Australanům se během září a října vždy výrazně zkomplikuje život. Začalo hnízdění flétňáků, což tyto chytré ptáky pravidelně mění na agresivní tvory, kteří ohrožují lidské zdraví.
Jsou to scény, na jaké jsou lidé zvyklí spíše ze slavného Hitchcockova hororu Ptáci: Na cyklistu jedoucího po silnici se bez varování zezadu snese pták velikosti vrány, zatne mu drápy do ramene nebo ho začne klovat do hlavy.
Flétňáci nyní útočí na lidi často, někdy to má i vážně následky. Například sedmašedesátiletý muž zemřel na poranění hlavy poté, co na něj při jízdě na kole v australském Wollongongu zaútočil flétňák. Důchodce jel v neděli podél Nicholsonova parku, když se na něj vrhl agresivní pták podobný vráně. Muž se mu pokusil ujet, ale narazil do sloupu a utrpěl při tom vážná zranění. Po převozu do nemocnice těmto zraněním podlehl.
Minulý týden zase nechala radnice v Sydney utratit jednoho flétňáka, který během několika let způsobil řadě lidí různě závažná poranění, v jednom případě došlo u člověka dokonce k zástavě srdce.
Problém v soužití mezi druhy
Flétňák australský vypadá jako tuzemská straka, je s ní však příbuzný jen velmi vzdáleně. Jde o jedny z nejinteligentnějších ptáků, které biologové studovali. Jejich inteligence má však také řadu nevýhod. V době hnízdění se totiž flétňáci stávají vysoce teritoriálními a jakékoliv přiblížení k hnízdu si vyhodnocují jako útok.
Během dvou měsíců nalétávají na cokoliv, co pokládají za riziko pro své hnízdo. A protože flétňáci žijí ve městech, stávají se jejich cílem nejčastěji lidé.
- Flétňáci jsou původním australským druhem, který je chráněný, takže je zakázáno jim jejich útoky jakkoliv oplácet.
Austrálie se v této době mění na velmi bizarní zemi. Flétňáci totiž útočí na člověka téměř vždy jen zezadu, a tak místní používají spoustu podivných způsobů, jak je přechytračit.
Například si na zadní část hlavy umisťují falešné obličeje (nebo jen sluneční brýle). Podobně to řeší někteří cyklisté s helmou, jiní si ji vylepšují různými tyčemi, výrůstky nebo trubičkami – ptáci se pak vrhnou spíše na ně než přímo na helmu.
Pěší zase na hlavě nosí kelímky od zmrzliny, ty se používají v ochraně před agresivními ptáky už asi dvacet let. Někteří Australané nedají dopustit na figuríny flétňáků, které nosí na hlavě. Pták si pak myslí, že tento člověk je už cílem útoku jiného ptáka, a nechají ho na pokoji.
Vznikla také speciální stránka, on-line mapa i aplikace, které varují před útoky tím, že ukazují, kde jsou umístěna jednotlivá hnízda a kde je kolize s opeřencem nejpravděpodobnější.
Stovky lidí utrpí každoročně různě vážná poranění očí
Může to působit až komicky, ale ve skutečnosti jsou útoky flétňáků pro Austrálii značným problémem. Každoročně jsou jich tisícovky, již letos úřady hlásí přes 2600. Nejčastějšími cíli jsou cyklisté a motorkáři – útok robustního ptáka s rozpětím křídel až 85 centimetrů může snadno smést dítě z kola.
Zatímco na chodce ptáci zaútočí, jen když se k jejich hnízdu přiblíží asi na 50 metrů, na cyklistu se flétňák vrhá už 300 metrů od hnízda. Protože jsou tito ptáci výjimečně inteligentní, umí si zapamatovat i konkrétní lidské obličeje. Poslíčci, kurýři a další, kdo se k jejich hnízdům přibližují častěji, se stávají cílem prakticky automaticky.
Australské nemocnice každoročně ošetří stovky lidí se zraněními při pádu z kola nebo motorky, další stovky Australanů utrpí různě vážná poranění očí. Studie v odborném časopise ABC Science tvrdí, že takový nepříjemný střet zažilo 90 procent mužů a 72 procent žen.
Ekologická nerovnováha
Studiu flétňáků a jejich konfliktům s lidmi se věnuje biolog Darryl Jones z Griffithovy univerzity v Brisbane. V knize Magpie Alert popisuje, že celý problém je způsoben tím, jak blízko ptáci a lidé ve městech vedle sebe žijí.
Lidská obydlí pronikají do blízkosti míst, kde dříve flétňáci přebývali bez kontaktu s člověkem. Současně ale civilizace plodí tolik odpadků, že to těmto ptákům zajišťuje dostatek potravy, takže se jim poblíž lidí vlastně většinu roku líbí.
