo Čínu, se začalo mluvit o roli vitaminu D. Řada expertů již tehdy naznačovala, že by dostatek této látky mohl výrazně pomoci. V lednu 2021 už jsou vědci i lékaři v pochopení role vitaminu D mnohem dál.
Vědci řeší význam vitaminu D proti covidu. Přibývá náznaků, že pomáhá
Zřejmě prvním, kdo s vitaminem D začal experimentovat při léčbě covidu, byly dvě nemocnice na severovýchodě Anglie. Ty již v březnu začaly u svých pacientů hospitalizovaných s touto nemocí sledovat úroveň „déčka“ – a současně jim předepisovaly extrémní dávky této látky.
Lékaři tam vycházeli ze starších studií, které naznačovaly, že dostatečné množství vitaminu D, který se vytváří ve spodních vrstvách kůže vstřebáváním slunečního záření, hraje zásadní roli v imunitní a metabolické funkci organismu. A současně by měl vitamin snižovat rizika vzniku některých komunitně šířených respiračních onemocnění.
Závěry těchto výzkumů byly ale sporné a na nasazování vitaminu D v lékařské praxi neexistovala pravidla. Nemocnice Newcastle upon Tyne to ale zkusila – začali lidem léčeným s covidem vitamin předepisovat. „Náš názor byl, že tato léčba je tak bezpečná a krize tak obrovská, že nemáme čas o tom teď začít debatovat,“ popsal tehdejší rozhodnutí endokrinolog Richard Quinton.
Endokrinologové i imunologové po celém světě se začali vlivu vitaminu D intenzivně věnovat: řada ho považovala za levné a přitom účinné opatření, jiní ale brali jeho výzkum jako ztrátu času. Britové jasné důkazy nenašli, ale přesto tamní lékaři vydali v odborném žurnálu British Medical Journal zprávu, ve které označili dostatek vitaminu D jako snadný a bezpečný prostředek, který může zmírnit průběh covidu-19.
Lékaři ani experti tedy nikdy nepokládali vitamin D za lék, ale vždy jen za podpůrný prostředek, který může léčbě pomoci. V situaci, kdy žádný lék proti covidu přímo neexistuje, je ale veškerá léčba jen podpůrná – role vitaminu D tak vlastně může být větší než u jiných chorob.
Experiment z Newcastlu
Že je důležité udržovat v těle dostatek vitaminu D, se ví už desítky let, ale lékaři během covidové krize zkoušeli nemocným dávat extrémní dávky této látky. První takový experiment proběhl v Newcastlu, kde lékaři podávali covidovým pacientům dávky až 750krát vyšší než doporučené. Výsledky tohoto pokusu vyšly v odborném časopise Clinical Endocrinology v červenci.
Důkazy nebyly rozhodně přesvědčivé. Ze 134 lidí léčených tímto způsobem jich zemřelo 16, nebylo tedy možné najít jasnou souvislost mezi množstvím vitaminu D a smrtností. Autoři ale zdůraznili, že z pacientů, kteří měli vysokou úroveň tohoto vitaminu, zemřeli jen tři – u všech se přitom jednalo o osoby ve věku nad devadesát let a ve špatném zdravotním stavu.
Úřad veřejného zdraví v Anglii proto už v dubnu změnil své pokyny – zejména s ohledem na to, že lidé kvůli lockdownu méně vycházeli ven a dostávali tam nižší dávky slunečního záření. Do té doby se doporučovalo užívat v zimě jen malé dávky, změna říkala, že by se měla doporučená dávka používat po celý rok.
Důkazy z celého světa
Mezitím co covidová krize pokračovala, přibývalo dalších důkazů o pozitivních účincích vitaminu D z nejrůznějších zemí. Francouzská experimentální studie v pečovatelském domě s 66 lidmi naznačila, že užívání pravidelných doplňků vitaminu D je „spojeno s méně závažným průběhem covidu-19 a lepší mírou přežití“.
Studie na 200 lidech v Jižní Koreji naznačila, že nedostatek vitaminu D by mohl „snížit imunitní obranu proti nemoci covid-19 a způsobit závažnější onemocnění“.
