Vědci konečně našli způsob, jak předvídat včas tsunami. Využijí změn magnetického pole

Nová studie ukázala, že by se dalo významně zlepšit předpovídání nebezpečných tsunami. Doposud se reagovalo na změny mořské hladiny, výzkum ale ukázal, že ještě o několik minut dříve se dá příchod vlny poznat ze změn magnetického pole.

Vlny tsunami jsou extrémně nebezpečné, ty nejvyšší mohou měřit až sto metrů. Přicházejí rychle a jen těžko se předpovídají –⁠ a proto způsobují obrovské škody na životech. Vědci teď ale přišli s novým způsobem, jak předpovědi zpřesnit a zrychlit.

Tsunami vytváří magnetické pole tím, že během nich dochází k přesunům vodivé mořské vody skrze magnetické pole Země. Vědci už dříve předpokládali, že magnetické pole tsunami se objeví dříve než samotná změna mořské hladiny, ale chyběla jim měření, jimiž by se to dalo prokázat.

Nová studie poprvé přinesla reálné důkazy, které by se daly využít k předpovědi výšky vln tsunami. Její autoři vyšli z údajů ze dvou reálných událostí –⁠ tsunami na Samoi v roce 2009 a tsunami v Chile v roce 2010. Během nich totiž přístroje měřily obě sady dat, jak změny hladiny, tak změny magnetického pole. Studie vyšla v odborném časopise AGU Journal of Geophysical Research: Solid Earth.

Tato práce potvrdila, že magnetické pole vytvářené vlnami tsunami přichází dříve než změna mořské hladiny a že jeho velikost lze použít k odhadu výšky vlny tsunami. O kolik dříve magnetické pole dorazí, závisí na hloubce vody; magnetické pole se mění už asi přibližně minutu před změnou mořské hladiny v hloubce 4800 metrů.

Tato informace by mohla poskytnout včasnější varování před katastrofou, pokud by byla zahrnuta do modelů rizika tsunami, a mohla by tak zachraňovat lidské životy, uvádí autoři.

„Je to naprosto úžasné, protože v předchozích studiích jsme neměli k dispozici pozorování změn mořské hladiny,“ uvedli autoři z Kjótské univerzity. „Teď ale máme pozorování změn mořské hladiny a zjistili jsme, že pozorování souhlasí s našimi daty o změnách magnetického pole i teoretickými simulacemi,“ dodávají.

Magnetické pole generované tsunami je natolik citlivé, že lze detekovat i vlnu o výšce několika centimetrů. „Udělali něco, co bylo nutné udělat,“ komentovala výsledky výzkumu Neesha Schnepfová z Coloradské univerzity v Boulderu, která se na studii nepodílela. „Potřebovali jsme studii, která by porovnávala údaje o magnetickém poli se změnou mořské hladiny z údajů o tlaku. Jsem si jistá, že jsou první, kdo skutečně porovnává obě sady údajů, takže je to rozhodně velmi užitečné.“

Tento vztah mezi magnetickým polem a výškou vlny lze využít ke zlepšení modelů zdrojů tsunami, které odhadují počáteční rozměry tsunami a následně předpovídají dobu příchodu vodní vlny a její výšku –⁠ což jsou zásadní údaje pro informování o připravenosti a reakci na katastrofy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 10 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 11 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 14 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 16 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 19 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...