Umělá sladidla ovlivňují bakterie ve střevě a nejsou zcela bezpečná, naznačuje studie z Izraele

Umělá sladidla by se nadále neměla považovat za bezpečnou náhražku cukru. Čtyři nejpoužívanější totiž zasahují do složení střevních bakterií a dvě z nich mají vliv na metabolismus glukózy. Uvádí se to ve studii týmu izraelského imunologa Erana Elinava publikované v časopisu Cell.

Podle Elinava, jehož citoval server The Times of Israel, by neměla být umělá sladidla považována za bezpečná, dokud závěr výzkumu jeho týmu nebude vyvrácen.

Ve studii se uvádí, že konzumace sacharinu a sukralózy u zdravých dospělých narušuje metabolismus glukózy. Ve studii se posuzoval také vliv stévie a aspartamu a podle závěru všechna tato sladila ovlivňují složení střevních bakterií neboli mikrobiomu.

  • Mikrobiom byl dříve nazýván střevní mikroflórou. Jedná se o mikroorganismy, které žijí v trávicí soustavě živočichů včetně člověka. Mnohdy hostiteli prospívají, někdy však mohou i škodit.
  • Celkem ve střevě žije asi pět set druhů mikroorganismů. Dominantními v tlustém střevě jsou bakterie, ty ve výsledku tvoří šedesát procent hmotnosti stolice. Devadesát devět procent těchto bakterií pochází z třiceti až čtyřiceti nejběžnějších druhů. Mimo bakterie jsou častými mikroorganismy ve střevech i různé houby a prvoci, o nichž se však zatím ví jen málo. 
  • Mikrobiom souvisí se stravou i cvičením. Silný vliv na složení střevní mikroflóry mají léky, které lidé užívají. Mění se například v reakci na imunoterapii nebo na chemoterapii. 

„Zjistili jsme, že se složení mikrobů mění při konzumaci všech těchto čtyř sladidel, tedy že nejsou v těle pasivní,“ řekl Elinav. Tyto změny se podle něj nezjistily v kontrolní skupině, tedy těch, kdo ve studii tato sladidla nekonzumovali.

Podle autorů potvrzuje studie jejich teorii, že sladila ovlivňují mikrobiom. Pokud se změní, projeví se to i ve změně metabolismu glukózy.

Začátek změny?

„Dospěli jsme k závěru, že umělá sladidla ovlivňují procesy v lidském těle a mají vliv na střevní mikrobiom… Teď je na těch, kdo umělá sladidla propagují, aby prokázali, nebo vyvrátili potenciální vliv sladidel na lidské zdraví. Neměli bychom je považovat za bezpečná, dokud se nepotvrdí opak. Do té doby doporučujeme obezřelost,“ řekl Elinav.

Izraelci ve své studii navázali na předchozí výzkum před osmi lety, který se prováděl na hlodavcích. Tehdy se dospělo k závěru, že náhražky cukru, jež vznikly, aby uspokojily touhu po sladkém a zároveň neovlivnily hladinu glukózy, mohly ve skutečnosti přispět k šíření epidemie touhy po sladkém, již měly pomoci řešit.

V současné studii se podávala umělá sladila osobám, které se normálně sladkostem vyhýbaly. „Prokázalo se, že nevýživová sladidla mění mikrobiom, a tím i metabolismus glukózy,“ řekl Elinav. Podle něj tím padá dosavadní představa, že sladila uspokojují touhu po sladkém bez jakýchkoli následků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...