Umělá inteligence porazila čtyři lidské hráče v pokeru. Mělo to být nemožné

Lidský mozek versus počítač. Umělá inteligence zase porazila člověka. Po šachu, hře GO a televizní vědomostní soutěži Jeopardy, tentokrát v podstatě rozdrtila i hráče pokeru.

Turnaj „Brains Vs. Artificial Intelligence“ v Pittsburghském River Casinu trval 20 dnů. Robotu Libratus se postavili celkem 4 hráči, kteří patří mezi světovou špičku v pokeru. Proti počítači hrál vždy jeden, ne všichni čtyři najednou. Libratus vyhrál přes milion a tři čtvrtě dolarů. Naštěstí pro hráče to byly jen žetony.

Tuhle umělou inteligenci bereme jako silného lidského hráče, který na nás ale dokáže vyvinout daleko větší tlak, než by byl schopen jakýkoli člověk, ale přitom nechybuje.
Jason Les
hráč pokeru

Za programem Libratus stojí vědecký tým ze stejné univerzity, který se podílel v roce 1985 na vývoji superpočítače Deep Blue. Ten o 12 let později, v květnu 1997, jako první zástupce umělé inteligence, porazil v šachu světového velmistra Garriho Kasparova.

  • Texas hold 'em je varianta pokeru. Stala se nejhranější karetní hrou nejen v evropských a amerických kasinech, ale také v hernách na internetu. Hráči se obvykle během hry snaží odhadnout své šance na výhru s ohledem na své karty, dosud vyložené karty a sázky soupeřů. Protože ve většině her nedojde k ukazování karet, je významné odhadnout jednak své šance na výhru při případném ukazování, ale také šanci, že ostatní soupeři položí karty po sázce hráče. (wiki)

V čem je to tak výjimečné? Tato varianta pokeru (Heads-Up, No-Limit Texas Hold'em poker) je hodně odlišná od všech předchozích her, kde již stroje člověka porazily. Její součástí je nejen statistika a matematika nutná pro výpočet toho, jaká je pravděpodobnost, že se nějaká karta objeví ve hře.

Nedílnou součástí této hry je i blafování, skryté karty, rozhodování se na základě nedostatečných informací a čistá psychologie – hráč musí velmi dobře odhadovat, jak uvažují jeho protivníci. A v tom všem je zatím počítač v průběhu tohoto turnaje lepší než člověk. 

Lidští protihráči jsou ze stroje nešťastní. „Neuvědomil jsem si, jak je dobrý. Bylo to, jako bych hrál proti někomu, kdo podvádí, kdo se mi dívá do karet,“ uvedl Kim v rozhovoru pro časopis Wired. „Neobviňuji ho, že by podváděl, je prostě jen tak dobrý,“ doplnil.

Dějiny lidských porážek

Boj člověka s počítačem vyhrál také systém Watson od společnosti IBM. Ten na sebe poprvé upozornil v roce 2011, kdy ovládl do té doby výsadní doménu lidí – televizní vědomostní soutěž Jeopardy. Byl schopný odpovídat na otázky i ve formě hádanek, s dvojsmysly, metaforami…

A další velký krok udělali vědci loni – šlo o hru Go, která je výrazně složitější než šachy. Firma DeepMind spadající pod Google vyvinula umělou inteligenci AlphaGo /Alfago/, která vyzvala nejlepšího hráče světa Lee Se-Dola. Korejec si věřil a tvrdil, že vyhraje 5:0 nebo 4:1. Nakonec výsledek trefil, skutečně střet skončil 4:1 na partie, ale ve prospěch počítače.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 18 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 20 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 23 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...