Ve vesmíru je desetkrát více galaxií, tvrdí britští astronomové. Proč je nevidíme?

Vesmír je zřejmě ještě bohatší, než jsme si mysleli. Galaxií v něm není „pouhých“ 100 miliard - ale možná až jeden bilion.

Ve vesmíru je nejméně desetkrát více galaxií, než se dosud předpokládalo. Většinu z nich ale zatím lidstvo nevidí. Tvrdí to britští astronomové, kteří podle agentury DPA nově zkoumali záběry Hubbleova vesmírného teleskopu.

V 90. letech 20. století vědci za pomoci Hubbleova teleskopu odhadli počet galaxií v pozorovatelném vesmíru na přibližně 100 miliard. Skupina britských výzkumníků ale nyní toto číslo posunula na více než jeden bilion. Velkou část galaxií není prý nicméně možné současnými přístroji vidět.

„Kdo ví, jaké zajímavé věci najdeme, až objevíme tyto galaxie budoucími generacemi teleskopů?“ řekl agentuře AP vedoucí týmu astrofyzik Christopher Conselice z univerzity v Nottinghamu.

K překvapivému závěru došli astronomové na základě nové analýzy záběrů Hubbleova vesmírného teleskopu a dalších pozorování. Vědci své poznatky podrobně představí v jednom z příštích vydání odborného časopisu The Astrophysical Journal.

Jak vidí vesmír Hubbleův dalekohled?

Hubbleův vesmírný teleskop vyrobily americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a Evropská vesmírná agentura (ESA). Dalekohled pracuje podle plánu od ledna 1994 a fungovat bude zřejmě ještě dalších několik let. Obíhá ve výšce asi 600 kilometrů nad povrchem Země, což je o 170 kilometrů výše než orbit Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Snímky z teleskopu poskytly mimo jiné důkazy o existenci tzv. temné hmoty a energie či supermasivních černých děr, pomohly zpřesnit stáří vesmíru na 13,5 miliardy let a objevily nejstarší galaxie zrozené necelou miliardu let po vzniku vesmíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 14 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 15 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 17 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 19 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 21 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...