Umělá sladidla ovlivňují bakterie ve střevě a nejsou zcela bezpečná, naznačuje studie z Izraele

Umělá sladidla by se nadále neměla považovat za bezpečnou náhražku cukru. Čtyři nejpoužívanější totiž zasahují do složení střevních bakterií a dvě z nich mají vliv na metabolismus glukózy. Uvádí se to ve studii týmu izraelského imunologa Erana Elinava publikované v časopisu Cell.

Podle Elinava, jehož citoval server The Times of Israel, by neměla být umělá sladidla považována za bezpečná, dokud závěr výzkumu jeho týmu nebude vyvrácen.

Ve studii se uvádí, že konzumace sacharinu a sukralózy u zdravých dospělých narušuje metabolismus glukózy. Ve studii se posuzoval také vliv stévie a aspartamu a podle závěru všechna tato sladila ovlivňují složení střevních bakterií neboli mikrobiomu.

  • Mikrobiom byl dříve nazýván střevní mikroflórou. Jedná se o mikroorganismy, které žijí v trávicí soustavě živočichů včetně člověka. Mnohdy hostiteli prospívají, někdy však mohou i škodit.
  • Celkem ve střevě žije asi pět set druhů mikroorganismů. Dominantními v tlustém střevě jsou bakterie, ty ve výsledku tvoří šedesát procent hmotnosti stolice. Devadesát devět procent těchto bakterií pochází z třiceti až čtyřiceti nejběžnějších druhů. Mimo bakterie jsou častými mikroorganismy ve střevech i různé houby a prvoci, o nichž se však zatím ví jen málo. 
  • Mikrobiom souvisí se stravou i cvičením. Silný vliv na složení střevní mikroflóry mají léky, které lidé užívají. Mění se například v reakci na imunoterapii nebo na chemoterapii. 

„Zjistili jsme, že se složení mikrobů mění při konzumaci všech těchto čtyř sladidel, tedy že nejsou v těle pasivní,“ řekl Elinav. Tyto změny se podle něj nezjistily v kontrolní skupině, tedy těch, kdo ve studii tato sladidla nekonzumovali.

Podle autorů potvrzuje studie jejich teorii, že sladila ovlivňují mikrobiom. Pokud se změní, projeví se to i ve změně metabolismu glukózy.

Začátek změny?

„Dospěli jsme k závěru, že umělá sladidla ovlivňují procesy v lidském těle a mají vliv na střevní mikrobiom… Teď je na těch, kdo umělá sladidla propagují, aby prokázali, nebo vyvrátili potenciální vliv sladidel na lidské zdraví. Neměli bychom je považovat za bezpečná, dokud se nepotvrdí opak. Do té doby doporučujeme obezřelost,“ řekl Elinav.

Izraelci ve své studii navázali na předchozí výzkum před osmi lety, který se prováděl na hlodavcích. Tehdy se dospělo k závěru, že náhražky cukru, jež vznikly, aby uspokojily touhu po sladkém a zároveň neovlivnily hladinu glukózy, mohly ve skutečnosti přispět k šíření epidemie touhy po sladkém, již měly pomoci řešit.

V současné studii se podávala umělá sladila osobám, které se normálně sladkostem vyhýbaly. „Prokázalo se, že nevýživová sladidla mění mikrobiom, a tím i metabolismus glukózy,“ řekl Elinav. Podle něj tím padá dosavadní představa, že sladila uspokojují touhu po sladkém bez jakýchkoli následků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 6 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 7 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 8 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 9 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 13 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 15 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...