Vědci prověřili metodu Wima Hofa. Žádný pozitivní vliv na zdraví neobjevili

Metoda Wima Hofa spojuje otužování, meditaci a řízené dýchání. Výsledkem má být harmonický celek, který by měl zlepšovat celou řadu parametrů spojených se zdravím. Nová studie ale žádná taková zlepšení nenašla.

„Cílem této studie bylo zjistit účinnost metody Wima Hofa na různé psychologické a fyziologické parametry. U žádného z výsledků se nepodařilo zjistit významnou interakci. Na rozdíl od tvrzení Wima Hofa tedy každodenní provádění jeho metody po dobu 15 dnů nemělo v této studii pozitivní vliv na kardiovaskulární parametry, vnímaný stres, emoce ani vitalitu,“ uvádí autoři práce.

Wim Hof je charismatický Nizozemec, který dokázal věci, o nichž většina lidí jen sní. Běhá maratony v ledu a mrazu, plave pod ledem, zabořený do ledových kostek vydržel 112 minut. Na čtyřiašedesátiletého člověka jsou to všechno úctyhodné výkony. Hof tvrdí, že to všechno dokáže díky metodě, kterou vyvinul – a kterou se dokáže naučit úplně každý. Stala se oblíbenou po celém světě, včetně České republiky.

Nahrávám video

„Metoda Wima Hofa se skládá ze tří pilířů, kterými jsou řízené vystavení chladu, soustředění nebo meditace a dechová cvičení,“ uvádí jeho oficiální stránky.

„Kombinace těchto tří pilířů vám pomůže snížit krevní tlak a pozitivně ovlivnit váš kardiovaskulární systém. Mnoho vědeckých studií prokázalo pozitivní účinky, které má tato metoda na organismus a duševní zdraví. Po celém světě zažívají tisíce lidí zlepšení zdravotního stavu díky praktikování metody Wima Hofa. Začněte nyní a snižte svůj krevní tlak!“ vyzývá text na webu metody. Účinky se podle něj dostaví už během deseti dnů od začátku cvičení.

Jenže se nedostavily. Když vědecký tým vedený švýcarským expertem na sport Saschou Ketelhutem z Bernské univerzity v experimentu metodu prověřil, nenašel za 15 dní žádný důležitý parametr, který by se testovaným osobám zlepšil. Studie vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

Magie, věda nebo ezo?

Podle Hofa má jeho metoda pozitivní účinky na celou řadu oblastí spojených s lidským zdravím. Když v minulosti vědci některé z údajných účinků označili za „podezřele zázračné“, vzkázal jim, aby metodu pořádně prostudovali.

Je pravda, že opravdu kvalitních vědeckých výzkumů vzniklo v minulosti o této metodě jen pár. A jejich výsledky nebyly úplně přesvědčivé. Zajímavé je, že jeden z nich má dokonce český původ.

Tereza Petrásková Toušková z Karlovy Univerzity na českých účastnících expedice na Antarktidu testovala, zda jim výše popsaná metoda nějak pomáhá. Její práce drobná pozitiva opravdu našla, měla ale jen malý počet účastníků. Dopady se zkoumaly na pouhých šesti lidech praktikujících trojici cvičení. „Výsledky ukázaly, že osmitýdenní tréninkový program významně snížil reakce na stres, což se projevilo snížením příznaků deprese. Bylo také pozorováno nesignifikantní snížení hladiny kortizolu,“ uvádí tato studie.

Jiné starší práce ale tak pozitivní výsledky většinou nepřinesly, zejména to byl výzkum z roku 2014, který porovnával parametry samotného Wima Hofa a jeho jednovaječného dvojčete, které se této metodě nevěnuje. Ani práce z roku 2019 nenašla zlepšení u většiny parametrů, které zkoumala. A ten jediný, který se opravdu zlepšil, se dá vysvětlit jinak.

Nový výzkum je poměrně rozsáhlý

Nová studie se od těch předchozích lišila lehce vyšším počtem účastníků, stejně jich ale podle autorů nebylo dost. Zapojilo se do ní celkem 42 osob; všechno to byli zdraví muži ve středním věku, kteří měli podobné parametry. Půlka z nich se řídila třemi pilíři Wima Hofa, druhá polovina žila „normálně“, tedy bez otužování, meditace a  dechových cvičení.

Vědci po patnácti dnech měřili, jak se všem účastníkům měnily parametry spojené se zdravím srdce. Právě srdeční problémy jsou totiž v současnosti v Evropě a USA příčinou asi třetiny všech úmrtí. A Hofova metoda slibuje, že je dokáže účinně řešit.

Jak je to možné?

Autoři nezpochybňují metodu jako takovou; spíše přehnané sliby a naděje, jež s ní mohou být spojené. Netvrdí tedy, že by třeba otužování samo o sobě nepomáhalo zlepšit některé parametry. Jen to není tak účinné a rychlé, jak tvrdí Hof. Patnáct dní slibovaných Hofem je podle studie příliš krátkou dobou na to, aby se výsledky stihly projevit. Některé menší studie naznačují, že se pozitivní dopad může objevit až za dva měsíce cvičení.

Podle autorů mohla být také studie ovlivněná tím, že účastníci se otužovali doma a nemohli u toho tedy být kontrolovaní. Vědci tedy neměli možnost ověřit si, jak ledová byla voda, ve které se měli lidé koupat. 

Výzkumníci navíc nebyli schopní replikovat dobře známý efekt, kdy jsou různé metody účinnější, pokud o nich informuje přímo charismatický guru, jenž je vyučuje. V tomto experimentu účastníky s metodou seznamovali jen univerzitní instruktoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
před 48 mminutami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 2 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 4 hhodinami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 22 hhodinami

Přehledy od AI v Googlu mohou podporovat šíření konspirací, popsala studie

Funkce přehled od AI (umělé inteligence) v internetovém vyhledávači Google může spíše podporovat šíření některých konspiračních teorií než je vyvracet. Vyplývá to z nové studie výzkumníků z Queenslandské technické univerzity (QUT).
včera v 09:14

Čínská metoda slibuje chirurgické odstranění Alzheimera. Vědci řeší, jestli funguje

Alzheimerova choroba je i přes pokrok v celé řadě medicínských technologií stále neléčitelná. Teď nemocným přináší naději nová čínská metoda. Jenže je kolem ní až příliš mnoho nesrovnalostí.
včera v 06:30

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
2. 9. 2026

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
2. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.