Unikátní gel brněnských vědců může léčit popáleniny, zlomeniny i zefektivnit chemoterapii

Brněnští vědci po deseti letech výzkumu vyvinuli gel, který má usnadnit a urychlit například léčbu popálenin.

Během životnosti může do těla vypouštět postupně účinné látky a dá se aplikovat nanesením na kůži, ale i vstříknutím injekční stříkačkou či nastříknutím sprejem. Tři vědci, kteří se na výzkumu podíleli, si gel nechali patentovat a i nadále pracují na vylepšování vlastností, uvedla v tiskové zprávě Kateřina Vlková z oddělení marketingu výzkumného centra CEITEC VUT.

Vedoucí týmu byla Lucy Vojtová. Ta upřesnila, že jde o hydrogel, který lze připravit na míru pacientovi tvarem i velikostí a po skončení účinku se rozpadne. Je to viskózní roztok polymeru, který při teplotě lidského těla ztuhne a dá se stabilizovat v medicíně hojně využívaným modrým světlem.

Lucy Vojtová
Zdroj: CEITEC

Kromě popálenin může sloužit také jako přídavná látka do kostních cementů či jako nosič pro uvolňování určitých léčivých látek do těla přímo na daném místě. „Doba jeho účinku je nastavitelná jak jeho chemickým složením, tak i dobou a intenzitou aplikace modrého světla. Během jeho životnosti může docházet k postupnému uvolňování například proteinů, které přispívají k hojení tkání. Gel může sloužit i k řízenému uvolňování chemoterapeutik pro léčbu rakovinového bujení,“ uvedla Vojtová.

V budoucnu je možné jej ještě upravovat, obohacovat o léčiva a bioaktivní látky, které by léčbu ještě více urychlovaly a usnadňovaly, a to jak nemocí, tak poškozených tkání.

Výzkumy hydorgelů začaly už v 60. letech minulého století s vývojem kontaktních čoček. „Gely vznikající jak zvýšením teploty na teplotu lidského těla, tak ozářením modrým světlem, jsou unikátní a pracuje na nich více vědců, i když mají samozřejmě jiné chemické složení,“ uvedla Vojtová. Daly by se využít také při 3D tisku tkání a orgánů, na nichž Vojtová s kolegy rovněž pracují.

Co je CEITEC?

CEITEC VUT je jednou ze šesti organizačních jednotek výzkumného centra, u jehož základů stojí od roku 2011 brněnské univerzity a výzkumné instituce. Každá jednotka se specializuje na konkrétní typy výzkumů, tato má na starosti dvě výzkumné oblasti, a to pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie a pokročilé materiály. Pracuje zde 12 výzkumných skupin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 37 mminutami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 57 mminutami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 1 hhodinou

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 2 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 20 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 21 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...