Vědci prověřili metodu Wima Hofa. Žádný pozitivní vliv na zdraví neobjevili

Metoda Wima Hofa spojuje otužování, meditaci a řízené dýchání. Výsledkem má být harmonický celek, který by měl zlepšovat celou řadu parametrů spojených se zdravím. Nová studie ale žádná taková zlepšení nenašla.

„Cílem této studie bylo zjistit účinnost metody Wima Hofa na různé psychologické a fyziologické parametry. U žádného z výsledků se nepodařilo zjistit významnou interakci. Na rozdíl od tvrzení Wima Hofa tedy každodenní provádění jeho metody po dobu 15 dnů nemělo v této studii pozitivní vliv na kardiovaskulární parametry, vnímaný stres, emoce ani vitalitu,“ uvádí autoři práce.

Wim Hof je charismatický Nizozemec, který dokázal věci, o nichž většina lidí jen sní. Běhá maratony v ledu a mrazu, plave pod ledem, zabořený do ledových kostek vydržel 112 minut. Na čtyřiašedesátiletého člověka jsou to všechno úctyhodné výkony. Hof tvrdí, že to všechno dokáže díky metodě, kterou vyvinul – a kterou se dokáže naučit úplně každý. Stala se oblíbenou po celém světě, včetně České republiky.

Nahrávám video
Otužování jako trend i všelék s nedostatkem důkazů
Zdroj: ČT24

„Metoda Wima Hofa se skládá ze tří pilířů, kterými jsou řízené vystavení chladu, soustředění nebo meditace a dechová cvičení,“ uvádí jeho oficiální stránky.

„Kombinace těchto tří pilířů vám pomůže snížit krevní tlak a pozitivně ovlivnit váš kardiovaskulární systém. Mnoho vědeckých studií prokázalo pozitivní účinky, které má tato metoda na organismus a duševní zdraví. Po celém světě zažívají tisíce lidí zlepšení zdravotního stavu díky praktikování metody Wima Hofa. Začněte nyní a snižte svůj krevní tlak!“ vyzývá text na webu metody. Účinky se podle něj dostaví už během deseti dnů od začátku cvičení.

Jenže se nedostavily. Když vědecký tým vedený švýcarským expertem na sport Saschou Ketelhutem z Bernské univerzity v experimentu metodu prověřil, nenašel za 15 dní žádný důležitý parametr, který by se testovaným osobám zlepšil. Studie vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

Magie, věda nebo ezo?

Podle Hofa má jeho metoda pozitivní účinky na celou řadu oblastí spojených s lidským zdravím. Když v minulosti vědci některé z údajných účinků označili za „podezřele zázračné“, vzkázal jim, aby metodu pořádně prostudovali.

Je pravda, že opravdu kvalitních vědeckých výzkumů vzniklo v minulosti o této metodě jen pár. A jejich výsledky nebyly úplně přesvědčivé. Zajímavé je, že jeden z nich má dokonce český původ.

Tereza Petrásková Toušková z Karlovy Univerzity na českých účastnících expedice na Antarktidu testovala, zda jim výše popsaná metoda nějak pomáhá. Její práce drobná pozitiva opravdu našla, měla ale jen malý počet účastníků. Dopady se zkoumaly na pouhých šesti lidech praktikujících trojici cvičení. „Výsledky ukázaly, že osmitýdenní tréninkový program významně snížil reakce na stres, což se projevilo snížením příznaků deprese. Bylo také pozorováno nesignifikantní snížení hladiny kortizolu,“ uvádí tato studie.

Jiné starší práce ale tak pozitivní výsledky většinou nepřinesly, zejména to byl výzkum z roku 2014, který porovnával parametry samotného Wima Hofa a jeho jednovaječného dvojčete, které se této metodě nevěnuje. Ani práce z roku 2019 nenašla zlepšení u většiny parametrů, které zkoumala. A ten jediný, který se opravdu zlepšil, se dá vysvětlit jinak.

Nový výzkum je poměrně rozsáhlý

Nová studie se od těch předchozích lišila lehce vyšším počtem účastníků, stejně jich ale podle autorů nebylo dost. Zapojilo se do ní celkem 42 osob; všechno to byli zdraví muži ve středním věku, kteří měli podobné parametry. Půlka z nich se řídila třemi pilíři Wima Hofa, druhá polovina žila „normálně“, tedy bez otužování, meditace a  dechových cvičení.

Vědci po patnácti dnech měřili, jak se všem účastníkům měnily parametry spojené se zdravím srdce. Právě srdeční problémy jsou totiž v současnosti v Evropě a USA příčinou asi třetiny všech úmrtí. A Hofova metoda slibuje, že je dokáže účinně řešit.

Jak je to možné?

Autoři nezpochybňují metodu jako takovou; spíše přehnané sliby a naděje, jež s ní mohou být spojené. Netvrdí tedy, že by třeba otužování samo o sobě nepomáhalo zlepšit některé parametry. Jen to není tak účinné a rychlé, jak tvrdí Hof. Patnáct dní slibovaných Hofem je podle studie příliš krátkou dobou na to, aby se výsledky stihly projevit. Některé menší studie naznačují, že se pozitivní dopad může objevit až za dva měsíce cvičení.

Podle autorů mohla být také studie ovlivněná tím, že účastníci se otužovali doma a nemohli u toho tedy být kontrolovaní. Vědci tedy neměli možnost ověřit si, jak ledová byla voda, ve které se měli lidé koupat. 

Výzkumníci navíc nebyli schopní replikovat dobře známý efekt, kdy jsou různé metody účinnější, pokud o nich informuje přímo charismatický guru, jenž je vyučuje. V tomto experimentu účastníky s metodou seznamovali jen univerzitní instruktoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 33 mminutami

Mladé Evropanky kouří víc než jejich vrstevnice ve světě, varuje WHO

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
před 2 hhodinami

Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.
před 3 hhodinami

Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.
před 8 hhodinami

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 20 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 21 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 23 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
včera v 11:46
Načítání...