V Itálii zkouší jíst medúzy, ty zamořují pláže na jihu země. Mohou i léčit rakovinu

Čím dál teplejší Středozemní moře a rozšíření Suezského průplavu v roce 2015 otevřelo bránu pro invazi medúz k italským břehům. Evropská komise považuje jejich rostoucí populaci za obrovskou hrozbu a turisté na jihu Itálie se kvůli nim bojí koupat v moři.

Podle profesora zoologie Stefana Piraina už je medúz tolik, že se s nimi Italové budou muset naučit žít. Například tak, že je zařadí do svého jídelníčku.

„Jejich počet nejde snížit,“ domnívá se profesor Piraino. Dodal, že jej lze pouze udržovat na určité hladině. V důsledku globálního oteplování jsou italská moře teplejší po delší dobu, což odpudivým mořským tvorům vyhovuje, stejně jako znečištění vody, píše NYT. „Představte si biomasu o objemu největšího ropného tankeru na světě,“ ilustruje středomořskou populaci medúz Piraino.

Medúzy proti rakovině i hladu

Italský zoolog proto s penězi od Evropské komise založil iniciativu Go Jelly, jejímž cílem je nalézt pro obrovské množství medúz využití. Podle něj lze živočichy použít při léčbě nádorů nebo jako zdroj kolagenu. A potom je lze také jíst.

Způsoby jejich chutného zpracování hledá Pirainova manželka a pracovnice italského Vědeckého ústavu výroby jídla Antonella Leoneová. Podle ní by Italové mohli medúzám přijít na chuť, jako se to již stalo v Číně a Japonsku. Piraino poukazuje na to, že i Italové se v minulosti přizpůsobili okolnostem, když začali zpracovávat jiný invazivní druh - rajče.

Zákon o pojídání medúz

Konzumaci medúz od nového roku ulehčí evropská právní úprava, která uvolňuje pravidla pro distribuci tzv. „nových potravin“. Italské ministerstvo zdravotnictví na druhou stranu vyžaduje důkladný výzkum a testování, protože středomořské medúzy nejsou stejné jako ty, které se konzumují v Asii.

Piraina s Leoneovou tak ještě čeká spousta práce, poznamenává NYT. Již nyní ale vymýšlejí způsoby, jak učinit medúzy gurmánsky atraktivní, a to ve spolupráci s restaurací Lo Scacciapensieri ve městě Lecce. Tamní kuchaři zkouší medúzy smažit, grilovat, či podávají uvařené s rukolou a čerstvým fíkem na vyvážení výrazně slané chuti. Podle Piraina má maso medúz vysoký podíl bílkovin a omega-3 mastných kyselin. „Je to vynikající,“ tvrdí zoolog, zatímco si do úst vkládá kousek smažené medúzy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 16 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...