Unikátní robot z Liberce odvede práci i v jaderném reaktoru. Může pomoci s demontáží Dukovan

Robota, který může pomoci při dekontaminaci vyřazených jaderných reaktorů, vyvinuli vědci Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci spolu s odborníky Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy. Zařízení má pomoci s detekcí radioaktivity.

Životnost jaderných reaktorů chlazených tlakovou vodou, kterých je na světě většina a patří k nim i reaktory v Dukovanech a Temelíně, je kolem padesáti let. Před výzkumníky tak stojí otázka, jak vyřazený reaktor v budoucnu vyčistit a demontovat – a právě s tím by mohl nově vyvinutý robot pomoct. 

Podle vedoucího výzkumu Miroslava Černíka dokáže odebrat vzorky ze špatně přístupného potrubí primárního okruhu jaderného reaktoru a dopravit je k analýze radioaktivity. Opakovaným odebíráním vzorků by tak mohl prověřit, jestli se potrubí zatížené vysokou radioaktivitou podařilo v rámci dekontaminace dostatečně vyčistit. 

„Robotické zařízení vyvinuté v Liberci by se mohlo uplatnit nejen u nás, ale i při demontáži vyřazených jaderných elektráren v zahraničí,“ dodává specialista z Ústavu jaderného výzkumu Martin Strejc.

Kdy vyrazí do akce?

Podle Černíka se robota už podařilo dovést do fáze užitného vzoru, k nasazení do skutečné operace je ale třeba robotické zařízení ještě upravit. Mimo jiné bude třeba ho schovat do ocelového pláště. „Případně přejít na pneumatické řízení, protože elektronika je na radioaktivitu velmi citlivá,“ dodal Černík.

Robot adaptovaný na pohyb v potrubí nese dvě na sobě nezávislé sondy pro odběr vzorku. „Jako odběrovou sondu jsme zvolili kartáč s diamantovými zrníčky. Má dostatečnou tvrdost a odolnost, aby dokázal zbrousit vnitřní povrch ocelového potrubí i s případnými nánosy,“ dodal František Novotný, který výzkum sondy vede.

„Zároveň nedojde k nežádoucí kontaminaci odebraného vzorku brusivem, protože diamant je krystalický uhlík. Broušení kartáčem navíc dává jemné prachové vzorky, které jsou pro analýzu ideální,“ upozorňuje. Po návratu robota z potrubí může pracovník v ochranném oděvu kartáče snadno vyjmout a vyměnit za nové sondy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
před 13 hhodinami

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
včera v 10:00

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půlstoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
26. 6. 2026

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
26. 6. 2026

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
26. 6. 2026
Načítání...