Tycho Brahe zemřel plný zlata, odhalili čeští fyzici

3 minuty
Události: Tycho Brahe zemřel plný zlata
Zdroj: ČT24

Tycho Brahe patřil mezi nejvýznamnější středověké astronomy a alchymisty. Světu přinesl například popis oběžné dráhy Marsu – ale také záhadu jeho úmrtí.

Dánští a čeští vědci spolupracovali na projektu, jehož cílem bylo analyzovat jeho vlasy. „Ve vlasech Tycha Braha jsme našli stopy zlata a můžeme tedy dokázat, že byl zlatu vystaven v době, kdy tyto vlasy ještě byly na jeho těle,“ uvedl v tiskové zprávě chemik Kaare Lund Rasmussen z Jihodánské univerzity. „Výzkum Braheho pozůstatků je pro nás zajímavý díky jeho celoživotní aktivitě v přírodních vědách – včetně alchymie – na úsvitu moderní chemie,“ dodal vědec.

Rasmussenův tým a čeští vědci analyzovali vzorky z vlasů, vousů a obočí slavného dánského astronoma. Chemici v nich našli obsah zlata, který je 20–100krát větší než u normálního současného člověka. Je to podle nich důkazem, že Brahe byl nejméně dva měsíce před smrtí vystaven velkému množství zlata, uvádí se ve studii.

„Zlato bylo ve vyšších vrstvách renesanční evropské společnosti všudypřítomné,“ popisují autoři. „To znamená, že existuje několik způsobů, jak mu mohl být vystaven – od příborů, přes zlato v jídle, anebo dokonce plátky zlata, jež se úmyslně přidávaly do vína.
Poslední jmenovaná tradice existovala v Evropě již od středověku; alchymistické úvahy dokazovaly, že drahé kovy mohou přenést do člověka 'božský princip'.“

Mohl za to nos?

Dlouhá léta se věřilo, že Tycho Brahe používal umělý nos vyrobený ze slitiny zlata a stříbra – to by teoreticky mohl být také vektor, jímž se zlato přeneslo do jeho vlasů a zejména vousů. O pravý nos astronom přišel ještě v mládí v šermířském souboji se studentem Manderupem Parbsjergerem. Na vánočním večírku rostocké univerzity se pohádali o to, kdo z nich je horším matematikem – Brahe se ovšem ukázal být horším šermířem a v souboji na kordy přišel o nos.
Používal zbytek života nos umělý, sám tvrdil, že ze slitiny zlata a stříbra.

Nejnovější analýzy provedené při nedávném odkrytí jeho hrobu ale ukázaly, že na nose žádné stopy po stříbře ani zlatě nejsou. Naopak tam byly nalezeny stopy mědi a zinku – je tedy prakticky jisté, že protéza byla z mosazi.

Co prozradily vlasy

Zlato nebylo jediným kovem, jehož stopy vědci v Braheho vlasech nalezli. Obsahovaly také stopy železa, kobaltu, arsenu a stříbra – vše v koncentracích, které překonávají dnešní průměr, ovšem zdaleka ne tolik, kolik tam měl zlata. I z toho vyplývá, že zlato muselo hrát v astronomově životě něčím výjimečnou roli.

Tycho Brahe
Zdroj: Wikimedia Commons


Vědci současně potvrdili, že koncentrace jiných kovů byla v mladších částech vlasů nižší: to znamená, že Brahe nebyl kovům vystaven dva měsíce před smrtí. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je dle autorů práce, že byl již příliš slabý na to, aby poslední měsíce života ještě pracoval ve své laboratoři.

Navíc je to další důkaz, že nezemřel na akutní otravu. V té době to přitom byla relativně častá příčina úmrtí – zemřel tak například Isaac Newton. Lidé tehdy ještě nevěděli, jak rizikové jsou tyto látky.

Kdo byl Tycho Brahe?

Dánský astronom, astrolog a alchymista Tycho Brahe, který se narodil 14. prosince 1546, byl za svého života považován za nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy. Brahe při práci kladl důraz na přesná systematická pozorování nebeských těles, pro která také zkonstruoval řadu přístrojů, včetně vlastní měřicí stupnice. Jeho pozorování byla překonána až desítky let po vynalezení dalekohledu. 

Brahe také vytvořil vlastní teorii o stavbě sluneční soustavy, v níž sice využil Koperníkova objevu, že planety obíhají kolem Slunce, ale Zemi nechal nepohyblivou uprostřed vesmíru. U Braha tedy vše obíhalo kolem Země jednou za hvězdný den, Slunce navíc kolem Země jednou za rok a planety obíhaly kolem Slunce podle svých drah. K tomu Braha přivedlo hledání odrazu ročního oběhu Země ve zdánlivém posouvání hvězd na obloze, takzvané roční paralaxy.

Vlastním jménem Tyge Ottesen Brahe pocházel ze starého šlechtického rodu v Knudstrupu. Kolem jeho smrti kolují legendy. Podle jedné z nich mu praskl močový měchýř, když se při hostině z úcty k císaři neodvážil odejít na toaletu. Podle jiné zase nechtěl přerušit pozorování zatmění Slunce (v té době ale žádné zajímavé nebylo). Podle historických pramenů Brahe onemocněl po bujaré hostině u Petra Voka z Rožmberka a zemřel zřejmě na selhání ledvin.
Astronom je pohřben v Praze v Týnském chrámu.

Novodobá zkoumání jeho vlasů a vousů zjistila velké koncentrace rtuti. Objevily se teorie, že Brahe mohl být zavražděn, a to dokonce na pokyn dánského krále Kristiána IV., u něhož byl v nemilosti. V listopadu 2010 byly ostatky Braha vyzvednuty a zkoumány, v odebraných vzorcích skutečně byla zjištěna rtuť, ale ne v koncentracích, které mohly ohrozit astronomův život. Přesná příčina smrti slavného vědce tak dál zůstává tajemstvím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...