Vědci konečně našli způsob, jak předvídat včas tsunami. Využijí změn magnetického pole

Nová studie ukázala, že by se dalo významně zlepšit předpovídání nebezpečných tsunami. Doposud se reagovalo na změny mořské hladiny, výzkum ale ukázal, že ještě o několik minut dříve se dá příchod vlny poznat ze změn magnetického pole.

Vlny tsunami jsou extrémně nebezpečné, ty nejvyšší mohou měřit až sto metrů. Přicházejí rychle a jen těžko se předpovídají –⁠ a proto způsobují obrovské škody na životech. Vědci teď ale přišli s novým způsobem, jak předpovědi zpřesnit a zrychlit.

Tsunami vytváří magnetické pole tím, že během nich dochází k přesunům vodivé mořské vody skrze magnetické pole Země. Vědci už dříve předpokládali, že magnetické pole tsunami se objeví dříve než samotná změna mořské hladiny, ale chyběla jim měření, jimiž by se to dalo prokázat.

Nová studie poprvé přinesla reálné důkazy, které by se daly využít k předpovědi výšky vln tsunami. Její autoři vyšli z údajů ze dvou reálných událostí –⁠ tsunami na Samoi v roce 2009 a tsunami v Chile v roce 2010. Během nich totiž přístroje měřily obě sady dat, jak změny hladiny, tak změny magnetického pole. Studie vyšla v odborném časopise AGU Journal of Geophysical Research: Solid Earth.

Tato práce potvrdila, že magnetické pole vytvářené vlnami tsunami přichází dříve než změna mořské hladiny a že jeho velikost lze použít k odhadu výšky vlny tsunami. O kolik dříve magnetické pole dorazí, závisí na hloubce vody; magnetické pole se mění už asi přibližně minutu před změnou mořské hladiny v hloubce 4800 metrů.

Tato informace by mohla poskytnout včasnější varování před katastrofou, pokud by byla zahrnuta do modelů rizika tsunami, a mohla by tak zachraňovat lidské životy, uvádí autoři.

„Je to naprosto úžasné, protože v předchozích studiích jsme neměli k dispozici pozorování změn mořské hladiny,“ uvedli autoři z Kjótské univerzity. „Teď ale máme pozorování změn mořské hladiny a zjistili jsme, že pozorování souhlasí s našimi daty o změnách magnetického pole i teoretickými simulacemi,“ dodávají.

Magnetické pole generované tsunami je natolik citlivé, že lze detekovat i vlnu o výšce několika centimetrů. „Udělali něco, co bylo nutné udělat,“ komentovala výsledky výzkumu Neesha Schnepfová z Coloradské univerzity v Boulderu, která se na studii nepodílela. „Potřebovali jsme studii, která by porovnávala údaje o magnetickém poli se změnou mořské hladiny z údajů o tlaku. Jsem si jistá, že jsou první, kdo skutečně porovnává obě sady údajů, takže je to rozhodně velmi užitečné.“

Tento vztah mezi magnetickým polem a výškou vlny lze využít ke zlepšení modelů zdrojů tsunami, které odhadují počáteční rozměry tsunami a následně předpovídají dobu příchodu vodní vlny a její výšku –⁠ což jsou zásadní údaje pro informování o připravenosti a reakci na katastrofy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...