Umělá inteligence od Google učí své potomky. Programuje jiné umělé inteligence lépe než lidé

V květnu oznámila společnost Google, že spouští projekt nazvaný AutoML. Jeho smyslem měl být vývoj umělé inteligence, která bude pomáhat s vytvářením jiných umělých inteligencí.

V polovině října Google oznámil, že uspěl. Přestože má tato společnost ty nejlepší programátory na světě, specializovaná umělá inteligence je nyní lepší než oni. Porazila je v programování: vytvořila jinou umělou inteligenci, která byla silnější a výkonnější než cokoliv, co byli schopni vyrobit lidští experti.

6 minut
Horizont: Umělá inteligence jako zkáza lidstva?
Zdroj: ČT24

Právě systém umělé inteligence, na němž se podílel AutoML, nedávno vytvořil nový rekord, když uspěl při kategorizaci obrázků podle jejich obsahu na 82 procent. Tento úkol je relativně jednoduchý, ale existují i složitější, které už potomci AutoML umí řešit, a to velice úspěšně.

Porazil například lidské programátory při vývoji systému, který je zásadní pro autonomní roboty a augmentovanou realitu – tedy označit na obrázku místa jednotlivých objektů. Zatímco nejlepší lidmi navržený program v tom uspěl na 39 procent, výtvor umělé inteligence AutoML byl úspěšný na 43 procent.

Co to znamená?

Tyto výsledky jsou zásadní; návrhy těchto inteligentních systémů jsou dovedností, kterou ovládá jen velmi málo lidí. Znalosti, které jsou pro to nutné, jsou značně specializované, je jich hodně a vyžadují extrémně nadané programátory. Automatizovat tento obor je tedy podobně náročné, ale pokud se to podaří, zcela to změní celý průmysl – a možná i celou společnost.

„Dnes umělé inteligence vytváří vědci, experti na strojové učení. Po celém světě jich to umí jen několik tisíc,“ uvedl v rozhovoru pro magazín Wired ředitel Google Sundar Pichai. „Chceme nyní umožnit statisícům vývojářů, aby to mohli dělat i oni.“

Drtivou většinu práce při učení strojů je napodobovat lidské neurální sítě a pak je „nakrmit“ co nejvíce daty. To není nijak složitá věda, jde o poměrně jednoduchou práci, kterou už jsou stroje schopné dělat velice účelně.

Role člověka poroste

V současné době je vývoj umělé inteligence náročná záležitost – často se používají raději upravené programy vytvořené původně pro jiný účel. Ale s tím, jak těchto programů bude přibývat a budou stále komplexnější, začne stoupat i role lidských programátorů – ale v jiných rolích než dříve.

Budou více sloužit jako strážci toho, aby umělé inteligence nevytvářely falešné souvislosti. Již mnohokrát se totiž stalo, že stroje si začaly budovat nepravdivé asociace, zejména proto, že vycházely v učení z nějak zkresleného nebo příliš malého vzorku.

Google by chtěl systém AutoML vylepšovat do té doby, dokud nebude fungovat natolik dobře, aby ho programátoři mohli používat v praxi. Pokud se to podaří, bude mít AutoML nepochybně zásadní dopad i na svět mimo hranice společnosti Google; například v tom, že se systémy založené na principu umělé inteligence začnou používat opravdu masově. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 16 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 18 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...