V Keni se našly tři miliony let staré kamenné nástroje, které patrně nepoužívali lidé

Archeologové v Keni vykopali kamenné nástroje, jejichž stáří se odhaduje na 2,9 milionu let, což je řadí mezi dosud nejstarší podobné nálezy. Objev zároveň dokládá, že nástroje využívaly i jiné větve raných lidí, tedy nejen předkové moderního člověka (Homo sapiens).

Nástroje podle vědců sloužily k rozmělňování, například hlíz nebo ovoce, a porcování hrochů. Na místě se kromě 350 kamenných nástrojů našly také dva velké zkamenělé zuby vyhynulého příbuzného člověka.

Vědci se dříve domnívali, že tyto takzvané oldowanské nástroje, druh jednoduchých kamenných nástrojů, používali pouze předci Homo sapiens. Na místě vykopávek v lokalitě Nyayanga na poloostrově Homa v západní Keni se však žádné fosilie druhu Homo sapiens nenašly. Místo toho archeologové objevili dvě stoličky patřící vyhynulému rodu homininů s opičími i lidskými rysy známému jako Paranthropus.

Rekonstrukce vzhledu Paranthropus boisei
Zdroj: Wikimedia Commons

„S těmito nástroji můžete drtit lépe než se sloními stoličkami a řezat lépe než se lvími špičáky,“ uvedl paleoantropolog Rick Potts, který se na studii podílel. „Oldowanská technologie byla jako náhlý vývoj zcela nových zubů mimo tělo a našim předkům otevřela novou škálu stravy na africké savaně,“ dodal.

  • Paranthropus je rod vyhynulých homininů, kteří žili před asi před 3 až 1,3 miliony lety ve východní a jižní Africe. 
  • Jeho zástupci byli současníky prvních lidí a do vývoje moderního člověka nezasáhli. Díky tomu získali i své jméno, odvozené z řeckých slov para – vedle a ánthropos – člověk.

Nejnovější nález oldowanských nástrojů dokládá, že se jednalo o velký pokrok ve srovnání s dřívějšími surovými kamennými nástroji datovanými již do doby před 3,3 miliony let, tedy před vznikem rodu Homo, uvedli vědci. Mezi další homininy existující v té době patřil rod Australopithecus, známý díky slavné ještě starší fosilii „Lucy“, která byla nalezena v roce 1974 v severní Etiopii, uzavírá BBC.

Nečekaně pokrokoví paranthropové

Když paleontologové paranthropy před necelými sto lety poprvé objevili, vypadali tito tvorové jako velmi primitivní. Malý mozek jim neměl umožnit používat nástroje, a tak vědci artefakty nalezené poblíž kostí považovali za dílo druhu Homo sapiens z pozdější doby. Dalším argumentem měl být chrup paranthopů, který neměl být vhodný pro konzumaci masa; z toho vyplývalo, že tito vzdálení bratranci lidí neměli k výrobě nástrojů vlastně ani důvod.

Postupně ale přibývalo zejména v jižní Africe nálezů, které tento obraz překreslovaly. Nalezené části ruky například prokázaly, že tento druh byl schopen poměrně jemné manipulace, a tedy i výroby kamenných nástrojů. 

Lebka Paranthropus aethiopicus
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
před 8 hhodinami

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
před 10 hhodinami

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
před 11 hhodinami

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
před 15 hhodinami
Načítání...