Unikátní robot z Liberce odvede práci i v jaderném reaktoru. Může pomoci s demontáží Dukovan

Robota, který může pomoci při dekontaminaci vyřazených jaderných reaktorů, vyvinuli vědci Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci spolu s odborníky Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy. Zařízení má pomoci s detekcí radioaktivity.

Životnost jaderných reaktorů chlazených tlakovou vodou, kterých je na světě většina a patří k nim i reaktory v Dukovanech a Temelíně, je kolem padesáti let. Před výzkumníky tak stojí otázka, jak vyřazený reaktor v budoucnu vyčistit a demontovat – a právě s tím by mohl nově vyvinutý robot pomoct. 

Podle vedoucího výzkumu Miroslava Černíka dokáže odebrat vzorky ze špatně přístupného potrubí primárního okruhu jaderného reaktoru a dopravit je k analýze radioaktivity. Opakovaným odebíráním vzorků by tak mohl prověřit, jestli se potrubí zatížené vysokou radioaktivitou podařilo v rámci dekontaminace dostatečně vyčistit. 

„Robotické zařízení vyvinuté v Liberci by se mohlo uplatnit nejen u nás, ale i při demontáži vyřazených jaderných elektráren v zahraničí,“ dodává specialista z Ústavu jaderného výzkumu Martin Strejc.

Kdy vyrazí do akce?

Podle Černíka se robota už podařilo dovést do fáze užitného vzoru, k nasazení do skutečné operace je ale třeba robotické zařízení ještě upravit. Mimo jiné bude třeba ho schovat do ocelového pláště. „Případně přejít na pneumatické řízení, protože elektronika je na radioaktivitu velmi citlivá,“ dodal Černík.

Robot adaptovaný na pohyb v potrubí nese dvě na sobě nezávislé sondy pro odběr vzorku. „Jako odběrovou sondu jsme zvolili kartáč s diamantovými zrníčky. Má dostatečnou tvrdost a odolnost, aby dokázal zbrousit vnitřní povrch ocelového potrubí i s případnými nánosy,“ dodal František Novotný, který výzkum sondy vede.

„Zároveň nedojde k nežádoucí kontaminaci odebraného vzorku brusivem, protože diamant je krystalický uhlík. Broušení kartáčem navíc dává jemné prachové vzorky, které jsou pro analýzu ideální,“ upozorňuje. Po návratu robota z potrubí může pracovník v ochranném oděvu kartáče snadno vyjmout a vyměnit za nové sondy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.