V pátek do vesmíru poletí nová česká družice. Vznikla bez pomoci státu

V pátek bude do vesmíru vypuštěna česká vědecká družice Lucky-7, kterou vyvinuli výzkumníci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze. Bude součástí rakety Sojuz 2-1b, která odstartuje z Vostočného v Rusku. Družice by měla umožnit ověřování nejnovějších vědeckých poznatků o stavbě elektronických systémů a o radiové komunikaci vesmírných sond pro studium vesmíru.

Přístroj vyvíjeli studenti na ČVUT od roku 2011, později vznikl soukromý projekt. Podle vývojářů Jaroslava Laifra a Pavla Kováře jde o ekonomicky soběstačný projekt vzniklý bez podpory státu.

Kovář pro družici vytvořil navigační přijímač, který uvedl na trh v roce 2015. Prodej přístroje v zahraničí přinesl projektu potřebné peníze pro realizaci. „Když jsme družici vyvíjeli, tak jsme upřímně nevěděli, do čeho jdeme. Může rotovat, může se porouchat anténa a tak dále. Ale všechny obtíže byly vyřešeny,“ řekl Kovář. 

Družice Lucky-7
Zdroj: ČTK

Družice, kromě navigace, obsahuje také senzory radiace, které umožňují pozorování gama záblesků, a barevnou kameru pro detekci polární záře a snímkování Země. Skládá se z ovládacího palubního počítače a vědeckého a napájecího modulu. „Po startu bude nutné rozvinout anténu, pak zjistit stav družice. Když bude vše fungovat, tak se přikročí k vědeckému měření. Musíme také rozšířit software pro automatické ovládání družice ze Země,“ řekl Kovář.

Ráno odstartuje, odpoledne už má přeletět nad Českem

S ruskou raketou by měla odletět v 7:41 středoevropského času, zhruba dvacet minut před 15:00 by už měla přelétat nad Českem. „Poté čekáme na pravidelné vysílání radiomajáku, mělo by být možné je zaslechnout po celém světě. I nadšenci z Twitteru většinou píší, jestli je slyší, nebo ne,“ řekl Laifr.

K ruské raketě Sojuz 2-1b bude připojeno několik desítek družic z různých zemí, které se postupně budou ve vesmíru oddělovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 7 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 9 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 12 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 13 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 14 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 15 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 16 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
včera v 15:00
Načítání...