Vědci objevili ještěrky, které se adaptovaly na život v hurikánech

3 minuty
Ještěrky se přizpůsobily hurikánům
Zdroj: ČT24

Do evolučního vývoje se mohou výrazně promítnout i silné hurikány. Vůbec poprvé se to podařilo prokázat americkým vědcům. Ti zjistili, že populace karibských ještěrek se po silných bouřích výrazně změnila.

Irma a Maria – dva ničivé hurikány, které loni v září zasáhly Karibik, zpustošily i ostrovy Turks a Caicos. Kromě mnoha jiných druhů zvířat tu mají domov i drobné ještěrky. Jedná se o anolisy, leguánovité ještěry, kteří se při silném větru přidržují kamenů nebo větví.

Biolog Colin Donihue z Harvardovy univerzity, který tamní populaci ještěrů zkoumal, popsal, jak adaptace těchto tvorů na hurikány vypadá. „Polštářky na prstech pomáhají ještěrkám držet se různých povrchů. Ty, které hurikány přežily, měly v průměru větší polštářky a delší přední končetiny. Pravděpodobně je to adaptace ještěrek na vítr během hurikánu.“

Jak otestovat ještěrku

Vědci tuto hypotézu testovali ve větrném tunelu při rychlosti 75 kilometrů za hodinu – tedy při síle tropické bouře. Ještěrky se držely stejně snadno, jako by šlo jen o slabý vánek. Odfoukl je až vítr s rychlostí přes 170 kilometrů za hodinu – a to už je hurikán 3. kategorie.

Profesor Donihue uvádí, že tato hypotéza dává smysl ze všech úhlů pohledu. „Mohlo se stát, že hurikán byl tak silný, že přežili jen náhodní jedinci. Ve skutečnosti jsme ale zjistili, že to nebyla náhoda. V průměru měly totiž ještěrky, které přežily, úplně jiné vlastnosti než ty, které tady žily předtím.“

Konkrétně to znamená, že na prstech mají zhruba o devět procent větší polštářky než průměrné ještěrky. Navíc jsou také o něco světlejší než populace ještěrek před hurikány.

Adaptace může být velmi rychlá

Ivan Prates ze Smithsonian's National Museum of Natural History výsledky tohoto výzkumu komentoval takto: „Biologové si dlouho mysleli, že přirozený výběr a evoluce trvají třeba stovky nebo tisíce generací. Tato studie ukázala, že přirozený výběr se odehrává mnohem rychleji v rámci jedné generace. V tomto případě během šesti týdnů.“

Podle odborníků přibude kvůli změně klimatu i silných hurikánů. Druhy rostlin i zvířat, které žijí v oblastech, kudy tropické bouře často putují, tak nejspíš čeká nová vlna přirozeného výběru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 21 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 21 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...