Umělá inteligence porazila čtyři lidské hráče v pokeru. Mělo to být nemožné

Lidský mozek versus počítač. Umělá inteligence zase porazila člověka. Po šachu, hře GO a televizní vědomostní soutěži Jeopardy, tentokrát v podstatě rozdrtila i hráče pokeru.

Turnaj „Brains Vs. Artificial Intelligence“ v Pittsburghském River Casinu trval 20 dnů. Robotu Libratus se postavili celkem 4 hráči, kteří patří mezi světovou špičku v pokeru. Proti počítači hrál vždy jeden, ne všichni čtyři najednou. Libratus vyhrál přes milion a tři čtvrtě dolarů. Naštěstí pro hráče to byly jen žetony.

Tuhle umělou inteligenci bereme jako silného lidského hráče, který na nás ale dokáže vyvinout daleko větší tlak, než by byl schopen jakýkoli člověk, ale přitom nechybuje.
Jason Les
hráč pokeru

Za programem Libratus stojí vědecký tým ze stejné univerzity, který se podílel v roce 1985 na vývoji superpočítače Deep Blue. Ten o 12 let později, v květnu 1997, jako první zástupce umělé inteligence, porazil v šachu světového velmistra Garriho Kasparova.

  • Texas hold 'em je varianta pokeru. Stala se nejhranější karetní hrou nejen v evropských a amerických kasinech, ale také v hernách na internetu. Hráči se obvykle během hry snaží odhadnout své šance na výhru s ohledem na své karty, dosud vyložené karty a sázky soupeřů. Protože ve většině her nedojde k ukazování karet, je významné odhadnout jednak své šance na výhru při případném ukazování, ale také šanci, že ostatní soupeři položí karty po sázce hráče. (wiki)

V čem je to tak výjimečné? Tato varianta pokeru (Heads-Up, No-Limit Texas Hold'em poker) je hodně odlišná od všech předchozích her, kde již stroje člověka porazily. Její součástí je nejen statistika a matematika nutná pro výpočet toho, jaká je pravděpodobnost, že se nějaká karta objeví ve hře.

Nedílnou součástí této hry je i blafování, skryté karty, rozhodování se na základě nedostatečných informací a čistá psychologie – hráč musí velmi dobře odhadovat, jak uvažují jeho protivníci. A v tom všem je zatím počítač v průběhu tohoto turnaje lepší než člověk. 

Lidští protihráči jsou ze stroje nešťastní. „Neuvědomil jsem si, jak je dobrý. Bylo to, jako bych hrál proti někomu, kdo podvádí, kdo se mi dívá do karet,“ uvedl Kim v rozhovoru pro časopis Wired. „Neobviňuji ho, že by podváděl, je prostě jen tak dobrý,“ doplnil.

Dějiny lidských porážek

Boj člověka s počítačem vyhrál také systém Watson od společnosti IBM. Ten na sebe poprvé upozornil v roce 2011, kdy ovládl do té doby výsadní doménu lidí – televizní vědomostní soutěž Jeopardy. Byl schopný odpovídat na otázky i ve formě hádanek, s dvojsmysly, metaforami…

A další velký krok udělali vědci loni – šlo o hru Go, která je výrazně složitější než šachy. Firma DeepMind spadající pod Google vyvinula umělou inteligenci AlphaGo /Alfago/, která vyzvala nejlepšího hráče světa Lee Se-Dola. Korejec si věřil a tvrdil, že vyhraje 5:0 nebo 4:1. Nakonec výsledek trefil, skutečně střet skončil 4:1 na partie, ale ve prospěch počítače.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 8 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...