Vědecké disciplíny věnující se zkoumání mozku udělaly v posledních desetiletích obrovský pokrok a v experimentu na myších dokonce svedly přenést vědomí – současně ale vědci stále netuší, jak funguje tak běžná věc, jako je anestezie. V Hyde Parku Civilizace to řekla anestezioložka a neurovědkyně ze Singularity University Divya Chanderová.
Špičkový houslista, kterému lékaři odstranili drobný třas v rukou tak, že mu do mozku implantovali malou elektrodu. Zrakově postižení, kteří své okolí vnímají skrze vlastní jazyk. A ochrnutí, jejichž mozek sice nedokáže ovládat končetiny na těle, ale jeho signály mohou rozhýbat ty robotické. To všechno jsou hranice dnešních neurověd.
„Jedna z nejstarších otázek nejen v neurovědě ale i neurorehabilitaci je, jestli buňky v motorické a dalších částech mozku pokračují ve stejné činnosti, jako před původním poraněním,“ vysvětluje neurolog z Brownovy univerzity Leigh Hochberg.
Narkóza a spánek
Jemný zásah hluboko v mozku přesně na míru pacientovi, suplování chybějícího smyslu jiným a nebo ovládání strojů pouhými myšlenkami – to jsou jen tři novinky z dramaticky se rozvíjejícího světa neurověd.
V něm každá další pokořená meta znamená naději pro lidi, jejichž mozek už nedokáže ovládat tělo tak, jak byli zvyklí. A právě na objevech v této oblasti pracuje Divya Chanderová – povoláním lékařka se specializací na anesteziologii, ale s badatelským zaměřením na neurovědy. Svůj první model mozku si vyrobila, když jí bylo sedm a dnes o něm přednáší po celém světě.
V současné době působí na slavné Stanfordově univerzitě, kde se věnuje změnám ve vědomí, ke kterým dochází na začátku, v průběhu a na konci celkové narkózy. Mozek studuje i při různých fázích spánku. A pracuje na stále dokonalejších metodách, jak činnost mozku sledovat, zachytit a vyhodnocovat.
Vedle mozku je jejím dalším velkým tématem telemedicína, tedy snaha dostat špičkovou lékařskou péči k lidem i tam, kde je jí nedostatek. Tyto zkušenosti pak zpracovává i do podoby dálkové lékařské péče pro budoucí dlouhodobé mise s lidskou posádkou, protože vesmír je jednou z jejích velkých vášní.
O anestezii víme velmi málo. Ale mozek nevypíná
Celkovou anestezii podstoupí po celém světě za jediný den asi 600 000 lidí – a přesto netušíme, co se během ní v mozku vlastně děje. Jak je to možné? „Představa, že vám někdo může na čas odebrat vědomí a pak vám ho zase vrátit, je vlastně děsivá,“ říká Divya Chanderová.
„Lidé si myslí, že mozek je něco jako černá skříňka – hodně lidí si myslí, že se během anestezie mozek prostě vypne, to ale není pravda. Když jste v celkové narkóze, jednotlivé části mozku se začínají hůř synchronizovat – mozek vlastně jen zpracovává méně informací.“
Přenesené vědomí
S dnešní technologií už dokážeme vědomí přenášet, zatím ale jen u myší. Vědci dali v rámci jednoho experimentu myši do klece, kde byly některé části pod proudem. Aby se zvířata vyhnula zranění, vybudovala si jakousi mentální mapu klece. A právě tuto představu se podařilo vědcům přenést z jedné myši na druhou. „Pomocí optogenetiky, tedy elektrod, ji přenesli do mozku jiné myši, která nikdy v takové kleci nežila,“popisuje experiment Chanderová.
Dá se to i ověřit – „taková myš se chová v kleci pod proudem tak, jako by ji znala a jako by měla všechny vzpomínky. Takže máme schopnost zaznamenávat určité vzpomínky a přenášet je z mozku jednoho savce do druhého, vysvětluje vědkyně.“ Připomíná jí to slavnou filmovou trilogii Matrix, jejíž hrdinové byli schopní se tímto způsobem učit nové dovednosti – věda se tomuto cíli pomalu blíží.
Máme pro vás novinku: Nyní si můžete přehrát nebo stáhnout Hyde Park Civilizaci i čistě ve zvukové podobě:
