V Keni se našly tři miliony let staré kamenné nástroje, které patrně nepoužívali lidé

Archeologové v Keni vykopali kamenné nástroje, jejichž stáří se odhaduje na 2,9 milionu let, což je řadí mezi dosud nejstarší podobné nálezy. Objev zároveň dokládá, že nástroje využívaly i jiné větve raných lidí, tedy nejen předkové moderního člověka (Homo sapiens).

Nástroje podle vědců sloužily k rozmělňování, například hlíz nebo ovoce, a porcování hrochů. Na místě se kromě 350 kamenných nástrojů našly také dva velké zkamenělé zuby vyhynulého příbuzného člověka.

Vědci se dříve domnívali, že tyto takzvané oldowanské nástroje, druh jednoduchých kamenných nástrojů, používali pouze předci Homo sapiens. Na místě vykopávek v lokalitě Nyayanga na poloostrově Homa v západní Keni se však žádné fosilie druhu Homo sapiens nenašly. Místo toho archeologové objevili dvě stoličky patřící vyhynulému rodu homininů s opičími i lidskými rysy známému jako Paranthropus.

Rekonstrukce vzhledu Paranthropus boisei
Zdroj: Wikimedia Commons

„S těmito nástroji můžete drtit lépe než se sloními stoličkami a řezat lépe než se lvími špičáky,“ uvedl paleoantropolog Rick Potts, který se na studii podílel. „Oldowanská technologie byla jako náhlý vývoj zcela nových zubů mimo tělo a našim předkům otevřela novou škálu stravy na africké savaně,“ dodal.

  • Paranthropus je rod vyhynulých homininů, kteří žili před asi před 3 až 1,3 miliony lety ve východní a jižní Africe. 
  • Jeho zástupci byli současníky prvních lidí a do vývoje moderního člověka nezasáhli. Díky tomu získali i své jméno, odvozené z řeckých slov para – vedle a ánthropos – člověk.

Nejnovější nález oldowanských nástrojů dokládá, že se jednalo o velký pokrok ve srovnání s dřívějšími surovými kamennými nástroji datovanými již do doby před 3,3 miliony let, tedy před vznikem rodu Homo, uvedli vědci. Mezi další homininy existující v té době patřil rod Australopithecus, známý díky slavné ještě starší fosilii „Lucy“, která byla nalezena v roce 1974 v severní Etiopii, uzavírá BBC.

Nečekaně pokrokoví paranthropové

Když paleontologové paranthropy před necelými sto lety poprvé objevili, vypadali tito tvorové jako velmi primitivní. Malý mozek jim neměl umožnit používat nástroje, a tak vědci artefakty nalezené poblíž kostí považovali za dílo druhu Homo sapiens z pozdější doby. Dalším argumentem měl být chrup paranthopů, který neměl být vhodný pro konzumaci masa; z toho vyplývalo, že tito vzdálení bratranci lidí neměli k výrobě nástrojů vlastně ani důvod.

Postupně ale přibývalo zejména v jižní Africe nálezů, které tento obraz překreslovaly. Nalezené části ruky například prokázaly, že tento druh byl schopen poměrně jemné manipulace, a tedy i výroby kamenných nástrojů. 

Lebka Paranthropus aethiopicus
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 39 mminutami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 11 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...