K hledání analgetik bez vedlejších účinků pomáhá český chemik Václav Havel. Stal se členem týmu elitních vědců na Kolumbijské univerzitě.
Václav Havel je na stopě nových analgetik. Chce nahradit nespolehlivé opiáty přírodními léky
Najít léky, které by tišily silné bolesti, ale přitom neubližovaly nemocnému svými vedlejšími účinky, se snaží tým vědců z Kolumbijské univerzity v New Yorku. Jeho členem je od loňského září i český chemik Václav Havel, který má na starosti izolování účinných látek z rostlin a jejich modifikaci tak, aby se staly pro organismus bezpečné.
Jak Havel řekl v rozhovoru pro ČTK, výzkum vypadá nadějně, látky se nyní testují na buněčných kulturách a na zvířatech.
K potlačení silné chronické bolesti se využívají nejvíce opiáty, které ale nejsou pro dlouhodobé podávání bezpečné. „Způsobují například závislost, problémy s dýcháním, se zažíváním, případně některé i srdeční arytmii. Dalším problémem je, že u pacientů postupně ztrácejí na účinnosti, takže se musí jejich dávky zvyšovat, což zhoršuje nežádoucí vedlejší vlastnosti,“ řekl Havel.
Vědci se pro hledání nových, bezpečnějších analgetik inspirují v přírodě, konkrétně u listů asijské rostliny, které se česky říká kratom. Dalším zdrojem potenciálního léčiva je drobný africký stromek s latinským názvem Voacanga africana, u něhož vědce zajímá především kůra kořenů.
Voacanga africana
Vědci nejprve museli z rostliny „vytáhnout“ právě tu látku, která má hledané účinky. V rostlinách je totiž celý koktejl látek a jak uvedl Havel, stává se, že právě ta potřebná může být přítomna jen v malých koncentracích. Alkaloidy, které z rostlin získal, musel dále modifikovat, aby co nejvíce snížil případné vedlejší účinky.
Nová možná analgetika se podle něj vážou v těle do stejného receptoru jako běžně užívané léky na bázi opiátů, ale aktivují jiné biologické dráhy. „Primární cíl v těle je tedy stejný nebo velmi podobný, ale působení může být výrazně odlišné,“ vysvětlil Havel.
Česká stopa v USA
Některé z látek, které se jemu a jeho kolegům podařilo získat, si prý již univerzita dala patentovat. I to svědčí o tom, jak nadějné jsou pro další výzkum. „Zatím se věnujeme testování těchto látek na buněčných kulturách a případně na zvířatech,“ řekl Havel. Pokud budou testy úspěšné, mohly by být dalším krokem klinické studie.
Václav Havel v New Yorku pracuje ve skupině amerického profesora s českými kořeny Daniela Sameše. Na Kolumbijskou univerzitu se dostal díky ročnímu stipendiu od Nadace Experientia manželů Hany a Dalimila Dvořákových. Díky jeho úspěšné práci mu Sameš pobyt o rok prodloužil.
„Rok ve vědě není až tak dlouhá doba. Než se zapracujete a získáte nějaké výsledky, trvá to,“ řekl Havel. Stáž mu prý přinesla kromě odborné zkušenosti i silný zážitek z amerického multikulturního prostředí, který by v ČR nezískal.