Vědci konečně našli způsob, jak předvídat včas tsunami. Využijí změn magnetického pole

Nová studie ukázala, že by se dalo významně zlepšit předpovídání nebezpečných tsunami. Doposud se reagovalo na změny mořské hladiny, výzkum ale ukázal, že ještě o několik minut dříve se dá příchod vlny poznat ze změn magnetického pole.

Vlny tsunami jsou extrémně nebezpečné, ty nejvyšší mohou měřit až sto metrů. Přicházejí rychle a jen těžko se předpovídají –⁠ a proto způsobují obrovské škody na životech. Vědci teď ale přišli s novým způsobem, jak předpovědi zpřesnit a zrychlit.

Tsunami vytváří magnetické pole tím, že během nich dochází k přesunům vodivé mořské vody skrze magnetické pole Země. Vědci už dříve předpokládali, že magnetické pole tsunami se objeví dříve než samotná změna mořské hladiny, ale chyběla jim měření, jimiž by se to dalo prokázat.

Nová studie poprvé přinesla reálné důkazy, které by se daly využít k předpovědi výšky vln tsunami. Její autoři vyšli z údajů ze dvou reálných událostí –⁠ tsunami na Samoi v roce 2009 a tsunami v Chile v roce 2010. Během nich totiž přístroje měřily obě sady dat, jak změny hladiny, tak změny magnetického pole. Studie vyšla v odborném časopise AGU Journal of Geophysical Research: Solid Earth.

Tato práce potvrdila, že magnetické pole vytvářené vlnami tsunami přichází dříve než změna mořské hladiny a že jeho velikost lze použít k odhadu výšky vlny tsunami. O kolik dříve magnetické pole dorazí, závisí na hloubce vody; magnetické pole se mění už asi přibližně minutu před změnou mořské hladiny v hloubce 4800 metrů.

Tato informace by mohla poskytnout včasnější varování před katastrofou, pokud by byla zahrnuta do modelů rizika tsunami, a mohla by tak zachraňovat lidské životy, uvádí autoři.

„Je to naprosto úžasné, protože v předchozích studiích jsme neměli k dispozici pozorování změn mořské hladiny,“ uvedli autoři z Kjótské univerzity. „Teď ale máme pozorování změn mořské hladiny a zjistili jsme, že pozorování souhlasí s našimi daty o změnách magnetického pole i teoretickými simulacemi,“ dodávají.

Magnetické pole generované tsunami je natolik citlivé, že lze detekovat i vlnu o výšce několika centimetrů. „Udělali něco, co bylo nutné udělat,“ komentovala výsledky výzkumu Neesha Schnepfová z Coloradské univerzity v Boulderu, která se na studii nepodílela. „Potřebovali jsme studii, která by porovnávala údaje o magnetickém poli se změnou mořské hladiny z údajů o tlaku. Jsem si jistá, že jsou první, kdo skutečně porovnává obě sady údajů, takže je to rozhodně velmi užitečné.“

Tento vztah mezi magnetickým polem a výškou vlny lze využít ke zlepšení modelů zdrojů tsunami, které odhadují počáteční rozměry tsunami a následně předpovídají dobu příchodu vodní vlny a její výšku –⁠ což jsou zásadní údaje pro informování o připravenosti a reakci na katastrofy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 23 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...