Předběžný výzkum nadace Queen Elizabeth Hospital Trust a University of East Anglia zjistil korelaci mezi evropskými zeměmi s nízkou hladinou vitaminu D a výskytem koronaviru.
Řada dalších studií vypracovala podobné zprávy, i například ve španělské studii provedené počátkem září se ukázalo, že nízké hladiny vitaminu D mají stěžejní úlohu při zvyšování úmrtnosti. Padesáti pacientům s nemocí covid-19 byla podávána vysoká dávka vitaminu D, dalších 26 pacientů tuto živinu nedostávalo. Polovina pacientů, kterým nebyl podáván vitamin D, musela být umístěna na jednotku intenzivní péče a dva později zemřeli. Pouze jedna pacientka, která dostávala vitamin D, vyžadovala přijetí na JIP a později byla propuštěna bez dalších komplikací.
Obecně platí, že země blíže rovníku byly covidem postiženy méně než země, které jsou od něj dále – existují ovšem dvě výjimky, a to Brazílie a Indie. To může být způsobeno mnoha dalšími faktory. Přesto je to jistý, byť slabý, náznak účinku této látky vůči nemoci.
Studie ze singapurské všeobecné nemocnice, publikovaná v časopise Nutrition, zjistila, že léčba pacientů kombinací vitaminu D, hořčíku a vitaminu B12 je spojena s „významným snížením“ nejhorších výsledků.
Kolik vitaminu D je zapotřebí
Vitamin D může být proti covidu-19 prospěšný i podle českých expertů. Už v květnu na to upozornilo ministerstvo zdravotnictví, když uvedlo, že asi 60–75 procent české populace trpí jeho nedostatkem a omezení způsobená situací kolem koronaviru mohou dodání vitaminu D do těla ztížit.
Podle Jany Čepové, primářky Ústavu lékařské chemie a klinické biochemie FN Motol, se pro aktivaci imunitních procesů v těle, a tedy pro lepší zvládání infekce, doporučuje mít hladinu vitaminu D 100-125 nmol/l. Jde o hodnotu, která se měří v laboratoři z krve. Česká populace ho má ale mnohem méně, velmi často pod dolní hranicí optima, což je 50 nmol/l.
K dosažení dostatečné denní dávky je třeba zkonzumovat 1000–2000 IU (mezinárodních jednotek) vitaminu D. Pro aktivaci imunitních procesů se doporučuje denně přijmout přibližně 2000 IU. Jiné dávky jsou určené pro kojence, malé děti, těhotné a ženy po menopauze. Těmto lidem by měl doporučenou denní dávku navrhnout ošetřující lékař.
Doplnit, ale nespoléhat
Platí přitom, že obézní pacienti mají potřebnou denní dávku až třikrát vyšší. „A nyní si představte, kolik ryb či jiných potravin byste denně museli sníst, abyste měli příjem 1000 IU denně. Je to například 200 gramů lososa a 200 gramů ementálu. Nebo také 300 gramů sardinek a jeden kilogram másla. To ale není reálné, denně na sluníčku taky nejsme, proto by prakticky každý z nás měl vitamin D doplňovat,“ upozorňuje Čepová.
Odborníci proto doporučují dodávat do těla vitamin D pomocí doplňků stravy z lékárny. Jak je vybrat? Rozlišujeme dva základní typy vitaminu D – D2 (ergokalciferol) a D3 (cholekalciferol). D3 je zhruba čtyřikrát účinnější než D2. K dispozici jsou kapky, tabletky, tobolky, gumoví medvídci a další. „Určitě je dobré zvolit takový preparát, který je přírodní, bez umělých barviv, různých stabilizátorů a dalších přidaných látek,“ doplňuje Čepová.
Přestože existují velmi silné náznaky, že vitamin D může mít pozitivní vliv na posílení imunity, existuje mezi většinou expertů shoda, že by se jeho vliv neměl přeceňovat. Proč, shrnuje argument britských vládních vědců: „Prozatím se doporučení pro suplementaci vitaminu D ke snížení rizik covidu-19 jeví jako předčasná, a přestože mohou způsobit jen malé škody, mohla by poskytnout falešné ujištění vedoucí ke změnám chování, které zvyšují riziko infekcí.“