Vědci popsali první jeskynní rybu v Evropě. Ztratila barvu, ale zvětšily se jí vousky

Nově objevený druh mřenky žije v izolaci nejméně 20 tisíc let – dokázala se za tu dobu už jeskynnímu prostředí přizpůsobit.

V evropských jeskyních žije přes 400 druhů zvířat – až doposud mezi nimi ale nebyla ani jediná ryba. Němečtí vědci nyní v novém vydání odborného časopisu Current Biology popsali první jeskynní rybu v Evropě – objevili ji v izolovaném jeskynním krasovém systému v jižním Německu.

Nahrávám video

Toto místo, hluboké zatopené jeskyně, je od světa odříznuté asi 20 000 let. Jeho nejhlubší místa se dají dosáhnout jen při výjimečných okolnostech, zejména při letním suchu. Za celou dobu zkoumání se tam dokázalo dostat jen několik špičkových potápěčů, už jen proto, že takový ponor trvá nejméně tři hodiny. Právě letního sucha v roce 2015 využili amatérští potápěči, aby provedli zatím nejkomplexnější výzkum dna tohoto rozsáhlého jeskynního systému.

Jedinečný objev je dílem náhody

Jeden z nich, Joachim Kreiselmaier při jednom z ponorů do jeskynního labyrintu zpozoroval u dna podivnou rybu – dokázal ji nafotit i nafilmovat. Záběry poslal své kamarádce, která se věnuje biologii jeskynních tvorů. Výsledkem byl jeden z nejzajímavějších objevů v posledních letech.

Mřenka mramorovaná
Zdroj: Wikimedia Commons

Ukázalo se, že jde o mřenky, které žijí v jeskyních přibližně 20 tisíc let. Celá krasová oblast je od světa izolovaná několik set tisíc let, ale před 20 tisíci lety ustoupily ledovce, které blokovaly přístup do nich. Tak se do hlubin zřejmě dostaly rybky, které ale už nenašly cestu ven. V hlubinách našly nečekaně příznivé podmínky a také množství potravy. Dokázaly se jinak nehostinným podmínkám nečekaně dobře a rychle přizpůsobit. Jde geneticky o příbuzné i u nás žijící mřenky mramorované, ale evolučně se už začaly měnit na obyvatele jeskyní: mají menší zapadlé oči, které možná jednou úplně zaniknou. Také ztratily téměř úplně výraznou barvu, jež je pro mřenky typická. Navíc se jim zvětšily hmatové vousky, které pomáhají orientovat se v prostoru.

Vědci nyní chtějí rybku i její jedinečný ekosystém dále zkoumat; zajímat je nyní bude také to, jak v prostředí omezeném na zdroje získává potravu. Důležité také bude popsat, kolik genetických změn u ryb proběhlo a jakou rychlostí k tomu docházelo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 8 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.