Umělá sladidla ovlivňují bakterie ve střevě a nejsou zcela bezpečná, naznačuje studie z Izraele

Umělá sladidla by se nadále neměla považovat za bezpečnou náhražku cukru. Čtyři nejpoužívanější totiž zasahují do složení střevních bakterií a dvě z nich mají vliv na metabolismus glukózy. Uvádí se to ve studii týmu izraelského imunologa Erana Elinava publikované v časopisu Cell.

Podle Elinava, jehož citoval server The Times of Israel, by neměla být umělá sladidla považována za bezpečná, dokud závěr výzkumu jeho týmu nebude vyvrácen.

Ve studii se uvádí, že konzumace sacharinu a sukralózy u zdravých dospělých narušuje metabolismus glukózy. Ve studii se posuzoval také vliv stévie a aspartamu a podle závěru všechna tato sladila ovlivňují složení střevních bakterií neboli mikrobiomu.

  • Mikrobiom byl dříve nazýván střevní mikroflórou. Jedná se o mikroorganismy, které žijí v trávicí soustavě živočichů včetně člověka. Mnohdy hostiteli prospívají, někdy však mohou i škodit.
  • Celkem ve střevě žije asi pět set druhů mikroorganismů. Dominantními v tlustém střevě jsou bakterie, ty ve výsledku tvoří šedesát procent hmotnosti stolice. Devadesát devět procent těchto bakterií pochází z třiceti až čtyřiceti nejběžnějších druhů. Mimo bakterie jsou častými mikroorganismy ve střevech i různé houby a prvoci, o nichž se však zatím ví jen málo. 
  • Mikrobiom souvisí se stravou i cvičením. Silný vliv na složení střevní mikroflóry mají léky, které lidé užívají. Mění se například v reakci na imunoterapii nebo na chemoterapii. 

„Zjistili jsme, že se složení mikrobů mění při konzumaci všech těchto čtyř sladidel, tedy že nejsou v těle pasivní,“ řekl Elinav. Tyto změny se podle něj nezjistily v kontrolní skupině, tedy těch, kdo ve studii tato sladidla nekonzumovali.

Podle autorů potvrzuje studie jejich teorii, že sladila ovlivňují mikrobiom. Pokud se změní, projeví se to i ve změně metabolismu glukózy.

Začátek změny?

„Dospěli jsme k závěru, že umělá sladidla ovlivňují procesy v lidském těle a mají vliv na střevní mikrobiom… Teď je na těch, kdo umělá sladidla propagují, aby prokázali, nebo vyvrátili potenciální vliv sladidel na lidské zdraví. Neměli bychom je považovat za bezpečná, dokud se nepotvrdí opak. Do té doby doporučujeme obezřelost,“ řekl Elinav.

Izraelci ve své studii navázali na předchozí výzkum před osmi lety, který se prováděl na hlodavcích. Tehdy se dospělo k závěru, že náhražky cukru, jež vznikly, aby uspokojily touhu po sladkém a zároveň neovlivnily hladinu glukózy, mohly ve skutečnosti přispět k šíření epidemie touhy po sladkém, již měly pomoci řešit.

V současné studii se podávala umělá sladila osobám, které se normálně sladkostem vyhýbaly. „Prokázalo se, že nevýživová sladidla mění mikrobiom, a tím i metabolismus glukózy,“ řekl Elinav. Podle něj tím padá dosavadní představa, že sladila uspokojují touhu po sladkém bez jakýchkoli následků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 9 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 11 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 13 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 14 hhodinami
Načítání...