Umělá inteligence se rozvíjí netušeným tempem. Výhra v go ani samořiditelná auta vůbec neměla být

120 minut
Fokus Václava Moravce: Umělá inteligence
Zdroj: ČT24

Umělá inteligence prochází velmi rychlým vývojem, který výrazně překonává očekávání nedávné minulosti. Pro společnost je přínosem, ale i hrozbou, je přesvědčen profesor umělé inteligence z ČVUT Michal Pěchouček. Umělá inteligence byla tématem březnového Fokusu Václava Moravce.

Před dvaceti lety měly kapacity v oboru umělé inteligence jasno o tom, kam až se mohou stroje vyvinout. Jak je ale dnes patrné, jasno bylo jen zdánlivé.

„Když jsem před dvaceti lety studoval v Británii, učili nás, že možná někdy počítač překoná člověka v šachách, ale nikdy ho nepřekoná v go, protože go je moc komplikovaná hra, a počítači se nikdy nepodaří řídit automobil. Dnes jsme tady, víme, že go se vyřešilo před dvěma lety, Deep Mind naprogramoval Alpha Go, který překonal člověka. Autonomní auta jsou pro vědce v podstatě vyřešený problém,“ srovnal vedoucí Centra umělé inteligence ČVUT Michal Pěchouček.

Podotkl, že umělá inteligence v současnosti „zažívá bezprecedentní růst“. Soudí, že je to hlavně díky dlouholeté práci vědců. „Posledních padesát, šedesát let pracují v laboratořích, nejsou moc vidět, ale dělají tu práci a díky nim se posouvá hranice poznání,“ podotkl.

S pojmem umělé inteligence ale (nejen) umělci rádi spojují skrytou hrozbu pro lidstvo, kterému by se stroje vymkly z rukou. I to je podle Pěchoučka svým způsobem na pořadu dne, i když ne takovým způsobem jako třeba ve filmech o Terminatorovi. Umělá inteligence ale již dokázala významně ovlivnit politiku.

„Umělá inteligence a sofistikovaná práce s daty, která poskytovaly sociální sítě, dokázaly rozhodnout volby v zemích, kde byly voličské preference padesát na padesát. To je příklad, kde nás umělá inteligence pomáhá manipulovat,“ upozornil šéf Centra umělé inteligence.

Srážka auta s robotem?

Rozvoj umělé inteligence s sebou nese i řadu praktických otázek – třeba jak se budou rozhodovat právní spory týkající se robotů. Co se stane, když se samořiditelné auto střetne s humanoidním robotem?

Právní vědkyně z Ústavu státu a práva Akademie věd a Centra pro výzkum inovací a kyberpráva Alžběta Krausová se domnívá, že podle současného právního řádu by byla nejvýše odpovědnost provozovatele dopravního prostředku. „Ta by přebila odpovědnost provozovatele robota, který není dopravním prostředkem. V českém právním řádu by docházelo k diskriminaci určitého typu robotů,“ upozornila právnička. 

Celý pořad si můžete přehrát ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...