Vědci popsali první jeskynní rybu v Evropě. Ztratila barvu, ale zvětšily se jí vousky

Nově objevený druh mřenky žije v izolaci nejméně 20 tisíc let – dokázala se za tu dobu už jeskynnímu prostředí přizpůsobit.

V evropských jeskyních žije přes 400 druhů zvířat – až doposud mezi nimi ale nebyla ani jediná ryba. Němečtí vědci nyní v novém vydání odborného časopisu Current Biology popsali první jeskynní rybu v Evropě – objevili ji v izolovaném jeskynním krasovém systému v jižním Německu.

Nahrávám video

Toto místo, hluboké zatopené jeskyně, je od světa odříznuté asi 20 000 let. Jeho nejhlubší místa se dají dosáhnout jen při výjimečných okolnostech, zejména při letním suchu. Za celou dobu zkoumání se tam dokázalo dostat jen několik špičkových potápěčů, už jen proto, že takový ponor trvá nejméně tři hodiny. Právě letního sucha v roce 2015 využili amatérští potápěči, aby provedli zatím nejkomplexnější výzkum dna tohoto rozsáhlého jeskynního systému.

Jedinečný objev je dílem náhody

Jeden z nich, Joachim Kreiselmaier při jednom z ponorů do jeskynního labyrintu zpozoroval u dna podivnou rybu – dokázal ji nafotit i nafilmovat. Záběry poslal své kamarádce, která se věnuje biologii jeskynních tvorů. Výsledkem byl jeden z nejzajímavějších objevů v posledních letech.

Mřenka mramorovaná
Zdroj: Wikimedia Commons

Ukázalo se, že jde o mřenky, které žijí v jeskyních přibližně 20 tisíc let. Celá krasová oblast je od světa izolovaná několik set tisíc let, ale před 20 tisíci lety ustoupily ledovce, které blokovaly přístup do nich. Tak se do hlubin zřejmě dostaly rybky, které ale už nenašly cestu ven. V hlubinách našly nečekaně příznivé podmínky a také množství potravy. Dokázaly se jinak nehostinným podmínkám nečekaně dobře a rychle přizpůsobit. Jde geneticky o příbuzné i u nás žijící mřenky mramorované, ale evolučně se už začaly měnit na obyvatele jeskyní: mají menší zapadlé oči, které možná jednou úplně zaniknou. Také ztratily téměř úplně výraznou barvu, jež je pro mřenky typická. Navíc se jim zvětšily hmatové vousky, které pomáhají orientovat se v prostoru.

Vědci nyní chtějí rybku i její jedinečný ekosystém dále zkoumat; zajímat je nyní bude také to, jak v prostředí omezeném na zdroje získává potravu. Důležité také bude popsat, kolik genetických změn u ryb proběhlo a jakou rychlostí k tomu docházelo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výhody života ve skupině oslabují při klimatických extrémech, ukázal výzkum u opic

Když se zvýší teploty, rostliny ustupují do vyšších poloh, kde je chladněji. Ptáci odletí tam, kde jim teploty vyhovují víc. Ale jak na změny klimatu reagují inteligentní zvířata, která mají dlouhé životy a jsou specializovaná na nějaký zaběhlý způsob života? Prozkoumala to skupina přírodovědců.
před 10 hhodinami

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
včera v 13:39

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
včera v 10:56

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
včera v 00:09
Načítání...