V Peru uhynulo 10 tisíc ohrožených žab. Enviromentální katastrofa ale hrozí všem obojživelníkům

Žáby na celém světě jsou v ohrožení – vymírají desítky druhů. Příčinou je prakticky vždy člověk. Poslední případ masivního úhynu vodnic posvátných v Peru zřejmě souvisí s tím, že u řeky chybí čistička.

Peruánské úřady vyšetřují úhyn až deseti tisíc ohrožených žab. Zvířata vzácného druhu Telmatobius culeus (vodnice posvátná) se nejspíš otrávila znečištěnou vodou, uvedla agentura AFP. Podle ochránců přírody pochybily státní instituce, když ignorovaly výzvu k vybudování čističky.

Mrtvé živočichy našli ochránci přírody v řece Coata, která protéká jižní částí Peru. Představitelé výboru proti znečištění tohoto toku uvedli pro agenturu AFP, že příslušné úřady na problémy dlouhodobě nereagují. „Museli jsme jim přinést mrtvé žáby. Vůbec si neuvědomují, jak tu žijeme. Nemají představu, jak závažné je znečištění. Je to k zbláznění,“ řekl AFP jeden z představitelů organizace.

Podle vyjádření peruánské národní organizace pro ochranu životního prostředí deset tisíc žab uhynulo v přibližně padesátikilometrovém úseku. Příčina se vyšetřuje. Ochránci přírody tvrdí, že na řece, která je jedním z přítoků jezera Titicaca, podle nějž dostaly žáby své lidové jméno, chybí čistička vody.

Vodnice posvátná patří ke kriticky ohroženým druhům. Na rozdíl od obojživelných žab žije pouze ve vodě a výhradně v jezeře Titicaca a jeho přítocích.

8 minut
V Peru vyšetřují úhyn tisíců vzácných žab
Zdroj: ČT24

Vinu na postupném ubývání těchto žab nesou i lidé. Vodnice jsou totiž součástí jídelníčku. Místní také věří v léčivé účinky jejich masa.

Ohrožené žáby nestačí reagovat na změny

Žáby obecně patří mezi zvířata nejvíce zranitelná změnami životního prostředí i klimatu. Konstatovali to už roku 2013 autoři velké studie, která vyšla v odborném časopice BioScience. Změny životního prostředí je velmi poškozují – jsou totiž vůči nim extrémně citlivé.  

Největším problémem je pro žáby jejich propustná kůže – skrze ni se jim do těla dostávají látky, jež do těl jiných tvorů nikdy  proniknout nemohou. Současně procházejí velmi komplexním vývojových cyklem, který je vystavuje mnoha rizikům. Vajíčka žab nejsou chráněná skořápkou, takže je může snadno poškodit – na rozdíl od jiných tvorů – UV záření.

Od roku 1980 vyhynulo 120 druhů žab, celkem je vymřením ohrožena jejich třetina. Největší podíl na jejich vymírání má houba jménem Batrachochytrium dendrobatidis. Ta u žab a dalších obojživelníků vyvolává nemoc zvanou chytridiomykóza.

Tuto houbu roznesl po světě člověk – a pro obojživelníky je smrtící. V současnosti je rozšířena na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Nemocí již bylo postiženo více než 350 druhů obojživelníků, přičemž už 35 z nich kvůli této nemoci vyhynulo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před sto lety vznikly jednotky SS. Zavraždily čtrnáct milionů lidí

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.
včera v 09:00

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
8. 11. 2025

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
7. 11. 2025

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
7. 11. 2025

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
7. 11. 2025

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
6. 11. 2025

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
6. 11. 2025
Načítání...