Pět veřejných výzkumných institucí ve Francii vyhlásilo tříměsíční moratorium na studium prionů. To je skupina infekčních proteinů, které způsobují smrtelná onemocnění mozku. Důvodem je, že u vysloužilé zaměstnankyně laboratoře, která s priony pracovala, byla diagnostikována smrtelná Creutzfeldt-Jakobova choroba (CJD) – nejčastější prionové onemocnění u lidí. V současné době se vyšetřuje, jestli se nemohla nakazit při výkonu práce.
Ve Francii zakázali výzkum prionů. Vyšetřují případy vědkyň, které se mohly nakazit smrtící nemocí
Nakažená žena pracovala v laboratorní skupině INRAE. Francouzské úřady zatím nezveřejnily o jejím případu podobnější informace, ale podle odborného časopisu Science je naživu. Není jasné, jestli u ní nemůže jít o Creutzfeldt-Jakobovu chorobu způsobenou přirozeně, tedy konzumací některého hovězího masa. Vzhledem k jejímu vyššímu věku by to bylo možné – průměrná inkubační doba této nemoci je totiž deset let, ale může být i delší. Mohla se ale také nakazit při práci s tímto materiálem v laboratoři.
Pokud by se to potvrdilo, byl by to už druhý takový případ ve Francii za posledních několik let. V červnu 2019 totiž zemřela ve věku pouhých 33 let pracovnice laboratoře INRAE Émilie Jaumainová, a to 10 let poté, co se píchla do palce při pokusu s myšmi infikovanými priony. Její rodina teď žaluje INRAE za neúmyslné zabití a ohrožení života. Tato nehoda už vedla k zavedení přísnějších bezpečnostních opatření ve francouzských laboratořích, které se studiem prionů zabývají.
Cílem moratoria, které se týká devíti laboratoří, je „prozkoumat možnost, zda stav pacienta souvisí s jeho dřívější profesní činností a v případě potřeby upravit preventivní opatření platná ve výzkumných laboratořích“, uvádí se ve společném tiskovém prohlášení, které tento týden vydalo pět francouzských institucí.
„Za daných okolností je to správná cesta,“ uvedl pro žurnál Science biolog Ronald Melki, který priony zkoumá v jedné z francouzských laboratoří. „Když se něco pokazí, vždy je lepší klást si otázky ohledně celého pracovního procesu.“ Podle Melkiho má onemocnění dvou kolegů v tak krátkém čase už nyní dopad na celou komunitu vědců, která se výzkumu prionů ve Francii věnuje.
Téměř není pochyb
Podle článku zveřejněného v časopise The New England Journal of Medicine v roce 2020 není v případě Jaumainové pochyb o tom, že se nakazila při práci. Lékaři jí totiž diagnostikovali Creutzfeldt-Jakobovu chorobu způsobenou konzumací hovězího masa kontaminovaného bovinní spongiformní encefalopatií (BSE) – neboli nemocí šílených krav. Epidemie BSE v Evropě ale skončila po roce 2000 a tato nemoc tedy prakticky vymizela; šance, že by se někdo ve věku Jaumainové ve Francii nakazil z potravin, je podle článku „zanedbatelná nebo žádná“. Jediné logické vysvětlení tedy je, že se nakazila na pracovišti po nehodě.
Klasická CJD postihuje odhadem jednoho člověka z milionu, přibližně 80 % případů je přitom sporadických, což znamená, že nemají žádnou známou příčinu, ale ostatní jsou genetické nebo se člověk nakazí z infikovaných lidských tkání při transplantacích. Oba typy CJD lze rozlišit pouze na základě posmrtného vyšetření mozkové tkáně.
Proč jsou priony taková hrozba
Ví se, že k laboratorním infekcím dochází u mnoha patogenů, ale vystavení prionům způsobujícím CJD je neobvykle rizikové zejména proto, že proti této nemoci neexistuje žádná vakcína ani léčba a nejčastějším důsledkem vzniku nemoci je smrt. Problém je také dlouhá průměrná inkubační doba CJD, která komplikuje vysledovat, jak a kde byl člověk nakažen.
Případ Émilie Jaumainové je velmi dobrým příkladem. Nehoda se jí přihodila, když 31. května 2010 čistila v laboratoři přístroj určený k řezání tkání při nízkých teplotách, který se využíval pro řezy mozků úmyslně nakažených laboratorních myší. Přitom se lehce bodla do levého palce zahnutými kleštěmi – ty pronikly oběma vrstvami rukavic a píchly ji tak, že jí tekla krev. Byla vyděšená, ale nic jiného se pak nedělo; jenže po sedmi a půl letech ji znenadání začalo pálit pravé rameno a krk.
Tyto problémy se postupně zhoršovaly, bolest se jí rozšiřovala stále víc. Na začátku roku 2019 se u ní začaly objevovat i psychické problémy: deprese, úzkost, halucinace a poruchy paměti. Na jaře jí lékaři diagnostikovali Creutzfeldt-Jakobovu nemoc a na začátku léta téhož roku zemřela – teprve pak byla vzhledem k povaze nemoci tato diagnóza potvrzená. A až letos pak laboratoř potvrdila, že jde o následek nehody.
Smrt mladé vědkyně vedla k tomu, že se začalo o nehodách v prionových laboratořích víc mluvit. Ukázalo se, že tam za posledních deset let došlo k asi 17 nehodám, pět z nich bylo vážnějších a skončilo pořezáním nebo bodnutím kontaminovanými injekčními stříkačkami nebo skalpely.