Tvář druhé české královny. Vědci rekonstruovali podobu Judity

Vědci vrátili tvář druhé české královně Juditě. Žila ve 12. století a byla manželkou Vladislava II. Výzkumníci při rekonstrukci vycházeli z reálných ostatků panovnice, které archeologové objevili už v 50. letech minulého století. Český tým přitom spolupracoval s brazilským specialistou na rekonstrukce obličeje.

Vědci využili jako základ podoby královny Judity její reálnou lebku, Brazilec Cícero Moraes měl k dispozici pouze ji. Nevěděl ani, komu lebka patřila, neznal ani vizuální podobu této osobnosti – tyto detaily se dozvěděl teprve poté, co dokončil rekonstrukci tváře a dokončoval detaily oblečení a účesu.

Léta po vtělení páně MCLIII řečený kníže Vladislav k radě biskupa svého Daniela a jiných velmožů a pánů své země pojal za manželku Juditu, paní vzrůstem a krásou takřka nad lidskou podobu vynikající a jakoby ratolest božskou, sestru to pana Ludvíka, lankraběte Durynského, vznešenou a velmi počestnou, znalou velice umění literního a řeči latinské, což nejvíce povznáší krásu paní vysokých…
Letopis Vincenciův

Náročnost rekonstrukce vysvětluje Cícero Morae: „Můžeme odhadnout asi dvaadevadesát procent tvaru obličeje. Ale lidská tvář není jenom o tvaru, má řadu dalších charakteristik a ty už není možné dotvořit.“ Vědci proto nejdřív museli vytvořit virtuální model lebky.

„Použili jsme takzvanou fotogrametrii. Udělali jsme sérii mnoha fotografií toho předmětu zájmu a z těch fotografií jsme následně odečetli obrovské množství několika milionu bodů a získali jsme tím digitální kopii,“ vysvětluje geofyzik Jiří Šindelář. Teprve potom experti vymodelovali tkáně a obličejové rysy.

„Lidé si myslí, že je to víc umění než věda, ale ve skutečnosti je to právě víc věda než umění,“ popsal svou práci Cícero Moraes.

Kdo byla Judita?


Královna Judita pocházela z německého jazykového prostoru, jejím otcem byl durynský lankrabě Ludvík Durynský. Vladislav si ji vzal poté, co zemřela jeho první žena Gertruda. Šlo o příbuznou zřejmě nejvýznamnějšího středověkého císaře Fridricha Barbarosy – takový sňatek byl tedy pro českého panovníka velmi užitečný.

Judita
Zdroj: ČT24

Judita byla zřejmě aktivní jak politicky, tak i společensky: Založila například Teplický klášter a především je spojená s výstavbou nejstaršího kamenného mostu v českých zemích, slavného kamenného Juditina mostu, který stával přibližně na místě, kde je dnes Karlův most.

Ostatky královny Judity objevili archeologové v padesátých letech minulého století v Teplicích. Její lebka je nyní uložena v depozitáři Národního muzea. „Zemřela ve vyšším věku, byla dobrého zdravotního stavu a měřila kolem 160 centimetrů,“ popisuje vládkyni Petr Velemínský, vedoucí Antropologického oddělení Národního muzea. Že patří ostatky opravdu jí, potvrdil tehdy výzkum antropologa Emanuela Vlčka.

Judita
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 41 mminutami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 1 hhodinou

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 3 hhodinami

Dva druhy invazních termitů se zkřížily. Výsledkem je „superškůdce“

Dva druhy už tak nebezpečných invazních termitů se na Floridě dokázaly zkřížit. Výsledný hybrid má vlastnosti, které i jemu umožnují šíření – a to na místě, které má ideální podmínky pro to, aby se druh dostal i do jiných částí světa.
před 17 hhodinami
Načítání...