Specializovaný počítačový program je schopný poznat podle mozkových skenů, jakou inteligenci má člověk.
Vědci, kteří svůj úspěch jako první popsali, využili takzvané funkční magnetické resonance (fMRI). Stroj při ní vytváří mapu mozkové aktivity tím, že sleduje změny v toku krve v různých oblastech mozku. Umělá inteligence, respektive specializovaný program, dokáže z těchto změn předpovídat, jakou inteligenci má daný člověk. Program to dělá, aniž by člověk musel plnit nějaké úkoly – stačí, že leží, jeho myšlenky se toulají a odpočívá.
„Zjistili jsme, že když sledujeme jen lidi, kteří leží v přístroji a nic nedělají, jsme schopní sledovat vzorce aktivity v jejich mozcích. Tato data pak můžeme použít, abychom předvídali jejich inteligenci,“ uvedl profesor Ralph Dubois, který na tomto výzkumu pracoval.
Jeho tým se naučil rozpoznávat důležité oblasti v mozku pomocí obrovského souboru dat nashromážděného pro projekt Human Connectome Project (HCP). Ten má obrovské množství údajů o všech propojeních, která v lidském mozku jsou. Vychází z detailních mozkových skenů devíti stovek lidí. Počítačoví experti tato popsaná a klasifikovaná data použili k tomu, aby z umělé inteligence udělali experta.
Byla schopná na základě těchto údajů relativně přesně předvídat, jaká je inteligence daného člověka. „Údaje, které se z měření mozku dozvíme, odpovídají asi dvaceti procentům rozdílů v inteligenci, kterou u lidí pozorujeme,“ vysvětlil Dubois. „Daří se nám to dobře, ale jsme ještě daleko od toho, abychom se vyrovnali hodinovým IQ testům, jako je třeba ten Wechslerův.“
Vědci se přitom musí potýkat s množstvím problémů, které ani nečekali. „Protože algoritmus se trénuje na výsledcích inteligenčních testů, jak vlastně víme, jestli jsou tahle čísla správná?“ ptají se. Aby se tomuto problému vyhnuli, vycházeli z deseti různých inteligenčních testů.
Jako obvykle v případě umělých inteligencí jsou sice vědci nadšení z toho, co program dokázal, ale současně neví, jak to přesně provedl.
Pozná umělá inteligence osobnost člověka?
Vědci současně provedli ještě paralelní test, ve kterém se pokusili použít stejný algoritmus na odhadování osobnostních vlastností člověka. Hledali pět různých osobnostních rysů, které jsou u člověka velmi stabilní. Ukázalo se ovšem, že tyto vlastnosti, byť by se teoreticky měly dát přístroji najít v mozku podobně jako inteligence, je mnohem složitější nalézt.
Stroj to zatím úplně nezvládá, ale je možné, že se jedná i o problém na lidské straně. Popisy vlastností totiž pocházely z vlastního sebehodnocení lidí – a strojové výsledky jim neodpovídaly. Možná byla ale umělá inteligence jen prostě při hodnocení lepší než samotní lidé. Výsledky studie najdete v odborném časopise Personality Neuroscience and Philosophical Transactions of the Royal Society.
