Vědci vrátili tvář druhé české královně Juditě. Žila ve 12. století a byla manželkou Vladislava II. Výzkumníci při rekonstrukci vycházeli z reálných ostatků panovnice, které archeologové objevili už v 50. letech minulého století. Český tým přitom spolupracoval s brazilským specialistou na rekonstrukce obličeje.
Tvář druhé české královny. Vědci rekonstruovali podobu Judity
Vědci využili jako základ podoby královny Judity její reálnou lebku, Brazilec Cícero Moraes měl k dispozici pouze ji. Nevěděl ani, komu lebka patřila, neznal ani vizuální podobu této osobnosti – tyto detaily se dozvěděl teprve poté, co dokončil rekonstrukci tváře a dokončoval detaily oblečení a účesu.
Léta po vtělení páně MCLIII řečený kníže Vladislav k radě biskupa svého Daniela a jiných velmožů a pánů své země pojal za manželku Juditu, paní vzrůstem a krásou takřka nad lidskou podobu vynikající a jakoby ratolest božskou, sestru to pana Ludvíka, lankraběte Durynského, vznešenou a velmi počestnou, znalou velice umění literního a řeči latinské, což nejvíce povznáší krásu paní vysokých…
Náročnost rekonstrukce vysvětluje Cícero Morae: „Můžeme odhadnout asi dvaadevadesát procent tvaru obličeje. Ale lidská tvář není jenom o tvaru, má řadu dalších charakteristik a ty už není možné dotvořit.“ Vědci proto nejdřív museli vytvořit virtuální model lebky.
„Použili jsme takzvanou fotogrametrii. Udělali jsme sérii mnoha fotografií toho předmětu zájmu a z těch fotografií jsme následně odečetli obrovské množství několika milionu bodů a získali jsme tím digitální kopii,“ vysvětluje geofyzik Jiří Šindelář. Teprve potom experti vymodelovali tkáně a obličejové rysy.
„Lidé si myslí, že je to víc umění než věda, ale ve skutečnosti je to právě víc věda než umění,“ popsal svou práci Cícero Moraes.
Kdo byla Judita?
Královna Judita pocházela z německého jazykového prostoru, jejím otcem byl durynský lankrabě Ludvík Durynský. Vladislav si ji vzal poté, co zemřela jeho první žena Gertruda. Šlo o příbuznou zřejmě nejvýznamnějšího středověkého císaře Fridricha Barbarosy – takový sňatek byl tedy pro českého panovníka velmi užitečný.
Judita
Judita byla zřejmě aktivní jak politicky, tak i společensky: Založila například Teplický klášter a především je spojená s výstavbou nejstaršího kamenného mostu v českých zemích, slavného kamenného Juditina mostu, který stával přibližně na místě, kde je dnes Karlův most.
Ostatky královny Judity objevili archeologové v padesátých letech minulého století v Teplicích. Její lebka je nyní uložena v depozitáři Národního muzea. „Zemřela ve vyšším věku, byla dobrého zdravotního stavu a měřila kolem 160 centimetrů,“ popisuje vládkyni Petr Velemínský, vedoucí Antropologického oddělení Národního muzea. Že patří ostatky opravdu jí, potvrdil tehdy výzkum antropologa Emanuela Vlčka.
Judita
