Unikátní gel brněnských vědců může léčit popáleniny, zlomeniny i zefektivnit chemoterapii

Brněnští vědci po deseti letech výzkumu vyvinuli gel, který má usnadnit a urychlit například léčbu popálenin.

Během životnosti může do těla vypouštět postupně účinné látky a dá se aplikovat nanesením na kůži, ale i vstříknutím injekční stříkačkou či nastříknutím sprejem. Tři vědci, kteří se na výzkumu podíleli, si gel nechali patentovat a i nadále pracují na vylepšování vlastností, uvedla v tiskové zprávě Kateřina Vlková z oddělení marketingu výzkumného centra CEITEC VUT.

Vedoucí týmu byla Lucy Vojtová. Ta upřesnila, že jde o hydrogel, který lze připravit na míru pacientovi tvarem i velikostí a po skončení účinku se rozpadne. Je to viskózní roztok polymeru, který při teplotě lidského těla ztuhne a dá se stabilizovat v medicíně hojně využívaným modrým světlem.

Lucy Vojtová
Zdroj: CEITEC

Kromě popálenin může sloužit také jako přídavná látka do kostních cementů či jako nosič pro uvolňování určitých léčivých látek do těla přímo na daném místě. „Doba jeho účinku je nastavitelná jak jeho chemickým složením, tak i dobou a intenzitou aplikace modrého světla. Během jeho životnosti může docházet k postupnému uvolňování například proteinů, které přispívají k hojení tkání. Gel může sloužit i k řízenému uvolňování chemoterapeutik pro léčbu rakovinového bujení,“ uvedla Vojtová.

V budoucnu je možné jej ještě upravovat, obohacovat o léčiva a bioaktivní látky, které by léčbu ještě více urychlovaly a usnadňovaly, a to jak nemocí, tak poškozených tkání.

Výzkumy hydorgelů začaly už v 60. letech minulého století s vývojem kontaktních čoček. „Gely vznikající jak zvýšením teploty na teplotu lidského těla, tak ozářením modrým světlem, jsou unikátní a pracuje na nich více vědců, i když mají samozřejmě jiné chemické složení,“ uvedla Vojtová. Daly by se využít také při 3D tisku tkání a orgánů, na nichž Vojtová s kolegy rovněž pracují.

Co je CEITEC?

CEITEC VUT je jednou ze šesti organizačních jednotek výzkumného centra, u jehož základů stojí od roku 2011 brněnské univerzity a výzkumné instituce. Každá jednotka se specializuje na konkrétní typy výzkumů, tato má na starosti dvě výzkumné oblasti, a to pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie a pokročilé materiály. Pracuje zde 12 výzkumných skupin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 8 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 12 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 15 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 17 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...