Vědci objevili neznámý druh člověka. Žil před 50 tisíci lety

Vědci zřejmě objevili nový druh člověka, který žil na filipínském ostrově Luzon ještě před 50 tisíci lety. Na základě zubů a kosterních ostatků byli tito dávní lidé vysocí necelých 120 centimetrů a některé z jejich rysů byly spíše opičí. Přesto jsou kosti podle vědců zřetelně lidské a patří dosud neznámému druhu, který podle místa nálezu dostal jméno Homo luzonensis. O tomto objevu informoval časopis Nature.

V roce 2007 archeolog Armand Salvador Mijares z Filipínské univerzity prohledával jeskyni na ostrově Luzon a objevil kost z prstu na noze. Podle něj nevypadala jako kost moderního člověka. Ale z jedné kosti nebylo možné s jistotou určit, komu nebo čemu patřila.

Mijares společně s vědeckým týmem prováděl vykopávky po dobu dalších čtyř let, kdy pátrali po kostech raných lidí. V roce 2011 se jejich hledání vyplatilo. Našli další kosti z prstů na nohou a na rukou, část stehenní kosti a sedm zubů. Nic z toho nevypadalo, že by patřilo moderním lidem. „Shodli jsme se, že by patrně mohlo jít o nový druh,“ uvedl Mijares.

Osm let analýz

Objevit nový druh raných hominidů znamená v antropologii průlom v kariéře – anebo její konec, pokud by se vědci mýlili. Proto tým strávil studováním kostí a zubů dalších osm let.

Nyní došli k závěru, že kosterní pozůstatky patřily třem jedincům, kteří podle provedených testů žili někdy v období před 50 tisíci až 67 tisíci lety. Tedy zhruba v době, kdy se náš vlastní druh začal šířit z Afriky, aby obsadil zbytek světa, napsala agentura AP.

Jde podle ní o další důkaz, že i když je Homo sapiens nyní jediným přeživším příslušníkem naší větve vývojového stromu, po většinu své existence měl společnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 8 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 11 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 16 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...