Umělá inteligence se rozvíjí netušeným tempem. Výhra v go ani samořiditelná auta vůbec neměla být

120 minut
Fokus Václava Moravce: Umělá inteligence
Zdroj: ČT24

Umělá inteligence prochází velmi rychlým vývojem, který výrazně překonává očekávání nedávné minulosti. Pro společnost je přínosem, ale i hrozbou, je přesvědčen profesor umělé inteligence z ČVUT Michal Pěchouček. Umělá inteligence byla tématem březnového Fokusu Václava Moravce.

Před dvaceti lety měly kapacity v oboru umělé inteligence jasno o tom, kam až se mohou stroje vyvinout. Jak je ale dnes patrné, jasno bylo jen zdánlivé.

„Když jsem před dvaceti lety studoval v Británii, učili nás, že možná někdy počítač překoná člověka v šachách, ale nikdy ho nepřekoná v go, protože go je moc komplikovaná hra, a počítači se nikdy nepodaří řídit automobil. Dnes jsme tady, víme, že go se vyřešilo před dvěma lety, Deep Mind naprogramoval Alpha Go, který překonal člověka. Autonomní auta jsou pro vědce v podstatě vyřešený problém,“ srovnal vedoucí Centra umělé inteligence ČVUT Michal Pěchouček.

Podotkl, že umělá inteligence v současnosti „zažívá bezprecedentní růst“. Soudí, že je to hlavně díky dlouholeté práci vědců. „Posledních padesát, šedesát let pracují v laboratořích, nejsou moc vidět, ale dělají tu práci a díky nim se posouvá hranice poznání,“ podotkl.

S pojmem umělé inteligence ale (nejen) umělci rádi spojují skrytou hrozbu pro lidstvo, kterému by se stroje vymkly z rukou. I to je podle Pěchoučka svým způsobem na pořadu dne, i když ne takovým způsobem jako třeba ve filmech o Terminatorovi. Umělá inteligence ale již dokázala významně ovlivnit politiku.

„Umělá inteligence a sofistikovaná práce s daty, která poskytovaly sociální sítě, dokázaly rozhodnout volby v zemích, kde byly voličské preference padesát na padesát. To je příklad, kde nás umělá inteligence pomáhá manipulovat,“ upozornil šéf Centra umělé inteligence.

Srážka auta s robotem?

Rozvoj umělé inteligence s sebou nese i řadu praktických otázek – třeba jak se budou rozhodovat právní spory týkající se robotů. Co se stane, když se samořiditelné auto střetne s humanoidním robotem?

Právní vědkyně z Ústavu státu a práva Akademie věd a Centra pro výzkum inovací a kyberpráva Alžběta Krausová se domnívá, že podle současného právního řádu by byla nejvýše odpovědnost provozovatele dopravního prostředku. „Ta by přebila odpovědnost provozovatele robota, který není dopravním prostředkem. V českém právním řádu by docházelo k diskriminaci určitého typu robotů,“ upozornila právnička. 

Celý pořad si můžete přehrát ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...