V Itálii zkouší jíst medúzy, ty zamořují pláže na jihu země. Mohou i léčit rakovinu

Čím dál teplejší Středozemní moře a rozšíření Suezského průplavu v roce 2015 otevřelo bránu pro invazi medúz k italským břehům. Evropská komise považuje jejich rostoucí populaci za obrovskou hrozbu a turisté na jihu Itálie se kvůli nim bojí koupat v moři.

Podle profesora zoologie Stefana Piraina už je medúz tolik, že se s nimi Italové budou muset naučit žít. Například tak, že je zařadí do svého jídelníčku.

„Jejich počet nejde snížit,“ domnívá se profesor Piraino. Dodal, že jej lze pouze udržovat na určité hladině. V důsledku globálního oteplování jsou italská moře teplejší po delší dobu, což odpudivým mořským tvorům vyhovuje, stejně jako znečištění vody, píše NYT. „Představte si biomasu o objemu největšího ropného tankeru na světě,“ ilustruje středomořskou populaci medúz Piraino.

Medúzy proti rakovině i hladu

Italský zoolog proto s penězi od Evropské komise založil iniciativu Go Jelly, jejímž cílem je nalézt pro obrovské množství medúz využití. Podle něj lze živočichy použít při léčbě nádorů nebo jako zdroj kolagenu. A potom je lze také jíst.

Způsoby jejich chutného zpracování hledá Pirainova manželka a pracovnice italského Vědeckého ústavu výroby jídla Antonella Leoneová. Podle ní by Italové mohli medúzám přijít na chuť, jako se to již stalo v Číně a Japonsku. Piraino poukazuje na to, že i Italové se v minulosti přizpůsobili okolnostem, když začali zpracovávat jiný invazivní druh - rajče.

Zákon o pojídání medúz

Konzumaci medúz od nového roku ulehčí evropská právní úprava, která uvolňuje pravidla pro distribuci tzv. „nových potravin“. Italské ministerstvo zdravotnictví na druhou stranu vyžaduje důkladný výzkum a testování, protože středomořské medúzy nejsou stejné jako ty, které se konzumují v Asii.

Piraina s Leoneovou tak ještě čeká spousta práce, poznamenává NYT. Již nyní ale vymýšlejí způsoby, jak učinit medúzy gurmánsky atraktivní, a to ve spolupráci s restaurací Lo Scacciapensieri ve městě Lecce. Tamní kuchaři zkouší medúzy smažit, grilovat, či podávají uvařené s rukolou a čerstvým fíkem na vyvážení výrazně slané chuti. Podle Piraina má maso medúz vysoký podíl bílkovin a omega-3 mastných kyselin. „Je to vynikající,“ tvrdí zoolog, zatímco si do úst vkládá kousek smažené medúzy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 6 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 7 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 9 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.