V Keni se našly tři miliony let staré kamenné nástroje, které patrně nepoužívali lidé

Archeologové v Keni vykopali kamenné nástroje, jejichž stáří se odhaduje na 2,9 milionu let, což je řadí mezi dosud nejstarší podobné nálezy. Objev zároveň dokládá, že nástroje využívaly i jiné větve raných lidí, tedy nejen předkové moderního člověka (Homo sapiens).

Nástroje podle vědců sloužily k rozmělňování, například hlíz nebo ovoce, a porcování hrochů. Na místě se kromě 350 kamenných nástrojů našly také dva velké zkamenělé zuby vyhynulého příbuzného člověka.

Vědci se dříve domnívali, že tyto takzvané oldowanské nástroje, druh jednoduchých kamenných nástrojů, používali pouze předci Homo sapiens. Na místě vykopávek v lokalitě Nyayanga na poloostrově Homa v západní Keni se však žádné fosilie druhu Homo sapiens nenašly. Místo toho archeologové objevili dvě stoličky patřící vyhynulému rodu homininů s opičími i lidskými rysy známému jako Paranthropus.

Rekonstrukce vzhledu Paranthropus boisei
Zdroj: Wikimedia Commons

„S těmito nástroji můžete drtit lépe než se sloními stoličkami a řezat lépe než se lvími špičáky,“ uvedl paleoantropolog Rick Potts, který se na studii podílel. „Oldowanská technologie byla jako náhlý vývoj zcela nových zubů mimo tělo a našim předkům otevřela novou škálu stravy na africké savaně,“ dodal.

  • Paranthropus je rod vyhynulých homininů, kteří žili před asi před 3 až 1,3 miliony lety ve východní a jižní Africe. 
  • Jeho zástupci byli současníky prvních lidí a do vývoje moderního člověka nezasáhli. Díky tomu získali i své jméno, odvozené z řeckých slov para – vedle a ánthropos – člověk.

Nejnovější nález oldowanských nástrojů dokládá, že se jednalo o velký pokrok ve srovnání s dřívějšími surovými kamennými nástroji datovanými již do doby před 3,3 miliony let, tedy před vznikem rodu Homo, uvedli vědci. Mezi další homininy existující v té době patřil rod Australopithecus, známý díky slavné ještě starší fosilii „Lucy“, která byla nalezena v roce 1974 v severní Etiopii, uzavírá BBC.

Nečekaně pokrokoví paranthropové

Když paleontologové paranthropy před necelými sto lety poprvé objevili, vypadali tito tvorové jako velmi primitivní. Malý mozek jim neměl umožnit používat nástroje, a tak vědci artefakty nalezené poblíž kostí považovali za dílo druhu Homo sapiens z pozdější doby. Dalším argumentem měl být chrup paranthopů, který neměl být vhodný pro konzumaci masa; z toho vyplývalo, že tito vzdálení bratranci lidí neměli k výrobě nástrojů vlastně ani důvod.

Postupně ale přibývalo zejména v jižní Africe nálezů, které tento obraz překreslovaly. Nalezené části ruky například prokázaly, že tento druh byl schopen poměrně jemné manipulace, a tedy i výroby kamenných nástrojů. 

Lebka Paranthropus aethiopicus
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 11 hhodinami

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 14 hhodinami

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 18 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
16. 4. 2026
Načítání...